Sôdo Âto Onrain
SAO
VOD (1)
Série(4) / Epizódy(96)
-
Season 1 (2012) - 25 epizód
-
Season 2 (2014) - 24 epizód
-
Alicization (2018) - 24 epizód
-
Alicization – War of Underworld (2019) - 23 epizód
Obsahy(3)
Videohra díky nové technologii umožňuje ovládání herních avatarů vlastním tělem v reálném světě. Ale má to háček. (Netflix)
Videá (6)
Recenzie (112)
Znáte ten pocit, kdy vám zavolají, že jste vyhrál miliony a máte hned nasednou do auta, jet 120km a částku si vyzvednout? S nadšením nasedáte, když v tu chvíli Vám zazní telefon, že je to ještě více. Rozjíždíte auto, po 5 minutách se z hands-free ozve, že se omlouvají, ale částka je jen 1,2Mil. Po dalších 50km už jen 600k, protože se našlo více lidí se stejným losem. Kilometr před cílem vám sdělí, že je to vlastně "pouze" 200k. A když dorazíte na pobočku, otážou se vás "pan Smith?" "ne, House. Gregory House" "Ach tak, spletli jsme si asi číslo. Omlouváme se. Naschledanou. Inu takové pocity ve mně SAO vyvolalo. Příběh zde byl řečen už mnohokráte, proto ho nebudu opakovat. Je to stálá, jistě klesající křivka. S daleko větším spádem od dílu 15. Avšak volba dalšího prostředí si myslím nebyla špatná. Jen byla dost nešťastně zpracovaná. Naskytlo se tam až moc náhod. (sestra / žijící dítě / klíč k adminovi / admin ó velký / deus ex machina) Hudba průměrná. Nic, co by se mi zarylo do hlavy, jako u sérií .hack//, kde je bravurní. Postavy na začátku silné, Kirito byl tajemný, sólista, ale potom potkal Asunu. Která mu totálně podkopala nohy. A když Kirito potkal svou sestru, tak to bylo ještě horší. Přirozená tajemnou vystřídala podivnou - nucenou záštitu, vše bylo zkrátka nepřirozené. Konec velmi předvídatelný, nic šokujícího, klasický scénář "vše je super, ach! nebezpečí, vyřešeno, vše je super" a prakticky nulový chtíč se těšit na další episody od nějakého 15-16. dílu. (dokoukáno jen ze zvědavosti, "jak že to jen dopadne?") Závěr: Pokud bych měl někomu doporučit, bylo by to jen prvních 14-15 dílů. Nebo anime celé, ale připravil bych člověka na to, že ho to zklame. Protože po super akci dvanácti dílů nastane jakýsi propad kvality. Na druhou stranu pvních 12 dílů hodnotím -velmi- pozitivně, byla to super akce, špica, nichijou ze světa online her. 65% [UPDATE 25.04.2017] - Sword Art Online Abridged: je v nynější chvíli 11 dílná, volně přístupná na Youtube, předělávka první poloviny série lidmi, kteří SAO mají rádi, ale cítili, že by to šlo ještě líp. A ono to šlo! Show plná vtipů, uhozených hlášek, naprosto převrácených charakterů postav (Kirito je zm*d), dodatečných efektů, které přispívají vtipům a celkově... Naprosto famózní a geniální projekt. SAO Abridged: 90 % ()
(V komentáři se především dozvíte, čím Sword Art Online naneštěstí není.) Čas od času dojde k situaci, kdy hráč propadne on-line hře natolik, že se od ní nedovede odtrhnout. Většina z prvních 10000 uživatelů Sword Art Online by se od ní občas odtrhla ráda, zlovolný tvůrce však míní jinak. Dokud někdo hru nezdolá, nikdo se z ní nedostane. A smrt již není jen virtuální. Když autor své dílo zasadí do světa on-line hry, očekával bych, že se bude snažit o některý ze dvou přístupů: 1) Dílo bude výrazně videoherně stylizované, s aplikací typických mechanismů. 2) Bude kladen důraz na zobrazení hráčovy herní a reálné osobnosti, případně jejich rozporů. Jak je na tom SAO? Videohru připomíná jen čas od času se objevující rozhraní, teleportační krystaly, pár drobností a naneštěstí i „herní náplň“, tedy děj složený do značné míry z nenápaditých soubojů. Srovnání chování ve virtuálním a v reálném světě odpadá, jelikož hráči jsou ve hře celou dobu uvězněni (navíc vypadají stejně jako ve skutečnosti, tudíž nelze doufat, že se z Kiritovy vyvolené vyklube obtloustlý muž). Zato by se nabízela možnost ukázat, jak okolní svět – autority a blízcí – reaguje na to, že tisíce lidí zůstávají dlouhé dny ve virtuálním snění. SAO však toto naprosto nepochopitelně pomíjí. Ve výsledku jde tedy o tuctové akční fantasy, jehož finále řídí scénáristovy výmysly a které zní slušnou hudbou od Juki Kadžiury. 4/10 ()
