Domov na sviatky

Mít to propracovanější dialogy a mít to víc silnějších scén, asi bych ten plný počet i dal. Vedené je to naprosto perfektně (akorát jenom ten začátek možná trval moc dlouho), je to i dobře a citlivě natočené, téměř to nenudí, postavy jsou zde skvěle vykresleny a má to i zajímavé téma tajemství v rodině a jejich důsledky. Nejvíc na mě ale zapůsobila jedna scéna, ve které otec Claduii vypráví, že jeho nejlepší zážitek v životě trval sotva pár vteřin - což je dost zajímavá myšlenka, nad kterou jsem nikdy v životě nepřemýšlel, ale ono na ní něco je. Když jsem jako malý jednou šel s tátou a tetou z Ikey, prolétlo skoro těsně nad její střechou letadlo a já ho takhle blízko ve vzduchu v životě neviděl. Stále si to pamatuji, dost živě, a to mi bylo tak 6 nebo 7. A tenhle moment taky trval jen pár vteřin. Dokonce ten můj příklad krásně odkazuje i na to, co otec říká v tom filmu Claudii. Velmi mile mě ten film překvapil - má co říct, nenudí, zaujme a je opravdu velmi dobře veden. Nechci to zakřiknout, ale že by Jodie Foster byla i skvělá režisérka? Tady jsem totiž k plnému počtu rozhodně neměl daleko a jestli i její ostatní filmy jsou minimálně takových kvalit, jako Domů na svátky, mohla by být kromě mojí nejoblíbenější herečky (o tuhle pozici se ale dělí s Laurou Dern) i nejoblíbenější režisérkou? Uvidím. Silné 4* (02.04.2020)

4,5* Jeden z filmů, který mi nevyprchal z hlavy ani deset let po jeho shlédnutí. Když jsem se k němu dostal podruhé, zbylo mi sice v mysli jen pár obrazů z něj a ta zvláštní, křehká atmosféra. Možná to není film, který vás přimrazí do křesla, ale rozhodně je to film, který je uvěřitelný a opravdový. Hořkosladká skoroallenovská komedie s prvky romantického filmu. Jestli se někomu zdají závěrečné sekvence filmu melodramatické? Prosím - možná, že ano... ale on takový život občas je. Rozhodně se tomuhle citlivě natočenému a vřelému filmu se skvělými hereckými výkony nebudu vyhýbat ani potřetí. Bylo mi s ním moc dobře. (23.03.2008)

Nedokoukatelné. Užvaněné. Nevtipné. Možná proto, že nemáme Thanksgiving. Možná proto, že Downey, ten geniální herec, se zde -- opět -- tak trapně předvádí. A celé to smrdí falší. Američani by si na "opravdovost všedního života a lidiček v něm" hrát ve filmech neměli -- až na výjimky. Umějí vtisknout na pásek docela jiné věci. (17.09.2008)

Tento film má na svědomí Jodie Foster. Jedná se o 3. z jejích dosavadních 4 režijních počinů, z roku 1995. Tento film zárověň také produkovala. Scénář pro ni napsali dva nepříliš úspěšní scénáristi, Chris Radant a W.D. Richter , proto se domnívám, že se Jodie do jisté míry přímo podílela na příběhu filmu. V hlavní roli vidíme Holly Hunter, českým divákům známou například ze seriálu Božská mrcha. Zde však hraje roli ženy, o jejímž životě toho nevíme zas tolik, kromě toho, že má naprosto šílenou rodinu, plnou rozporuplných vztahů. Přesto máme důvod se domnívat, že nejen ona, ale všechny postavy příběhu, i my sami, máme možnost zažít absolutní životní štěstí v nejednom okamžiku našich životů. Často právě v těch všedních. (05.03.2011)

Klasický príbeh o tom, že sa behom sviatkov zíde jedna rodina a trochu si vyjasní vzťahy medzi sebou. Bohužiaľ členovia rodiny sú väčšinou nevýrazní vrátane hlavnej postavy v podaní Holly Hunter. Trochu zaujme len Robert Downey Jr. vo svojej tradičnej úlohe rebela. Ani konflikty, ktoré riešia nie sú ničím výnimočne. Takýchto filmov už vzniklo habadej a v lepšom prevedení. Jodie je možno dobrá herečka, ale ako režisérka za veľa nestojí. Film som si pozrel kvôli hereckému obsadeniu, ale nestálo to za to. 4/10. (11.08.2019)