Réžia:
Michel HazanaviciusScenár:
Michel HazanaviciusKamera:
Guillaume SchiffmanHudba:
Ludovic BourceHrajú:
Jean Dujardin, Bérénice Bejo, John Goodman, James Cromwell, Penelope Ann Miller, Missi Pyle, Beth Grant, Ed Lauter, Elizabeth Tulloch, Ken Davitian (viac)Obsahy(2)
Hollywood, 1927, George Valentin (Jean Dujardin) patří k největším hvězdám němého filmu. Poznáte ho podle tenkého knírku, typické bílé kravaty a fraku. Jeho účinkování v exotických příbězích o intrikách a hrdinských činech znamenalo velký úspěch pro filmové studio Kinograph, v jehož čele stojí magnát Al Zimmer (John Goodman). Sláva Georgovi vynesla elegantní manželku Doris (Penelope Ann Miller), každý den ho vozí do práce oddaný šofér Clifton (James Cromwell) a vítá ho vlastní usměvavá tvář z plakátů Kinographu. Na filmové premiéře spontánně reaguje na bouřlivé davy fanoušků a reportérů. Jakoby svým postavám z oka vypadl a jeho hvězdná kariéra se zdá neohrozitelná. Hollywood však brzy ovládne nový fenomén: mluvený film. George touto technickou novinkou opovrhuje a označuje ji za nevkusné pobláznění. V roce 1929 chce Kinograph úplně zastavit výrobu němých filmů a George se musí rozhodnout: buď přijme zvuk, jako to udělala mladá vycházející hvězda Peppy Miller, nebo bude riskovat pád do zapomnění. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (37)
Recenzie (799)
U tohohle příjemného snímku mám jediný problém s tím, že je skvělý ze svého námětu a principu provedení, ale jinak v něm není žádný režijní nápad, nečekaný zvrat ani překvapivý prvek. Je to film bezesporu půvabný a s kouzlem, ale zároveň je přesně takový, jak jsem si ho představoval. A není to tak trochu chyba? ()
(Viděno 2x v kině - v Evaldu a Aeru) Životní nadšení se nedostavilo, přeci jenom jsem tušila, že to nebude úplně ono a proto jsem taky projekci poměrně odkládala. A po té pro jistotu ještě jednou zopakovala. Není to samozřejmě úplně špatný film a pokud by inspiroval byť jen zlomek diváků k objevování skutečných němých, pak svůj smysl splnil. Na druhou stranu příběh je jen pokračováním toho špatného ze Zpívání v dešti a s tím mám obrovský problém. Krátce po té, co skutečná revoluce zvukového filmu proběhla, se tato událost zakonzervovala a stala se legendou plnou vyhaslých hvězd, zhrzených diblíků, osobních bankrotů těch "dávno minulých" a vzestupu těch "přirozených, svěžích a žádoucích" nových tváří, které se nejlépe v novém pojetí odliší tak, že hvězda němých filmů byla přece ta nablblá blondýna a na vzestupu je samozřejmě bystrá a osobitá tmavovláska. Jak prosté, milý Watsone. Hrdinou minula nemůže být nikdo jiný, než kombinace Rudolfa Valentina, Douglase Fairbankse a Johna Gilberta. Naštěstí je tu také bodrý majitel studia, kdokoli od těch legendárních hlavounů až po Williama Randolpha Hearsta (v podání vynikajícího Johna Goodmana); chytrý cvičený psík, uvěřitelná výprava, nádherné kostýmy, téměř dokonalé závěrečné taneční číslo a určitá naděje v lepší zítřky (čili, že i vyhaslá ikona němého dobrodružného filmu může chytit druhý dech v muzikálu pro své pohybové kvality). Co je poněkud ošidné, je zvuková noční můra a zejména píseň z roku 1936 použita jako background pro rok 1931. Stejně tak problematické a nadbytečné je zprostředkování skutečných záběrů z Mark of Zorro (1920). Takže zůstává otázka, jestli příběh němého filmu je skutečně zajímavý jenom tím, že ta doba je už dávno pryč? ()
