Phenomena

Hodně zajímavá věcička. Vezmu-li v potaz dobu vzniku, pak musím smeknout. Výborně hustá atmosféra, kterou ještě více umocňuje, bohužel někdy né příliš se hodící, hardrockový hudební doprovod, naprosto dokonalá a neuvěřitelně roztomilá Jennifer Connelly (čtrnáctiletá!) a stylové a emotivně vyhrocené finále. Tři hlavní body, na kterých stojí tenhle film. Plus špetka mystična, tajuplné Alpy a sériový vrah, který nezanechává mrtvoly. Ta opice tam možná být nemusela, ale jsem s tím prostě smířený a beru to tak, jak to je. Je to mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami a za ten excelentní závěr musím dát čtyři. [únor 2006] (15.02.2006)

Strašně těžké tohle spravedlivě ohodnotit. Argento se tu dostává z extrému do extrému-od úplně amatérské filmařiny až ke krásně atmosférickým a napínavým momentům-Nápad s psychopropojením s hmyzem je moc hezký ale na můj vkus málo využitý-hudba občas dokonale sedící a houpvě divná a někdy zase nějáký speedmetal úplně mimo kontext scény...Poslední třetina stála za to a trochu mi nahradila tu přehlídku neherectví a krkolomé angličtiny(věřím, že ti lidi často vůbec netušili co říkají.)... Chtěl jsem dát i 4 ale to bych se musel trochu přemáhat a to se mi teď nechce.......................... Nejlepší herec ve filmu=šimpanz. (13.02.2012)

Šílenost :) ale na druhou stranu i totální jízda. Dario Argento narozdíl třeba od Fulciho ví, že náznaky jsou strašidelnější než laciné gore, a proto to začíná docela skromně. Postupně začíná přibývat víc a víc ujetostí. Vrah, ovládání hmyzu, opice (!!!!!!), nebo pěkně vychcanej malej monstr-retard. Některé scény jsou jak z pohádky. Např. Jennifer Connelly následuje mušku, aby odhalila barák vraha, ale v tom samém filmu pak začnou hrát "Mejdni" a chudák hlavní hrdinka se topí v jezírku s pozůstatků mrtvol a zápolí s psychopatkou. No a finální likvidaci padoucha jsem bez výtlemu nevydržel. Bravo! (06.04.2010)

Phenomena byla jedním z posledních Argentových filmů, které jsem měl možnost shlédnout. Po velkých ohlasech mnoha příznivců jak horroru, tak Argenta samotného jsem se na ni velmi těšil. A jak to občas bývá, velké těšení přináší velké zklamání... Opravdu, Phenomena je pro mne velkým zklamáním a nenabídla mi téměř nic, kromě výborné hudby (která se do filmu občas vůbec nehodila), výborné atmosféry (která film nezachránila), vygradovaného konce, kde šly sice chvíli nechutnosti na maximum, ale bral jsem to spíš jako světlý okamžik v temném, zmateném Argentově snu, který postrádal systém (o logických zádrhelech pomlčím, na ty v horrorech příliš nekoukám ...), význam, smysl, herecké výkony (Connely hraje tak uboze, že mi jí bylo snad chvíli i líto za to, co před kamerou předvádí. Každý sice nějak začínal, ale filmu prostě nepřidala.), Pleasence se mi zdál z celého hraní už úplně unavený a znuděný a další herci zde sloužili pouze jako figurky(křoví), které jako by chodily kolem těchto dvou postav. Motiv vražd je naprosto jednoduchý a nezajímavý, navíc se vyjeví zčistajsna až ve finále filmu. Gore efekty celkově stažené na minimum, až ten konec gradoval. Bohužel, po takových nářezech, jako bylo "Tenebre" a "Armáda démonů: matka slz", to na mne působilo jako nudný nedotažený horror typický pro 80 léta. (15.09.2008)

Hororový úvod, jak má být. Žádné zbytečné rekvizity, jen poctivý flák učebnicových hororových postupů - Mařce ujede kdesi ve Švýcarských horách bus. Huláká a mává jako o život, ale bus si jede umanutě dál a Mařce nezbývá, než se porozhlédnout po okolí. Přichází k domu, jako správný buran se vetře dovnitř a dožaduje se pomoci. Divák mezitím sleduje záběry na řetězy, jež se nějaká bestie snaží vyrvat ze zdi, aby mohla Mařku patřičně uvítat. Brzy se Mařčin krk seznámí se zmíněnými řetězy důvěrněji, než by chtěl, a tak Mařka po chvilkovém zaváhání záporáka uhání od domu pryč, nakonec je ale ve skalnatém koridoru dostihnuta, ocejchována nůžkami a její hlava se vydává na plavbu divokou horskou říčkou. Výborné, prosté, působivé. Pak bohužel začne příběhová část, která je dost rozpačitá. Hraje v ní roli náměsíčnost a schopnost komunikace s hmyzem, přičemž to první je přítomno čistě pro efekt a to druhé působí v některých scénách nechtěně směšně. Hromadí se zde docela dost klišé a je jedině dobře, že se nakonec prokáže určité klamání tělem. Naprosto neuvěřitelným krokem bylo začlenění několika metalových skladeb do soundtracku. Sprostě a drasticky likvidují veškerou atmosféru a když začala v jinak skvělé závěrečné dvacetiminutovce hulákat jakási heavymetalová příšernost, měl jsem sto chutí pány tvůrce dekapitovat. Jinak je závěr famózní, od nervózního pobytu u paní Brücknerové, přes hezkou dávičku/zvracečku, lov na telefon, koupačku v mrtvolách (velmi chutná scéna), seznamovačku se synkem až po soukromá jatka. A ta opice byla sympaťačka, že jo. 7/10 (12.07.2008)