Život Adéle

Pocit hmatatelné reality a komplexního nahlédnutí do života Adele navozuje Kechiche téměř všudypřítomnými detailními záběry na tváře hereček, které samy o sobě dokáží zachytit i ty nejsubtilnější emoce a pohnutky - hlavně díky tomu dokáže tříhodinový dialogový film udržet pozornost a navodit iluzi skutečného vztahu mezi Adele a Emmou, i když příběh žádným zásadním způsobem nevybočuje z klasické dějové struktury. Právě onen důraz na intimitu danou atypickým záběrováním, díky níž diváci až perverzně nahlížejí do životní epizody jedné dívky/ženy, je zcela zásadním ozvláštněním jinak velmi předvídatelně plynoucího festivalového filmu. Kapitolou samou o sobě jsou i explicitiní sexuální scény, které narušují zažitou představu o tom, co je na plátně ještě zobrazitelné a jakou to má funkci. Tyto momenty (stejně jako mnoho dalších) však nejsou nositeli dějových informací, ale spíše slouží k co nejvěrnějšímu zachycení dané atmosféry, pocitů a emocí hlavních představitelek. Čemuž přidávají dokonce i zdánlivě nesouvisející scény mimo ústřední vztahovou linii (protestování v ulicích, výuka ve škole...), v nichž se zásadním sjednocovacím motivem stává mimo jiné i vyznamotvorná hudební složka a práce s modrou barvou (odtud originální název komiksové předlohy). Z Životu Adele tak nakonec zůstanou pouze silné pocity a vědomí dvou téměř geniálních výkonů hereček, jejichž nejvypjatější scény vždy dosáhnout požadovaného emocionálního účinku na diváka, než samotný příběh, jehož odvyprávění by klidně zabralo polovinu času. Stále je to ale film, který by neměl uniknout pozornosti, jelikož dokáže být v některých momentech opojným i devastujícím zároveň - a to samozřejmě v nesmírně pohlcujícím slova smyslu, v němž dění na plátně na chvíli vypadá jako skutečný život. P.S.: Adèle Exarchopoulos je objev. (23.11.2013)

Úplně mě to nepohltilo, ale kvality toho filmu jsou nezpochybnitelné (nasazení ústředního hereckého dua je maximální). Oceňuju enormní otevřenost popisu postav, vývoje jejich vztahu a i těch "skandálních" sexuálních scén, které tu své místo určitě mají (o vhodnosti jejich délky už se dá samozřejmě spekulovat). Plusové body připisuju i za značnou civilnost celkového pojetí - tohle naštěstí opravdu není žádný "těžký" art a ani prvoplánová homo-propaganda, ale vkusná, inteligentní, realistická a s citem zpracovaná studie dlouhodobého partnerského vztahu. Posledních několik minut sice trochu vyšumí, ale předchozí setkání v kavárně je velice emotivní a pro mě představuje vrchol filmu. 80 % (21.04.2015)

Ono se rokem 2013 vstoupilo do nějaké porno éry v kinematografii? Že jsem si nevšimla. Tedy vlastně všimla, jen mně uniklo nějaké to oficiální prohlášení... Takže, já se teď pokusím ulehčit život každému, koho láká červené hodnocení a odrazuje stopáž - poslechněte druhou pohnutku, neboť Život Adele je vysloveně ubíjející orientační hledání pod dohledem inkvizice škaredých kamarádek, v nezbytném doprovodu intelektuálních rozprav a úmorného vyučování, s návnadou lesbického porna, proložené spánkem a jídlem s otevřenou papulou. O hereckých výkonech se nebudeme vůbec bavit, protože, i kdyby se ty holky rozkrájely (dosaďte si lesbické sloveso, které odmítám vyslovit), trvám na tom, že ta erotická jiskra tam ne a nebyla. Dokoukala jsem jen pro test, co vydržím a mohu s pýchou konstatovat, že jsem silný jedinec, takže ta jedna hvězda je jen a jen pro mě. (05.02.2014)

Film z kolekce "život - jaký je". A tato kolekce začíná být velmi fajn, počítá mezi sebe totiž stejně jako Adèle i první díl Nymfomanky. Tyto hrdinky je potřeba milovat. A projít si s nimi kus vlastního života. Na opačném konci spektra stojí pak apel života vyplývající z mládí hrdinů Klipu. Je nepodstatné odkud tito hrdinové jsou, ale čím nám nastavují zrcadlo. A i kdyby nic jiného, oblíbený problém vášnivých vztahů vždycky bude o tom, co s načatým večerem, když se nám naše polovička dostatečně nevěnuje? Stojí nám to zahýbání a rozchody za ty chvilkové pocity uspokojené marnivosti? Zároveň musím dodat, že mě velmi mile překvapil i původní comics, který se dá přečíst v anglickém překladu jako Blue Is the Warmest Color. Předloha je něžnější a zároveň chmurnější, Adèle má jiné jméno a filmový přepis se vědomě vzdal některých detailů a motivů z jejího života. Toto zrcadlení ale velmi přirozeně ponechalo comics žít si svůj vlastní svébytný život a pokud vás tedy filmový Život Adèle byť jen trochu oslovil, přečtěte si jeho předobraz, stojí to za to. (29.08.2014)

Filmom s touto tématikou sa vyhýbam. Asi aj preto, že ma absolútne nebaví pozerať sa na dve ženy a ich posteľné radovánky. A tu ešte naviac boli tieto scény veľmi dlhé, a pritom kľudne nemuseli byť. Ale odhliadnúc od toho, je to jeden skvelý film. Režisér a kameraman odviedli naozaj výbornú prácu, keď dokázali zmiznúť. Lebo nie oni, ale ja som to všetko sledovala v priamom prenose a bola celý čas s Adéle. Veľmi skutočné, veľmi intímne a veľmi dobre zahraté. Videné v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov (12.06.2015)