MINDHUNTER: Lovci myšlenek

Novodobý Sherlock a jeho Watson...tak to ma vážne pobavilo. Seriál určite nezaujme každého, hlavne nie tých, ktorí čakajú nejakú akciu či napínavý príbeh, tento seriál si skôr vychutnajú tí, ktorí dokážu oceniť ten fascinujúci stret validity a reliability s realitou. Osobne na niečo takéto čakám už minimálne dvadsať rokov a musím povedať, že som sa konečne dočkala! (18.11.2017)

Seriál pojednávajúci o začiatkoch modernej behaviorálnej metódy a profilovania v prostredí FBI. Forma je vycizelovaná do posledného detailu, ale scenáristicky sa jedná o variáciu na HALT AND CATCH FIRE v prostredí federálnych vyšetrovateľov. Kriminálna línia je v podstate druhoradá a rozhovory s vrahmi sú síce zaujímavé, ale ak hľadáte seriál o ich zvrátenej mysli, odporúčam návrat do dôb nedávno minulých (napr. PROFILER). Tunajšie komentáre zasa blábolia o niečom, čoho sa v tejto sérii vôbec nedočkáte. (22.10.2017) (22.10.2017)

Po pravde, celkovému ošiaľu ohľadom seriálu sa pomerne čudujem. Nechápte ma zle, Mindhunters sa mi páčil, a to veľmi, ale mal som z neho dojem, že jednoducho nebude určený pre masy - a to on nie je. Nečakal som teda, že toľkému množstvu divákov sadne podobne ako mne. V každom prípade, prvá séria je za mnou a môžem vyjadriť veľkú spokojnosť. Na druhú stranu, od druhej sezóny by som pokojne prijal popri skvelých dialógoch, dobre budovanom napätí a atmosfére i nejakú tú drsnejšiu akciu. (27.11.2017)

I když je Fincher se seriálem spojen „pouze“ jako výkonný producent a režisér čtyř epizod (první dvě a poslední dvě), jeho rukopis je patrný ze všech dílů – chladné barevné tónování, odosobněná prostředí, cynický humor, chirurgicky přesný střih, obezřetné vedení naší pozornosti, symetrické kompozice, skeptický pohled na mezilidské vztahy… (plus řada vizuálních či slovních citací z Fincherových dřívějších filmů). Jen občas si dovolí nějaký stylistický úlet, zpravidla podmíněný dobou, ve které se seriál odehrává, například stíračku nebo střihovou montáž s rozvernou rockovou hudbou. Jeho perfekcionistický způsob inscenování (zejména) dialogových scén, při nichž hraje roli každé přeostření nebo změna pozice kamery a které tím připomínají klinické studie chování pachatelů i vyšetřovatelů, přejali také ostatní režiséři, Andrew Douglas, Asif Kapadia a Tobias Lindholm, takže nebýt úvodních titulků, zřejmě byste ani nepoznali, kdo režíroval kterou epizodu. Společně dokázali látku, které hrozila divadelní strnulost, proměnit ve velmi „filmově“ vypadající počin pro trpělivé a pozorné diváky, který je radost sledovat a analyzovat od první do poslední minuty. Trochu obsáhleji zde. (16.10.2017)

Dobre, bolo to jasné dopredu - Fincherom produkovaný a čiastočne aj režírovaný (prvé dve a posledné dve časti) seriál o FBI v 70. rokoch a počiatkoch psychologického profilovania sériových vrahov bol v podstate "odsúdený" stať sa televíznou udalosťou roka. A... je to tak. Tento rok už sa Mindhunterovi sotva niečo vyrovná. U mňa je to aj zápis do osobnej TOP 10 (a možno TOP 5). Ale asi to nesadne každému. Nie je to žiadne Sedem s kopami červivého mäsa a krutými zvratmi, "tichou" atmosférou sa to skôr podobá na Zodiaka. Dvojica agentov chodí po Štátoch, prednáša miestnym policajtom, popri tom robí analytické rozhovory s uväznenými vrahmi a sem-tam pomôže s nejakým aktuálnym prípadom. A popri tom za pochodu vymýšľa základy moderných vyšetrovacích metód (čarovná je hlavne scéna, v ktorej akoby mimochodom vymyslia termín "sériový vrah"). Je to BRILANTNE napísané, každý dialóg (hlavne tie s vrahmi) je scenáristické veľdielo. Každý herec presný (hlavne tie neznáme tváre, ktoré hrajú vrahov - každý z nich je na Emmy). Dobová atmosféra perfektná. Vie to byť napínavé a (čuduj sa svete) aj vtipné. Je tam množstvo nezabudnuteľných scén (nákup topánok, konzerva v pivnici, rozchod z poslednej časti). No a je to Fincher, samozrejme. Celý seriál je pekne kvalitatívne kompaktný, ale šéfove časti sú proste režisérska extratrieda. Mrzí ma len príliš otvorený koniec, nuž ale aspoň sa budeme viac tešiť na druhú sezónu. (24.10.2017)