Čapkovy kapsy

Básník ** - rozvleklé tempo, neobyčejná doslovnost, nezvykle nedobrý výkon Karla Heřmánka a k tomu špatné stavění situací a načasování gagů. - Zmizení herce Bedny **** Výrazně lepší, tempo sice též pomalejší než bylo nutno, zato však vynikající výkony pp. Töpfera (závěrečná scéna především), Preisse, Satoranského (kéž je ho více vidět před kamerou!) a Štěpničky. - Jasnovidec *** Slušný průměr, velmi zajímavý výkon Martina Myšičky. - Zločin na poště 0* - tentokrát skutečně odpad: jednu z nejkrásnějších Čapkových povídek scénárista zcela pohřbil doslovností, domýšlením "lepších dialogů i zcela nových scén, neustálým opakováním již dávno známých fakt (pan vachmajstr v nutně bezradném podání Oldřicha Navrátila rozluštění případu říká každému na potkání).. Naprostá likvidace námětu plus otřesně domýšlivý scénárista plus neschopný dramaturg rovná se průsr, obzvlášť ve srovnáním s o třicet let starším TV zpracováním s Vladimírem Menšíkem. - Muž, který se nelíbil *** - výrazně lepší. Zajímavý Töpfer, snaha o atmosféru, slušná kamera. - Závrať ** - tentokrát průměrný Preiss, málo snesitelný Tomáš Pavelka a režijně a kamerově totálně nezvládnuté "závraťové" záběry (tolik let po Hitchcockovi!) - Příběh sňatkového podvodníka *** - zajímavý protiúkol pro Radka Holuba, jinak nic zvláštního. - O lyrickém zloději *** - herecky zajímavý Ruml, nepříjemně rutinovaní Vondráček a Vetchý a k tomu opět scénárista, který to ví líp než Čapek. - Ztracený dopis *** - vcelku nudná povídka již u Čapka, realizace nijak nepomohla; občas zajímavý náznak atmosféry a především výborně uměřený výkon Jana Hartla z ní dělají kousek na 3 hvězdičky - Případy pana Janíka ***** Vynikající inscenace s rozkošnými Goldflamem, Barešem, Preissem - Zločin v chalupě ***** Výborná atmosféra, dobrá kamera, vynikající Javorský a Vrbková. Společně s Janíkem zatím nejlepší kousky. (04.09.2011)

V zásadě lze souhlasit s tím, že Čapkovy kapsy představují výrazný nadprůměr hrané původní televizní tvorby České televize, jenže to je dáno nízkým průměrem vzhledem k záplavě šmíry, kterou naše milá veřejnoprávní televize produkuje. To hodnotné představuje samotná literární předloha Karla Čapka, která oprávněně zaujímala ve své době to nejpřednější postavení v naší literatuře. Doslova to dýchá člověčinou a příjemně se to čte i na to kouká. Na druhé straně je ze série znát, že se na ní podílelo více režisérů, protože kvalita režie ale např. i castingu je kolísavá. Některé díly se opravdu povedly a je z nich cítit prvorepubliková atmosféra i duch předlohy, jiné mi z různých důvodů nesedly a výsledek byl velmi průměrný. Navíc vzhledem ke zmíněné pověsti Karla Čapka už byly tyto povídky zpracovány v minulosti, některé i vícekrát a výsledek byl, pokud mě paměť neklame, zřetelně lepší. Snad nejlépe dopadla povídka Soud pana Havleny, kdy režisér dovedně využil dobového tisku už v titulcích a navíc si vybral opravdu dobré herecké obsazení. Naproti tomu třeba v Příběhu sňatkového podvodníka mně vyloženě neseděl Radek Holub v titulní roli. Něco tak slizkého by přece nemohlo mít v tomhle řemesle úspěch. Nebo byla situace žen v době první republiky opravdu zoufalá... Celkový dojem: 65 %. (04.10.2011)

Povedený projekt, ve kterém dostali začínající režiséři možnost natočit krátké příběhy, které mají hlavu i patu. Čapkovy předlohy jsou čtenářsky (a teď i divácky) vděčné, herecké obsazení provtřídní, některé filmečky trochu lepší (čtyři hvězdičky), jiné slabší (pod tři žádný nešel). Jenže je to dáno spíš potenciálem samotného příběhu. Všech dvanáct epizod vypadá, téměř jakoby je natočil jediný tvůrce. Možná je to dobré pro seriál, nikoli však pro český film (70%). (25.09.2011)

Na celém projektu je největší kvalitou samotný Čapek. Jestliže se do jeho povídek dosadí současná česká herecká absolutní špička, nemůže to dopadnout špatně, byť se mnhody tak úplně nevyužije všech možností, které nabízí dramatický tvar, a které by mohly povýšit příběh ještě o stupínek výše. I tak je ale veliká zásluha České televize, že takový projekt pečující o českou klasiku uskutečnila. (28.09.2011)

Největší chybou bylo, že jsem si před zfilmovanými příběhy přečetla Čapkovu knížku "Povídky z jedné a druhé kapsy", a pak jsem jen sledovala, jak je daná povídka zpracovaná a jak moc se od psaného originálu liší. Ze zfilmovaných povídek mám dojem, že nevystihují hlavní myšlenku autora. Tvůrci si buďto něco do děje přidali, nebo tam neukázali co bylo podstatné, takže to vyznělo do ztracena. Jenže tady srovnávám knížku a film, což asi není úplně správně. (16.10.2011)