Když utichly trumpety

Za relativně skromný peníz byl natočen film, který má se skutečnou válkou společného mnohem víc, než většina slavných velkoprodukcí včetně takového Ryana. Dokonalé prostředí, uvěřitelné charaktery, bahno, mnoho perfektních scén a žádný kecy o vlastenectví, sebeobětování a hrdinství. "My pudeme do útoku?" - "Teplý jídlo, cigára, chlast, já myslim, že je to jasný." (02.12.2005)

Velké zklamání. Ani mi nevadí, že to není nijak Ryanovsky bombastické, ale spíš reálnější a psychologičtější, ale vůbec jsem si nedokázal vytvořit vztah k hlavnímu hrdinovi, který byl tedy neobyčejný kretén a ještě nesympatický. Olyphantova role se dá nazvat štěkem, protože on má ksicht na víc, než jen na to, aby se v zákopu zhroutil. Necelistvý příběh bez jakéhokoli pevnějšího cíle. Děj prostě jenom plyne a já se dívám, co se děje, aniž by mě zajímalo, jak se věci vyvinou. Předvídatelný zacyklený konec (viz. první scéna) byl opravdu slabý, čekal jsem od tlouštíka Sandersona víc. Knihu jsem nečetl, ale mám z filmu dojem, že se adaptace totálně nepovedla. Charaktery vykreslené jen opravdu povrchově a dost černobíle, vztahy v četě nedostaly skoro prostor a celkové vyznění šlo úplně mimo. Věřím, že knížka je solidní psychologický příběh chlapa, který se díky bezradnosti velení musí vypořádat sám se sebou v roli poručíka a vztahu k nováčkům, ale tento film se nepovedl. Ne ne. Škoda. Slabé tři hvězdičky. A to nemluvím o té mizerné hudbě, která místy působila až groteskně. WTF? (14.07.2010)

Kdo čeká typický válečný film, bude překvapen. Jde v něm o ojedinělý příběh o člověku ne/hrdinovi velkého formátu. Nejde však v žádném případě o zbabělce, pouze o muže, jehož cílem je přežít a nezůstat ležet daleko od domova. Přestože v něm jeho nadřízení vidí vojenský talent, on sám se tak rzhodně necítí a řídí se spíše mottem "dělej tak málo, abys alespoň plnil povinnosti, ale ne zas tak moc, abys přišel o kejhák". Pro válečné filmy skutečně velmi neobvyklé. Celkově mi postava sgt. Davida Manninga byla sympatická, ikdyž v jednom okamžiku jedná dost surově (ikdyž po dodatečném uvážení správně), což mě silně překvapilo. Za "něco rozhodně jiného válečného" dávám 85% (08.09.2009)

Když utichly trumpety patří mezi jeden z těch zapadlých a ne příliš známých válečných snímků. Výborné obsazení jednotlivých postav táhne celý film. Coby hlavní postava mě zaujal Ron Eldard, který zahrál normálního vojáka. Ron Eldard představovat chladného a rozumně uvažujícího vojáka, který si nehodlal připustit, aby s ním jakékoliv emoce zamávaly natolik, aby nebyl schopný vést svoji četu a zajistit jim přežití. Velmi mě moc zaujala scéna příjezdu a útoku německých tanků. Opravdu děsivá scéna - válka je strašná ve všech podobách. (10.05.2015)

Když utichly trumpety patří mezi jeden z těch zapadlých a ne příliš známých válečných snímků. Výborné obsazení jednotlivých postav táhne celý film. Coby hlavní postava mě zaujal fešný Ron Eldard, který mě po herecké stránce sice nijak neuchvátil, ale nejspíš to bylo jeho postavou, která měla představovat chladného a rozumně uvažujícího vojáka, který si nehodlal připustit, aby s ním jakékoliv emoce zamávaly natolik, aby nebyl schopný vést svoji četu a zajistit přežití. Především sobě. Distingovanost od emocí a jakási absence povinnosti chránit "svoji" četu a případně za jejich členy položit život mu ubírá na jistém temperamentu, který by jinak jeho voják mohl mít. Ale asi to tak mělo vyznít. Jinak má film vše, co si od takového žánru představuju. Naturalisticky zobrazené násilí, válečné hrůzy a utrpení, velkou porci akce a bojů, stejně jako vztahy mezi jednotlivými vojáky a jejich vyrovnání se s drsným a nelítostným prostředím, v němž se ocitli. Děj mi díky spádu a množství akce velmi rychle utekl a na konci jsem se dozvěděla, že tento pozapomenutý boj předcházel mnohem zásadnějšímu a slavnějšímu boji u Bastogne, jehož se zúčastnili chlapci z Bratrstva neohrožených:) (25.05.2014)