Mavericks: Na divokej vlne

Po shlédnutí mi napadá pouze jediná věta. Je lepší shořet než vyhasnout, napsal Kurt Cobain v dopise na rozloučenou. V přeneseném slova smyslu je Na divoké vlně právě filmem o téhle jediné větě, o tom, že jsou mezi námi jedinci, kteří prostě shořet musí, cítí to a právě takoví jedinci posouvají hranice lidských možností. Úžasná kamera. (03.11.2013)

Jako sociální drama vcelku průměrná záležitost plná otřepaných klišé, ovšem coby sportovní snímek nadprůměrná věc. Počáteční nesympatie k hlavní postavě záhy vystřídal obdiv. Nechybí dramatické situace i hluboké dialogy, zejména v situacích, kdy Frosty ( skvělý G. Butler) hovoří o podstatě oceánu, o vztahu člověka k němu apod. Některé scény přicházejí znenadání a zůstávají neobjasněny, ovšem přesto bez vlivu na zážitek z filmu. Sentimentální závěr přijde k chuti a divák odchází od obrazovky z pocitem, že poznal heroickou osobnost s vůlí pevnou jako skála, která se mu v rozhodujících životních okamžicích stane inspirací. 75% (05.06.2014)

Trošku jiný level surfování než v Surfařce. Naprosto perfektní film. A to již od první minuty, kde jsem byl skvěle provedenou zápletkou okamžitě vtažen do děje, až po minutu poslední, která nás seznamuje s nemilým koncem Jaye. Je dobře, že jsem se neukvapil a počkal si až na HDčko, který ještě umocňuje úžasnej zážitek při sjíždění vln. Dokonce mi v tomhle filmu nevadí ani ty věčně vecpávané klišé typu "neúplná rodina - kluk bez táty, máma s problémy" a "teenagerovské problémy", jelikož to tam bylo vloženo nenásilně a nerušilo to hlavní linii děje. Na závěr bych vyzdvihl i trefný soundtrack. (15.04.2013)

Ostřílení harcovníci na režisérské židli nemusí být a nejsou zárukou dobrého filmu. Chasing Mavericks je klasickým životopisným filmem, tentokrát o surfaři, kteří si šel za svým. Je to klasické od začátku až do konce a bohužel i tak nějak staticky natočené, což je zrovna u filmu s touto tématikou zatraceně škoda. Kvůli mrzkému rozpočtu (za 20 mega už se dneska netočí ani romantické komedie, spíš je to honorář jejich hlavní hvězdy) se ale asi žádné zázraky nedaly čekat ani od takového kameramana jakým je Bill Pope. Možná by se pro tuto látku, která je příběhem tak archetypální pro daný žánr, že už to víc snad ani nejde, hodil nějaký mladý invenční tvůrce s ochotou riskovat a dát se víc mezi vlny. Chápu, že s tak omezeným rozpočtem všechny ty vlny asi museli být reálné a tedy výrazně omezovali možnosti umístění kamer, jeřábů atd., ale natočit kvalitní film o zdolání mýtických vln ze stometrové vzdálenosti taky nejde. Jonny Weston sice nehraje špatně, ale vyloženě sympaťák to není a tak trošku se ztrácí v záplavě svých "mtv cute" vrstevníků. Jediným hercem s přirozeným surfařským charismatem kterému to věříte od začátku do konce je pak tak trochu překvapivě skotský přivandrovalec Gerard Butler. Zkrátit to o půl hodiny, osekat zbytečné nerozvinuté a narychlo dořešené motivy, obsadit víc surfařsky špinanavých teenagerů a více agresivněji to natočit a nastříhat, mohla z toho být další surfařská pecka. Takhle to ale zaostává jak za (ne)surfařskými Legendami z Dogtownu, tak i za animovaným nářezem Divoké vlny. A žádní Pearl Jam? C´mon! (12.05.2013)

De facto jedno velké klišé, které jede absolutně podle šablony a u něhož přesně víte, o čem bude následující scéna. Jenže po režijní stránce se tomu nedá prakticky nic vytknout, celé to rychle uteče a Gerard Butler to utáhne i v těch nejšablonovitějších scénách. Zkrátka surfařká pohodovka, kterých je v dnešní době docela málo. (26.04.2013)