Potřetí upravuju svůj komentář k Sword Art Online, potřetí upravuju své hodnocení a potřetí pomyslné slzy skrápějí můj uhrovatý obličej, když zavzpomínám na to, jaké pocity jsem měl z prvních dílů tohoto seriálu. Zajímavé, nápadité… bez otravných postav, zbytečného fanservisu, které mezi novodobými anime lze hledat jen těžko – takový názor jsem na SAO měl po prvních několika epizodách. Leč k mému těžkého zklamání, snad každý výše jmenovaný kompliment se postupem času změnil v pravý opak. Tento seriál je totiž ukázkovým příkladem toho, jak moc se může kvalita dílů pozdějších oproti těm prvním zhoršit. A u seriálu jako SAO, od něhož jsem si po zhlédnutí prvních dílů sliboval opravdu hodně mnoho, mě ten posun kvality směrem dolů mrzí o to víc. Zajímavý nápad byl postupně utopen v nezajímavých epizodkách, failech a vrcholem vší trapnosti budiž epizody od 15. dílu výše. Z toho důvodu bych celý seriál rozdělil do tří částí podle kvality. –– První částí jsou dejme tomu úvodní tři díly. Nejkvalitnější část a vrchol seriálu, kde se tvůrcům povedlo mě náležitě namasírovat na koukání. Vynikající animace, hudba, námět, atmosféra, hlavní postava – vše vypadalo víc než slibně. Hlavní hrdina se mi (na rozdíl od Larkyho) líbil – konečně hrdina, který nemá nějaké mindráky, špatné vzpomínky z dětství, zoufalou touhu mstít se či debilní power-upy. Rovněž se mi líbilo, že se zde – jak by možná mohl název někoho mást – nesází tolik na akční sekvence (ne že by nebyly hezké, to naopak jsou!), ale spíše na dialogy. Také mě potěšilo, když jsem při sledování pocítil ten dobře známý feeling hraní MMORPG her. Inu, z prvních tří dílů jsem měl jednoznačně pětihvězdičkový pocit. A pokud bych měl SAO nominovat do nějaké ankety o anime, které na vás po prvních třech dílech udělá nejlepší dojem, pak bych rozhodně neváhal tomu tak učiniti. –– Druhá část pokrývá zhruba čtvrtý až čtrnáctý díl. Tady už nastává mírné vystřízlivění z prvotní euforie. Děj se neposunuje dopředu, ale zaměřuje se na různé a mnohdy zbytečné – nutno dodat – epizodky à la "kterak Kirito k meči přišel", "kterak Kirito jedné malé holčičce pomohl" atd., které pro hlavní dějovou linku nemají pražádný význam. Jsou to vlastně takové fillery, jež zbytečně ředí děj a při nichž akorát opadává prvotní nadšení. Některé jsou sice hodně pěkné (př. dvojdíl s hledáním zabijáka, jenž do seriálu přinesl i trochu tajemna a napětí), ale přesto děj nikam zásadně neposouvají. Jediné, co se posune kupředu, je Kiritův vztah k pařance jménem Asuna. Ta mi ovšem nikterak neučarovala a stejně jako Goku, i mně se více líbila část příběhu, kdy byl Kirito sólista. Tím se posouváme k romantické lince seriálu, kterou považuji za podprůměrně zpracovanou. Kirito je dřevo k pohledání a Asuna je typická tsundere, ale že by bylo zpracování jejich vztahu nějak zvláštní, vtipné, něžné či zajímavé, to rozhodně nemohu říct. Žádná poutavá chemie, ale skoro až násilné spojení k sobě, řekl bych. A láskyplné hraní si na rodinu mi místy připadalo nechtěně vtipné. A pak tu máme onen osudný 14. díl, který bych přirovnal k pětadvacátému dílu Death Note. V obou seriálech byla tímto dílem prakticky popravena veškerá dosavadní poutavost, zajímavost a neotřelost. V DN se jednalo o smrt vy-víte-koho (ne, nemyslím tím Vy-víte-koho z HP), tady se jednalo o uzavření jedné velké příběhové linie. Hloupě, diletantsky a naprosto směšně. Když vám hlavní záporák celého seriálu na otázku, proč to všechno zlé spáchal, odpoví: „A víte, že já už vlastně ani nevím?”, máte najednou pocit, jako by vám touto větou tvůrci chrstli do ksichtu kýbl vody. Vy celou dobu napjatě sledujete seriál, abyste věděli, jak to dopadne, a najednou je ona velká příběhová linie nečekaně uťata a hlavní záporák plácne takovou nebetyčnou kravinu. Hrozné. Zároveň si však po upoutávce na další díl říkáte, co bude dál, když je příběhová linie ukončena. Existuje nejspíš tisíc a jedna možnost, kterou se mohli tvůrci po 14. díle ubírat, oni si však vybrali jednu z těch nejhorších možností. O té však víc ve třetí části. Tu druhou bych i přes nemalé výtky ohodnotil slabšími 4*. –– Třetí část (od 15. dílu do konce) je, jak už jsem ostatně naznačil, částí rozhodně kvalitou nejslabší. Když to tak píšu, vzpomínám si na úvodní větu z prvního Pána prstenů: The world has changed. Tady bych to narouboval na celý seriál. Opening, ending, Asuna za otravnou Kiritovu sestru, nebezpečný virtuální svět za bezpečný svět rádobykawaii lítajích víl a elfíků, zápletka… oproti předchozím dílům se vyměnilo téměř vše, avšak téměř ve všech aspektech k horšímu. K čemu všemu se mi nechce vypisovat, protože jsem se vypsal už víc než dostatečně a psát dále o tom, jak seriál definitivně a neskutečným způsobem zabředl do vod trapnosti, debility, infantilnosti a harému, mě již opravdu neláká. Přečtěte si komentáře jiných. Za poslední část bych dal beze srandy maximálně silnější 1*. Suma sumárum, celkově dávám hodně slabé 3*. () (menej) (viac)
Na tohle anime mě upozornil můj přítel s tím, že se jedná o naprostou bombu. Dobrá, možná to bomba je, ale na mě působila nepěkně. Naprosto nechápu, jak si může někdo dovolit ve hře, kde je jen jediný zloduch, který všechny vězní, hrát sám bez pomoci. Jak blbý může hlavní hrdina být. Nechápu, proč jsou tam scény čirého štěstí a života, když v té hře jde o život. Důvěryhodnější emoce jdem viděl v realitních show.Proč mu normální holka napsala dopis začínající "Kdyý to budeš číst, pravděpodobně už budu mrtvá." Jak tohole může napsat člověk ve hře, ve které jde o přežití. Když už chteli udělat fantasy anime, tak měli udělat ne ve hře. Jo a ještě něco, umíte si představit, že by asi 200 lidí hned jen tak zemřelo v normálním světě, já osobně nevěřím, že by se s tím společnost nezabývala. Neřikejte mi, že neexistují žádní větci, kteří by je nedokázali dostat zpět ze hry. Jediný důvod, proč jsem tomu dal jednu * je, že tolik nepronikám do gamerství onlinovek. Pokud onlineovky nehrajete, je toto anime možná ztráta času. ()
Byla jsem ve velkém pokušení dát o jednu hvězdu méně, ale první polovinu jsem si opravdu hodně užila a to, že druhá polovina již trochu pokulhává se právě díky ní dá omluvit. Jelikož sama šermuji, některé scény mi doslova naháněly husí kůži... Souboje na život a na smrt, nemožnost uniknout z virtuálního světa, to všechno mne vtáhlo a nechtělo pustit. Ano, všechno má své mouchy, ale tenhle animovaný snímek jsem si opravdu oblíbila... ()
Galéria (1 093)
Fotka © Aniplex
Zaujímavosti (12)
- Ředitel studia A1-studio, které stojí za vytvořením série Sword Art Online oznámil na anime expu v Los Angeles 2015, že anime bude pokračovat tak dlouho, dokud bude vycházet předloha. (Harroc)
- Úvodní skladbou seriálu do 14. epizody je píseň "Crossing Field" japonské zpěvačky Risy Oribe, a skladbou znějící v závěrečných titulcích je píseň "Yume Sekai" taktéž japonské zpěvačky a anime dabérky Haruky Tomatsuové. Od 15. epizody seriálu výše se o průvodní píseň "Innocence" postarala japonská zpěvačka Eir Aoi a o závěrečnou píseň "Overfly" zpěvačka Luna Haruna. (Conspi)
- První ze dvou závěrečných písní „Yume Sekai“ nazpívala zpěvačka Haruka Tomatsu. Poslední ze dvou závěrečných písní „Overfly“ nazpívala zpěvačka Luna Haruna. (CarnTheNunya)
Reklama