Útek

Na Flukt, resp. Escape som sa tešil už dlhší čas, keďže sa tu znova stretli režisér Roar Uthaug a herečka Ingrid B. Berdal, ktorí spolu pred rokmi pripravili dokonalý Fritt Vilt. A sklamanie sa našťastie nedostavilo, hoci v tomto prípade už ide o celkom iný film a vlastne aj žáner. Drsný dobrodružný thriller s detskými hlavnými hrdinami, ktorý miestami, ako to už bolo spomenuté; pôsobí nielen historicky, ale až postapokalypticky. Hutná severská atmosféra, dobrý spád, jednoduchý, ale postačujúci dej, kvalitný audiovizuál a uveriteľné herecké výkony vytvárajú šikovnú, nenudiacu jednohubku. A aj keď film na niektorých úsekoch trochu stráca dych, myslím že si zaslúži oceniť, aj preto, že to celé dokázali natočiť behom 28 dní s rozpočtom 2,6 mil. usd, za čo by slávni a preceňovaní americkí tvorcovia nevyrobili ani trailer. (17.02.2013)

Pěkné prostředí, do kterého byl zasazen nepěkný děj. Pěkné kostýmy, ve kterých se proháněli debilně hrající herci a herečky. Přesně tohle je Útěk. Obdobně ubohý příběh jsem nepotkal pěkně dlouho. Scénář jistě psal totální retard. Veškeré postavy jsou naprosto nudné až trapné. Očekával jsem, že vzduchem budou létat ruky, nohy a občas i hlava a ono hovno. Půlku stopáže 5 dementů honí v lesích 2 tupá děcka. Jsem nucen napálit odpad, protože čím více se nad filmem zamýšlím, tím se mi zdá primitivnějším. Norská krajina je pěkná věc, ale obdivujme ji v dokumentech. (29.09.2013)

Norská krajina ve své temné kráse a příběh, který není ničím nový ani objevný, ale má spád. Ano, režisér sází na náhodu, štěstí a nepravděpodobnost, že je nad slunce jasné - takhle by se to stát prostě nemohlo. Nemá cenu vyjmenovávat řadu nesmyslů, ať už pád do vodopádu, nebo fakt, že mladá dívka zatočí s bandou ozbrojených dospěláků. Ne, ve skutečnosti by to byl hodně krátký příběh. Ale jako dobrodružná pohádka v přitažlivých kulisách, proč ne? Už chyběli jen draci a zákeřní skřítci. Já jsem se nehal obelhat, přivřel obě oči a užíval si zemi, kterou mám rád (tedy kromě Čech). (29.12.2015)

Ve své kategorii ucházející liga… Nenáročné historické drama plné výpůjček z nákladnějších eposů. Vlastní vklad – severské prostředí a naturel – tam celkem dobře zapadá. O nic přelomového se však nejedná: připomínalo mi to videoklip nikterak přínosné symfonicko-metalové „grupy“, co ještě nevyrostla z fantasy snění. Nevybízí k tomu pouze hlučná a patetická hudba, které je opravdu nad míru, ale zejména patos v pohledech, gestech a dialozích. Podobně vážně se bral Refnův Barbar (2009), ač v něm Mikkelsen alespoň všechno neustále nekomentoval a nehledal vhodné přirovnání. Zde se hraje na popisné dialogy, co mají rozvíjet víceméně chromou mytologii. Doporučuji jedno – nesledujte vůbec titulky, protože z tváře postav beztak snadno vyčtete, o čem zrovna mluví. Mimoto norština je pro Středoevropana tajemně znějící jazyk a lépe neznat přesné znění hovoru… Kochat se na filmu v omezené formě dá, tvůrcům očividně záleží více na filtrech a efektních zpomalovačkách, než na originalitě příběhu. Záleží pak na normě, kterou si divák určí – snímek je svižný a stěží začne nudit, s omezenými prostředky naložil účelně a při obsazení se kromě namakaných hochů našlo místo i pro dobře namaskované zjevy, bez nichž by líčená doba byla o poznání chudší. Ve zkratce – k nezávaznému pobavení asi ano, hledat něco víc by byl velký omyl. (MFFKV 2013) (01.09.2013)

Hodnocení tohoto filmu je věcí momentálního rozpoložení diváka. Pokud jste předtím viděli trhák, budete se pohybovat mezi jednou až dvěmi hvězdami. Pokud ovšem za sebou máte totální s... labotu, bude vám Útěk připadat dobrý. Budeme-li hodnotit atmosféru, nebála bych se čtyřhvězdy, pokud si ale vezmeme na mušku originalitu - ruku na srdce, kolik podobných scénář už se tu odehrálo? K žádným převratným dějovým zvratům nedochází, nebojím se použít výraz vrstvené klišé. Na co taky investovat nějakou invenci do diváků, když chtějí vidět stejně pokaždé to samé?!  Ale nakonec co? Venku je mlha, je volná hoďka a kus té norské přírody k vidění je. Takže na co vlastně rozebírat detaily? Holky už se určitě poučily a příště nenechají zneškodněným pronásledovatelům v rukách zbraně. A kdo si chtěl ten středověk trochu prodloužit, může mrknout na tuzemák z roku 1982, jak se s rolí popasovala třináctka Michaela Kudláčková. (05.11.2022)