Na straně osm

Žádný "nadupadný" příběh, spíše komorní atmosféra (což jistě někomu bude dělat problémy). Je to jednoduché, ale má to něco do sebe - především se jedná o herecké představení. Bill Nighy je schopný utáhnout vše sám a ostatní mu skvěle sekundují. Uvěřitelný pohled na lidi v tajných službách, kteří nepoužívají zbraň (ani hořící motorky). (05.10.2011)

Špionážní drama, ve kterém nepadne jediný výstřel, nevybuchne jediná budova, ale zato nás oblaží nepřekombinovanou zápletkou a uvěřitelnými postavami. Bohužel jsem se ze začátku ztrácela. Nestíhala jsem číst kulometné titulky, poslouchat těžkopádná britská souvětí a až po plno minutách pochopila, o jakou organizaci vlastně jde. (Na druhé sledování není ten film až tak přitažlivý) Druhá polovina filmu už byla v pohodě. Politika se tu mísí s rodinnými problémy a nesmí chybět romance, přizpůsobená věku a povaze postav. Page Eight mě dostalo svou inteligencí a schopnosti zaujmout bez nutnosti přikrášlovat a šokovat. Neřeší, jestli agent X chytí padoucha Y a přitom zachrání Londýn, zabývá se současnými zpravodajskými organizacemi v UK a jejich významem v současné politice. (04.12.2013)

Tuhle srajdu myslel někdo vážně? Bože! Nalákat mě na jména jako Rachel Weisz a Bill Nighy a pak mě chtít 99 minut mučit, tak to ne! Po 35 minutách jsem se bohudík osvobodil. Takhle nudnej a ukecanej film jsem dlouho neviděl. Člověk sice nečeká od všeho skvost, ale když po deseti minutách nedokáže soustředit pozornost na děj, protože krom několika bezduchejch keců se na obrazovce nic neděje, tak si řekne "snad se to rozjede". Bohužel nerozjede, pořád se to plouží ve svým nudným duchu. Herci z filmů jako MUMIE, UNDERWORLD nebo HARRY POTTER v agonii se zmítajícím pokusu na thriller, tomu říkám o fous vedle. Někdo dost přecenil svoje schopnosti....snad David Hare nehodlá v podobným stylu pokračovat...vlastně jak tak koukám, co natočil, tak by mohl raději přestat režírovat úplně ;) (01.01.2012)

Page Eight je film, který jde úplně mimo mě. Není to má krevní skupina a vůbec nic mě nepřesvědčilo. Jednu hvězdu aspoň za Rachel Weisz, Ralph Fiennes mě naopak zklamal. Nemám rád filmy, kde se jen mluví a nic neděje. Tohle je přesný důkaz filmu o ničem a kde vše je jen o kecání. Bohužel nic pro mě... 2/10 = 20% (17.09.2011)

Obsaďte Billa Nightyho a můžete si být jisti, že každá scéna, ve které se objeví, bude působivá. Dokonce i ta, kdy ve které prostě jen prochází chodbou. Jeho nečitelný výraz v obličeji, doprovod klavírní hudby… dokonce i když pak zjistíte, že si jen šel vybrat poštovní schránku, úplně litovat nebudete. Jsem si jistý, že tvůrci přesně takto uvažovali. Když se tato v podstatě nadbytečná scéna objevila poprvé, říkal jsem si, že je to v pořádku a byla by chyba, kdyby této Nightyho stylovosti tvůrci nevyužili. Asi osmé opakování je však již důkazem odporné vypočítavosti autorů, kteří potřebují něčím vyplnit nudné pasáže. V tomto případě by se možná i dalo říct, že potřebovali vyplnit nudný film. (06.02.2012)