Na straně osm

Špionážní drama, ve kterém nepadne jediný výstřel, nevybuchne jediná budova, ale zato nás oblaží nepřekombinovanou zápletkou a uvěřitelnými postavami. Bohužel jsem se ze začátku ztrácela. Nestíhala jsem číst kulometné titulky, poslouchat těžkopádná britská souvětí a až po plno minutách pochopila, o jakou organizaci vlastně jde. (Na druhé sledování není ten film až tak přitažlivý) Druhá polovina filmu už byla v pohodě. Politika se tu mísí s rodinnými problémy a nesmí chybět romance, přizpůsobená věku a povaze postav. Page Eight mě dostalo svou inteligencí a schopnosti zaujmout bez nutnosti přikrášlovat a šokovat. Neřeší, jestli agent X chytí padoucha Y a přitom zachrání Londýn, zabývá se současnými zpravodajskými organizacemi v UK a jejich významem v současné politice. (04.12.2013)

Ten jazzový podtón, kterému je podřízena i barva filtrů a kamera, se mi docela líbil. Jen škoda, že ze slibného začátku, slibujícího sofistikovanou hru kočky s myší, se vyklubala nakonec poměrně prvoplánová a povrchní červená knihovna, kde přední analytik MI5 má fakt, ale fakt dokonalý čuch na lidi, takže se nikdy nesplete a ví přesně, komu se v tom oboru lží dá, a komu nedá věřit. Mezitím ještě řeší vztah se svou dcerou a se svými dvěma předchozími manželkami z celkem čtyř, ale nic navíc v tom fakt není, snad kromě jistého patriotismu, jisté drobné nenávisti k Izraeli a nejasnému postoji k liberálním hodnotám. (12.05.2019)

Obsaďte Billa Nightyho a můžete si být jisti, že každá scéna, ve které se objeví, bude působivá. Dokonce i ta, kdy ve které prostě jen prochází chodbou. Jeho nečitelný výraz v obličeji, doprovod klavírní hudby… dokonce i když pak zjistíte, že si jen šel vybrat poštovní schránku, úplně litovat nebudete. Jsem si jistý, že tvůrci přesně takto uvažovali. Když se tato v podstatě nadbytečná scéna objevila poprvé, říkal jsem si, že je to v pořádku a byla by chyba, kdyby této Nightyho stylovosti tvůrci nevyužili. Asi osmé opakování je však již důkazem odporné vypočítavosti autorů, kteří potřebují něčím vyplnit nudné pasáže. V tomto případě by se možná i dalo říct, že potřebovali vyplnit nudný film. (06.02.2012)

Na televizi ( i když dá se tak BBC vůbec brát?) hvězdné obsazení mi přišlo krutě nevyužité. Chybí tam pořádné napětí, pořádný zvrat něco co by film vytrhlo z jednotvárnosti. Naštěstí plusy převažují. Bill Nighy s Gambonem to je skutečná paráda. Fiennes záporáka taky zvládá na výbornou, pouze Rachel Weisz jako jediná dost selhává a nevěřil jsem jí ani slovo. Film se nesnaží o nějaké velké vysvětlování "pro diváka" spíše sledujeme Nighyho osudy a film nás nechává si udělat vlastní obrázek. (31.08.2011)

Secret Service in Political Services ~ Překvapivě zábavná záměrně ukecaná pomalá špionská politikařina, ve které se po více jak hodinu a půl zdánlivě nic neděje. A přesto jsem to bedlivě sledoval a hltal ty výrazy tváří,. které mluvily více, než vyhýbavá nejasná slova. ~ Johnny Worricker je svém postu už dost dlouho, přesto se dílem svého mentora ne úplně dobrovolně, leč z nutnosti nejen svojí, dostává do hry, která mu zprvu uniká a která už běží. A Nighyho Johnny z toho ve svém zájmu a musí něco vytěžit. ~ Alespoň přežití. Anglický špionská ne-až-tak-thriller, který se mi zamlouval více, než velmi podobný Tinker Tailor Soldier Spy. A už se těším na prý volně navazující Turks & Caicos a Salting the Battlefield. ~ PS: Skvělí Bill, Michael, Judy, Ralph i Rachel. (11.04.2014)