Láska všetkými desiatimi

Film poradí, jak se naučit rychle psát na klávesnici. 1) Ani neobvyklý půvab hejna sekretářek u předmětů své vášně mi neodpoví na otázku, proč se snímek o rychlém psaní na stroji v první polovině tak pomalu vleče. 2) Naštěstí je tu 38letý podmanivý Romain Duris (pojišťovák Louis Echard), jemuž film vděčí za trochu té přitažlivosti...dokud se nezačne soutěžit. Pak to jde i bez něho. (30.08.2015)

Zklamání. Jak nadějně to celé začalo, tak zoufale to končí. Příjemné retro se skvělou hudbou, ubité otravnou soutěží, kde chybělo už jen mistrovství vesmíru, a zpackanou romantikou se snad nejprofláklejší zápletkou (oba se milují, ale ten jeden to odmítá přiznat, aby nakonec prozřel/a). Kdyby všichni zůstali v kanceláři v Lisieux a tady místo soutěžení rozjeli něco na způsob Allenova Match Pointu, ale v komedii, a kdyby se před kamerou častěji objevovala Bérénice Bejo, byl bych zcela spokojen. (21.07.2013)

Francouzům se jednou začas podaří trefit se mi do vkusu. Pro retrokomedie mám totiž děsnou slabost a francouzština je příjemným osvěžením po tunách anglicky mluvících filmů. Populaire je milá záležitost, která překvapí zejména netypickou soutěžní disciplínou. Cvakání na stroji, barevné nehty a soutěživé ženy - celému ansámblu ale vládne Romain Duris. I když je tu taky za klamače srdcí (a zejména toho svého), jeho šarm funguje a mezi ním a Déborah chemie uspokojivě pracuje. Pochvalu zaslouží úvodní titulky a vynikající hudba. Populaire je předvídatelná komedie, ale která není? Za mě velká spokojenost a dost možná ke mě poputuje i DVD. (24.02.2013)

Koho by to napadlo, že taková blbost, jako psaní na stroju, měla svoje mistrovství světa a navíc že měla tolik šílenejch fanynek, co je žerou jak nějakýho Elvise. Protože jsem se učil taky psát na mechanickym psacim, tak z nostalgie to docela oceňuju. Další, co se docela dalo, byl ten vztah mezi ní a ním, ale spěje to do jasnýho závěru, takže žádný překvápko. Ale jinak nuda, protože ty závody byly pořád dokola a už to bylo pak pořád dokola. Jinak teda ale respekt k té rychlosti... (19.10.2013)

Abych mohl po letech přidat hvězdičku brutálně přeromantizované francouzské komedii, v níž se milostné vyznání vrací ozvěnou v několika světových jazycích, musí se pro to najít setsakra dobré důvody. No, a já jsem je našel. Pravda, místy to bylo sladké tak, až jsem podvědomě skřípal zuby, ale nešť. Francouze jako národ nemám příliš v lásce, přesto mi nedělá problém, přiznat jejich filmovým tvůrcům za tento snímek kladné body. To že byl příběh jednoduchý a předvídatelný, nehrálo roli, šlo přece o romantickou komedii. Mě ale zaujala zde použitá forma humoru, která mi fakt seděla, Rosein trénink, s nímž se dá srovnat jen Rockyho individuální příprava na zápas s Ivanem Dragem, i samotné sportovní výkony, které mě donutily hledat na všech dostupných sportovních kanálech nejbližší mistrovství světa v této strhující disciplíně. Nebudu nic předstírat a přiznám, že jsem měl, za rachotu klávesnic a pachu doutnajícího papíru, nervy napjaté jako šle prostorově velmi náročného člověka. Nebyla to tedy jen unylá romanťárna, byl to zároveň strhující sportovní napínavec, u něhož jsem se výborně bavil. A nesmím zapomenout na parádní autopark. / Poučení: Teprve když dosáhneš významného životního úspěchu, zjistíš, jak mnoho máš přátel. (26.06.2022)