Lenny

Dusty si v tomto životopisném snímku opět vybral svou "one man show." Nebýt jeho výstupů, nejspíš bych hodnotila méně. Portrét, do této doby mně neznámého baviče totiž není natolik silným, jak jsem si představovala, že by měl o podobné osobnosti být. V podstatě zhruba hodina a půl stopáže je věnována hlavně jednotlivým bavičským výstupům Lennyho a rozhovorů s osobnostmi, se kterými se stýkal a kteří o jeho "existenci" podávají výpovědi. Během celého snímku se děj vlastně nikam nevyvíjí, nenastanou žádné zvraty či dramatické scény, kdy se dostane do krutého sevření slávy. Bojuje pouze proti společnosti, on sám, jakoby během děje neprošel žádnými proměnami osobnosti či konflikty se svými démony. Až posledních dvacet minut sledujeme Lennyho, jak se, za pomocí drog, dostává na dno. Takže snad jen toto zpracování mi přišlo vzhledem k jeho osobnosti jako jednoduše ztvárněný osud. (15.01.2012)

Sú typy klasických životopisných filmov. Jednoduché prerozprávanie života a vtedy to musí byť niečo naozaj extra aby to malo pre niekoho zmysel. Ten by ale Lennyho život asi nemal, takže aj spôsob a šablóna akou je film natočený dokonale diváka navnadí. Ale až postupne. Najprv dokonale dokáže diváka vcítiť a pochopiť zmýšľanie tohto nepochopeného baviča až neskôr zostane priklincovaný k sedadlu ako ja. Perfektný Hoffman rozpráva životný príbeh, ktorý treba vidieť. 85%. (22.10.2007)

Filmové puzzle. Jednotlivé dílky postrádají návaznost a pokud divák stojí o plnohodnotný zážitek, musí si je v hlavě sestavit k finálnímu obrazu svému, což byl zajisté velmi originální nápad, avšak pro mě byl ten sled chronologicky neseřazených scén poměrně rušivým elementem, který jsem zpočátku nemohl vystát. K mému překvapení jsem se však tomuto stylu přizpůsobil a s jistým zaujetím jsem sledoval dál. Lenny je celkově vzato dosti otevřený film obsahující určitou obscenitu a vulgární projevy, s čímž je třeba počítat vzhledem k autenticitě. Výpovědi Lennyho blízkých z něj místy dělají spíše dokument, než životopisný film, což jsem bez problému akceptoval. Dustinova obsáhlá průprava na roli je evidentní a na jeho výkonu je postaven téměř celý film, což mi však ke spokojenosti tak úplně nestačí. Hudební složka zde představuje zhruba 1% filmu a pátrat zde po emocích je jako hledat jehlu v kupce sena. Nevím zda je zapotřebí více projekcí, či obdiv Lennyho Bruce, nicméně mě jeho život neoslnil. 65% (09.04.2013)

Vynikajúci Hoffman v skvelom životopisnom filme s nezvyčajnou, no napriek tomu skvelou réžiou. Fosse sa nezaprie, po Cabarete nám predvádza rovnakú strihovú "striedavú" koncepciu. Kým v tom sa striedala príbehová časť s hudobnými časťami, tu sa príbehová časť strieda s Bruceovými javiskovými vystúpeniami, čo je pre životopis zvláštny postup. Rovnako tak ma prekvapila absencia záverečným tituliek, ktoré by vysvetľovali, ako išiel život po konci filmu, no to nie je výčitka. Čo však výčitkou (zľahka) je, je že je tu na pokojnú životopisnú drámu priveľa erotiky, avšak chápem Fosseho zámer spočívajúci v paralele medzi Lennyho "nemravnými" a bezservítkovými vystúpeniami a erotikou v jeho živote, no tento zámer sa trochu minul učinkom. No ani tento fakt a chvíle nudy nič nemenia na tom, že Lenny je skutočne vynikajúci politický film a skvelá Hoffmanova "one man show"... (17.09.2010)

Lenny Bruce ( Dustin Hoffman ) dokázal strhnúť masy, bol nesmierne populárny, lebo rúcal vtedajšie tabuizované témy ako sex, homosexualita či rasizmus. Vyjadroval sa priamo, niekedy obscénne a hoci popularita rástla, pokrytecká spoločnosť mu robila problémy. Podľahnúť mesiášskemu komplexu býva ľahké, hoci v tomto prípade pádu pomohli skôr drogy a stres. Čiernobiely film je kombinovanou spoveďou jeho blízkych s vystúpeniami "one-man-show" a následných súdnych procesov. Je obžalobou nepripravenej spoločnosti v plnej miere tolerovať slobodu prejavu - absúrdne dokumentované v poslednom súdnom pojednávaní. Dustin Hoffman v prvej polovici 70-tych rokoch neochvejne stúpal do hereckých výšin a jeho Lenny je viac než výborný. (19.02.2010)