Krvavá vojna: Hatfieldovci a McCoyovci

Neskutečně pochmurný a depresivní seriál. Neustálé výpady jedné rodiny vůči druhé, zbytečné násilí a vršící se msty se nesledují lehce. Pozitivem jsou pečlivě vybrané lokace lesů, plání, ale také opocené a umouněné kostýmy, špinavé zuby a neoholené tváře, které spolu s výbornými herci dotváří celkovou autentičnost minisérie. Horší je to však s vyobrazením motivací, protože vzájemná nenávist Hatfieldů a McCoyů přece nestojí na pár rvačkách a roztržek v saloonu. Za necelých pět hodin se scenáristům nepodaří křivdy minulosti ani načrtnout, takže konflikty současnosti působí trochu vynuceně a hlavně se neustálé opakují. Nekonečný cyklus „ten napadne toho, oni se mu pomstí“ může otravovat, přesto je jde však o výborný seriál s gradující milostnou linií á la Romeo a Julie, byť poslední díl, kdy vše vrcholí, je trochu upovídaný a romance poněkud odbytá./// Přerody obou postav v průběhu let jsou poměrně dramatické, ale naštěstí nešustí papírem. Randall McCoy začíná jako přesvědčený křesťan, posléze zažívá zklamání Bohem a obrací se na sekulární řád v podobě zákonů Kentucky. Když mu ani ty nepomohou dosáhnout spravedlnosti, stává se člověkem, kterého už neomezují žádná pravidla a který bere pomstu do svých rukou. Oproti tomu Hatfield, jenž je také zásadovým mužem, což však nevychází z víry či zákonů, ale vlastní soustavy pravidel, jejímž hlavními body jsou prosperující podnikání a ochrana rodiny za každou cenu, se ke konci života nechává pokřtít. Přijímá tak do svého života víru, kvůli kterému považoval McCoye za slabocha. P.S. Matt Barr může ke mně do srubu vždycky. [Originální znění] (07.07.2019)

Výborně napsané postavy, nikdo není vyloženě zlý ani vyloženě blbý, postupně bující nenávist mezi dvěma rodinama je z obou stran naprosto pochopitelná. Zahráno na jedničku, Kosťa je v sedle jako na koni. Snad jen ti komparzisti, kteří těží dřevo tak, že si stoupnou k větvičce a začnou jí lámat, to trošku kazí. (16.03.2013)

Myslel jsem si, že miniseriál v rouše Divokého západu bude vylíčen v idealizovaných barvách. Inu, jak jde čas, mrtvých pomalu přibývá, bylo to mrazivě podmanivé. Není to žádná idylka, ale pohled na odvrácenou stranu romantiky americké historie. Chvíli trvalo, než jsem se do toho dostal, ale s přibývajícími minutami to bylo čím dál tím lepší. Čekal jsem, s čím Kevin Costner přijde. Sice nevstoupil do téže řeky jako ve filmu Tanec s vlky, nicméně jeho postava je nepochybně jedna z jeho velkých rolí, jež je uvěřitelná. Ostatně musím se zmínit, že Tom Berenger se prezentuje také s plnou parádou, roli drsňáka věrohodně zvládá. Ať už na to pohlížím jako na historii, tak je to dosti netypický western. Při celkovém dojmu opravdu něco víc, než jenom masakrující příběh. (13.06.2016)

Super western, občas se to trochu táhne, ale ve finále je to opravdu dobrý. Jsem rád, že Costner odmítnul roli v Djangovi, protože tohle mu podle mě sedlo mnohem víc a Bill Paxton taky klasicky skvělej a po dlouhý době mě zaujal i Tom Berenger. K tomu pěkný lokace, sem tam slušný přestřelky...jen sem si občas říkal, kolik maj sakra Costner s Paxtonem těch synů :D...nějak jim furt umírali a objevovali se místo nich noví mi prišlo :D. Ale jinak opravdu povedenej western. (18.08.2013)

Dva erby, dvojí korouhev, však hlína pije jednu krev... Zdejší znepřátelené rody sice mají v erbu zkříženou winchesterovku s flaškou domácí kořalky, to ale na urputnosti boje, co začal jako názorová rozepře dvou chlapů a skončil bezmála jako volný sequel občanské války, nic nemění. Zákon je v tamních končinách a časech slabý až neexistující, případně úplatný, a pokud přebývá v místních kopcích Bůh, je to nelítostný Bůh starozákonní, vyžadující nové a nové krveprolití ve svém jménu. Naneštěstí se minisérie tak trochu zalekla sama sebe, takže nejde nadoraz, některé z postav mezi díly zřejmě utrpěly poškození mozku, jinak si chování takového Johnse nejde vysvětlit, a navzdory skvělé výpravě a přesvědčivým hercům, kteří působí dojmem, jako kdyby v rumunských - pardon, západovirginských - lesích a horách prznili ovce odjakživa, je to krapet nedomrlé a matné, takže mi ve výsledku bylo vcelku jedno, kterému z těch pobudů ve šlích skončila kulka mezi očima nebo kudla v choulostivějších místech. Tahle zabijačka z časů, kdy krvesmilné buranstvo ještě nemohlo masakrovat turisty, takže se trénovalo na sousedech, měla fakt na víc... (07.01.2013)