Dvojník

Začátek jsem rozdýchával hodně těžce a už jsem myslel, že jsem narazil na další z občasných filmových omylů. S postupujícím časem a příchodem druhého Simona mě ale film vcucnul a nakonec mi bylo trochu líto, že už je konec. Ve výsledku z toho mám smíšené dojmy a pocit nevyužitého potenciálu. Nebudu se holedbat, že jsem to pochopil, vidím v tom ale velké rezervy. Nápad originální, herecké obsazení parádní (Mia Wasikowska úžasná, Jesse Eissenberg velmi přesný), má to atmosféru, je tam i romantika, jenže na čtyři mi to všechno nestačí. Divné. Asi tak jako samotný film. (31.08.2014)

Richard Ayoade natočil velice zvláštní adaptaci na Dvojníka od Dostojevskeho. Uvedl ji totiž do velice zvláštního pseudo světa, kde jediné, co je opravdu zajímavé, je práce (a nebo pití). Jesse tady hraje vyslovenýho chudáka, který není schopný ničeho. Jakmile se ale objeví jeho dvojník, začíná se vše pomalu měnit a vyjasňovat. Jesse mimochodem v tuhle chvíli perfektně představuje svůj herecký um, kdy hraje dvě naprosto rozdílné postavy. Škoda jen, že ta linka s jinak skvělou Miou Wasikowsky nebyla víc ukecaná. Mia tady totiž hraje takovou cudnou holčinu, která zničehonic překvapí, ale ve výsledku mi nic zásadního neřekne. V druhé půlce filmu mě její jednání dokonce i rozčilovalo. A ještě víc mě rozčiloval Jesse, který stále nebyl schopný žádného zásadnějšího momentu. Tedy až do konce, který pojal úplně jinak, než by tak nějak člověk chtěl vidět. Ale tak co, konec jako konec. Jen právě proto nejsem schopnej dát větší hodnocení, než tři hvězdy. Nicméně kvůli hercům a zvláštnímu prostředí tenhle film stojí vidět. S komedií ale tady rozhodně nepočítejte. (01.03.2015)

Těžká schíza, podobně, jako v Nepříteli, od začátku, až do konce. Herecky skoro bezchybné, což mě hlavně v podání Jesseho dost překvapilo. Mia ta je tam tak trošku na okrasu, ale vzhledem k jejímu nespornému talentu je to jen zcela nepodstatný detail. Hodně dobrý, zajímavý, ale hlavně nesmírně zvláštní film, o kterém si vlastně můžete myslet, co chcete. Za mě jasná čtyřka. (30.07.2014)

Atmosférou a prostředím mi film lehce připomněl Mechanika, šedý filtr přes kameru, chladná a svým způsobem děsivá atmosféra...tam ale veškerá podobnost končí. Filmy nechci nijak srovnávat protože nejen že mají rozdílné příběhy a motivy ( i když i tam by se jistá podobnost dala najít, kdyby se člověk snažil nad vším filozofovat), ale taky celkově jsou alespoň podle mě někde úplně jinde. Dvojníkovi se rozhodně nedá odepřít, že nechá diváka v napětí- co se bude dít dál a ono se pořád něco děje, to ne že ne, ale i tak mi nepřišlo, že by se snímek nějak posouval. Nechápejte mě špatně, netvrdím, že je děj zanedbatelný, ani ho nikterak jinak nezpochybňuji, jen to celé působilo velmi monotónně. Možná to bylo kvůli té atmosféře, mlze, hry se světlem a tmou které už jsem měla ke konci celkem dost. Ale možné je, že to byl částečně i záměr protože jakkoli byla atmosféra nepříjemná, tak se jí nedá odepřít jistá dokonalost. Herci byli dobří- myslím, že se jim až s obdivem podařilo vše vystihnout doslova v tichosti. Ano a kamera byla taktéž povedená, jen těch efektů mohlo být o něco méně- vše by bylo trochu uvolněnější a méně křečovité. (18.08.2014)

Když Hyde bere na zkušenou, pokouší Jekylla. Tvoje druhá tvář, má poklona. Má mou podobu, která se mi nepodobá. Vlastnosti, které já nevlastním. Ambicióznost, průbojnost, provokující dravost, sebevědomí, randí s vícero ženami...Toužebné vnitřní přání, já - hrdina. Dodává mi odvahu, jak zabojovat o ruku dívčinu, jak napadnout nenápadnost, vyzrát na nevýraznost, prodat svou práci, osobnost. Přivolat zpět svou existenci. Stát se sám sebou. Originálem, ne kopií. V nezdárném vesmíru procitnout, pochopit. Zaniklý, zamlklý cinkot života rozeznít. (26.10.2016)