Skvěle odvedená kolektivní práce. Ocenění by si zasloužili i maskéři a osvětlovači. Jsem nadšená! Natočit němý černobílý film v éře digitální animací a 3D tak, aby oslovi součané diváky je opravdu husarský kousek!! Velmi vtipná zvuková vsuvka před nástupem zvukového filmu!! Už bylo natočeno několik zvukových filmů o němých filmech, ale tohle je první němý o zvukovém filmu! Se slovem geniální počkám, až to uvidím zvovu s odstupem času. ()
Verím, že dobrá polovica aktívnych užívateľov ešte stále krúti hlavami a nejde im do hlavy ako mohol Oscara vyhrať nemý a čiernobiely film. Sám som bol naňho zvedavý a po dlhej dobe som zavítal do kina (ta kinoutorky s O2, ne?). Film si ma získaval postupne, ale už po nejakých 10-15 minútach som mu podľahol. Jeho kúzlu, jeho čistote, kráse i celkovému poňatiu filmu ako pocte kinematografii. Hudba znie takmer celým filmom a príbeh funguje výborne aj bez slov a zvuku. Pár zvukových prekvapení má film v zálohe a keď ich vytiahne, je to krása. Pes hlavného predstaviteľa tu hraje dôležitú a je veľmi šikovný, hajzlík jeden malý. Často vídať filmové zostrihy na tému "100 rokov filmu" a z tohto filmu by som bez problémov vedel vybrať minimálne 10 krátkych, nezabudnuteľných momentov. A Oscary? Áno, podľa mňa sú zaslúžené, ale jeho víťazstvo bolo iste prekvapením aj pre samotných tvorcov, ktorí pri jeho natáčaní, takéto ambície určite nemali. Samozrejme film nie je úplne bez chýb, skrátenie o nejakých 10 minút by mu prospelo, ale inak spokojnosť. 80%. ()
Kdo by to byl řekl, že němý film mě dokáže uzemnit i v době, kdy vládne zvuk a především se bouří třetí dimenze. Vlastně je to naprosto překrásný návrat a poklona filmu minulosti. A od toho se odvíjí i samotný, velice nápaditý příběh. No a musím se přiznat, že ačkoliv se mi Jean Dujardin v dřívějších filmech jevil trošku jako pošuk, tady se bez zvuku předvedl jako mistr svého řemesla. Snad nikdy nezapomenu na scénu, kdy se objeví na bále, zamračí se a cosi hledá. V té tváři je tolik emocí, které nejde popsat ani mluvou. Prostě v tu ránu naprosto pochopíte, co tím vším je myšleno. A nějaký text a zvuk? Bez toho se bez problémů obejdete. Stejně tak závěrečná scéna. Krásnější taneční číslo jsem si nemohl ani představit. A na jeden zátah? Ty bláho, to ještě někdo takové scény v dnešní době točí? Klobouk dolů, takový filmový zážitek nevzniká každý den. A nejspíš je to i dobře. Díky tomu tento film získává obrovský důraz na jedinečnost, kterou nikdy neztratí. ()
Galéria (84)
Zaujímavosti (34)
- Spolucvičitelka teriéra Uggieho Sarah Cliffordová přiblížila jednu historku z natáčení. Prozradila, že ve scéně, kdy si hlavní hrdina v zoufalství přiložil pistoli k hlavě, prý teriér Uggie vyskočil a pokusil se mu ji vyrazit z ruky, čímž mu bránil, aby se zastřelil. Ve scénáři se však taková scéna nenacházela a Uggieho to nikdo neučil. (Lynette)
- Snímek byl natočen během pouhých 35 dní. (Kroup4)
- 12-ročný psík Uggie (Jack Russell teriér) má vlastný profil na Twitteri a v roku 2012 sa stal prvým psom, ktorý odtlačil svoje labky do betónu na Chodníku slávy pred Graumanovým čínskym divadlom. (Zdroj: Eurotelevízia) (krasomama)
Reklama