Můj svědek

-''Kto priniesol tie 'lampy'? - Zhasnite tie 'lampy'.-Odneste tie 'lampy'!- Aké 'lampy'? '' Hoci slovo Lumpy zaznelo tak tisíc krát v tomto filme a už mi pekne pilo krv, koniec ma našiel nepripraveného a pekne som vymäkol, aby som bol úprimný! A Justin Long by už konečne mohol zapracovať na svojom imidži, do pidži... (10.01.2014)

Život a smrt svědka Lumpyho. Kolandova odvaha přistoupit k tradičnímu indie vyprávění o patologických outsiderech netradičně, je zřejmá již z prologu. Film začíná svou nejveselejší scénou, divokou svatební party, kterou by jiné komedie končily. Předpoklad, že příštích osmdesát minut budeme sledovat tragikomické příhody ze života čerstvých novomanželů, je následným dějem vyvrácen. Skutečným hrdinou příběhu, který sice není po většinu času fyzicky přítomen, ale udává dění do pohybu, se ukáže být Lumpy. Ten by byl v libovolné sprosté komedii z posledních let jen srandovním kámošem protagonisty. Koland si však dal za cíl přesvědčit nás, že i za maskou obtloustlého šoumena se může skrývat citlivá lidská bytost. Navenek šťastný pár při svém poznávání světa looserů naopak ztrácí glanc. Kristin a Scott se před námi odhalují jako dva psychicky labilní pokrytci, z kterých lepší lidi udělají teprve ti, kdo nemají důvod něco předstírat. Jistě, v jádru jde o strašlivé klišé o tom, jak zastíráme, kým skutečně jsme a nemůžeme nebo nechceme dát průchod svému reálnému potenciálu. Psychologický profil postav budete díky uplatňování charakterových stereotypů schopni vytvořit po dvaceti minutách (upjatá hysterka, nedoceněný génius) a místo se najde i pro veřejně pronášený „velký“ proslov, dotýkající se nejosobnějších prožitků. Oceňuji však, že Koland využil půdorysu mainstreamové novomanželské komedie proti očekávání a pozornost věnuje těm z postav, které si ji skutečně zaslouží, postavám (jako) z indie filmu. Nápad skloubit dva typy humoru (přisprostlý a „hřejivý“) a dva typy herectví (komediální exces, komorní podhrávání) není vrcholem tvůrčí invence, ale je to změna, což má mezi tucty splývajících romcom produkcí taky svou váhu. 60% (07.10.2013)

Best Man Down je vcelku neotřele pojatá dramedy o přátelství. Ze začátku se film jeví jako další trhá americká komedie a docela mě překvapilo, že úvodní Lumpyho scéna je vlastně i prvoplánově nejkomediálnější scéna vůbec, zbytek filmu se totiž veze na úplně jiné emocionální vlně a film se dotýká komediálního žánru jen velice okrajově. Hlavním tahounem je samozřejmě Addison Timlin. Natolik funkční chemie mezi ní a Tylerem Labinem mě až zarážela. (04.02.2014)

Nič moc - scenár síce zaujímavý, ale spracovanie vôbec nezaujalo, a ani herecké výkony nie. Komédia sa nekonala ani náznakom, no ale aspoň tá dráma ako tak fungovalo. Spočiatku sa to tvárilo ako dva rôzne príbehy, ktoré sa čoskoro spojili a potom už sa to vyvíjalo pospolu ruka v ruke. Hoci spočiatku som bol natešený, že to vyzerá veľmi perspektívne, napokon neskrývam sklamanie. Celé sa to nieslo v takej skleslej atmosfére, aj keď chápem, že po smrti blízkej osoby sa dá ťažko nejako rozptýliť a tváriť inak ako zmätene a neurčito. Ale celkovo, aj tie dialógy boli biedne, no aspoň zopár kusov deju upútalo. No z námetu s takýmto scenárom sa dalo rozhodne vyťažiť aj viacej. (10.01.2014)

Komorní pohled na konec života Lumpyho, kolem kterého se točí celý film i přes jeho absenci po většinu času. Hrstka postav z jeho okolí začíná jako jednoduché stereotypy, a vždy postupně získávají hloubku a lidskost, a s nimi prostřednictvím interakcí s živým či už mrtvým Lumpym i on. I samotný film se snaží bilancováním mezi otevřeně komediálními či dramatickými postupy a tlumeným indie výrazem být spíš skutečnější než silnější, a sluší mu to. Jsou to spíš slabší čtyři hvězdy, ale za zaokrouhlení hodnocení o procento výš jsem zase rád. (13.11.2013)