Hodinka

The Hour je BBC delikatesa, která si zaslouží mnohem více pozornosti, než se jí dostává. Všechno klape jako hodinky, dialogy se poslouchají jedna báseň, postavy jsou pěkně vykreslené a herecké výkony jsou vynikající, to celé ve velmi pěkném retro kabátku padesátých let v atraktivním prostředí televize a investigativní novinařiny. Teď mě jen zajímá... bude třetí řada... nebo raději ne?! P.S. Všichni herci se činí, ale Ben Whishaw je jednoduše geniální, visím na každém jeho slově (a chci být Moneypenny...) (01.02.2013)

Tvůrci The Hour se srovnání s Mad Men vyhýbají jako čert kříži. Oba seriály toho mají ale více společného než se na první pohled může zdát. Kromě podobného dobového (50. vs. 60. léta) a tématického (TV zpravodajství vs. marketing) zasazení sdílí i notnou dávku historického kontextu domácí a světové politiky. Dějepisná exkurze je v The Hour podstatně silnější a díky špionážní zápletce atraktivnější. To vše doprovázené línými jazzovými tóny buduje mimořádně povedenou neo-noir atmosféru, která chytne a nepustí. Tou hlavní podobností obou seriálů je však cílové publikum, jehož reprezentativním členem jste právě VY - tedy náročný divák s mimořádně vytříbeným vkusem. (Jinak by jste se o The Hour totiž nedozvěděli.) 100% hodnocení nebylo u mini-série nikdy tak jasnou volbou. (18.01.2012)

Hlavný hrdina bol pre mňa spočiatku /doslova od PRVEJ chvíle ako sa objavil v zábere;)/ desne vytáčajúci element, ale krásne naivné 50-te roky, dokonalý vizuál a suverénne herecké výkony všetkých zúčastnených ma udržali pri sledovaní a postupne som si aj na Freddieho zvykla. Ku koncu prvej série sa rozvláčne tempo zdramatizovalo do tej miery, že som snáď miestami ani nedýchala. Stále to však pre mňa bola "iba" 4-hviezdičková záležitosť. Ale potom prišla druhá séria, ktorá je paradoxne väčšinou komentujúcich označená ako menej kvalitná, zábavná, dramatická... a ja som absolútne podľahla. Konečne som sa naladila na správnu frekvenciu, zvykla si na všetky postavičky a ich muchy, resp. mnohé charaktery sa posunuli zaujímavým smerom /Marnie, Freddie, Angus/ a v neposlednej rade chválim skvelú postavu Randalla, jeho som si užívala v druhej sérii snáď najviac. Neostáva mi iné, len dúfať, že sa BBC predsalen rozhodne pokračovať v tejto televíznej dokonalosti. // "Korporace usedly na trůn a bude následovat období korupce na nejvyšších místech a finanční mogulové v zemi budou usilovat o prodloužení své vlády apelováním na předsudky lidu, dokud se veškeré bohatství nesoustředí v rukách úzké skupiny a republika nebude zničena. Abe Lincoln. Řekl to Abe Lincoln." // (04.12.2013)

Padesátá léta byla prošpikovaná politikou, která není ani tak na pozadí seriálu, ale spíše její hlavní náplní, alespoň v první řadě, kdy lítáme od KGB do Káhiry k Suezkému průplavu a právě na pozadí politických událostí řeší jízlivý Freddie se svou bezbřehou upřímností a břitkým slovním arzenálem smrt své přítelkyně a spiknutí na dost vysokých místech. Ben se pro roli retro gentlemanů minulého století přímo narodil a jeho Freddie je zkrátka muž, který nenávidí muže, jež nenávidí ženy, hrál si s ohněm a na závěr kopl do gigantického vosího hnízda. Ačkoli se zápletka rozjíždí velice pomalu, děje se v každém díle dost věcí na to, abych se nenudila. Pozadí televizního pořadu, příprava náplně Hodiny, kterou nesmíte propásnout, vedení BBC, intriky a vztahy na pracovišti protkané slovními a intelektuálními vtípky. Romola v roli Bel, nemastné, neslané buchty, která neví, co vlastně chce, ale vždycky se kvůli tomu dokáže tvářit otráveně, vypadá jako kříženeček mezi Adele a českou Emmou Smetanou. Naproti tomu Oona, perfektní ženuška v domácnosti, typická kráska na úrovni 50.let, má jako husička u plotny zajímající se o drby z bulváru mnohem větší šmrnc, než ambiciozní kariéristka Bel. Druhá řada je bezpochyby lepší, má větší drive a jiskru a Capaldiho, který v neustálé nevědomosti jen chodí a vzdychá. Na závěr můžu jen říct - škoda, že není třetí řada, to zas BBC podělala. (05.01.2016)

Další konspirační seriál po Rubiconu, s kterým jsem více než spokojena. Všech šest dílů se může pochlubit hutnou atmosférou nejistých 50. let v Británii a výbornou minimalistickou hudbou. O Suezské krizi jsem doteď nic nevěděla, ale do celkové zápletky velmi dobře zapadla. Ben Whishaw si svou postavu novináře náležitě vychutnává a je radost se na něj dívat. Tak samo můžu pochválit Westa i Garai. Seriálu bych vytkla akorát hodně pomalé tempo, které zrychlí až v posledním dílu. To naštěstí neodradilo BBC od objednání 2. řady. (07.09.2011)