Perfect Days

Možná Alice Nellis natočila film pro masy s dobrou reklamou, v něčem šla podobnou cestou jako Vejdělek a je to komerce, ale nutno si také uvědomit, že právě tyto filmy mají v kinech výbornou návštěvnost, vydělají a ač je třeba kritika trochu shodí, lidem se prostě líbí... A krom toho, Perfect days v mých očích prostě JE vtipný a příjemný film s nadhledem. Trailer mě až tak nenalákal, ale byl jsem fakt překvapený, že se jedná o poměrně pěknou oddychovku s výbornou Chýlkovou a Sokolem. Nečekal jsem to, ale je to tak. Všechy vážná témata jsou v tom snímku odlehčená a to je občas vážně potřeba! Prostě líbilo, pobavilo a rozhodně to beru jako nadprůměr. Kritici, nechť si dál stěžují, jak je to bezduchý klišé film. PS. A co se týče přechod z komedie na drama, tak mě to tu až zas tak nerušilo. Naopak vážné scény směřovaly stejně opět k nějakému vtipu a většinou vkusně. 75%. (17.11.2011)

Bez mučení se přiznám, že jako velkou fanynku pořadu "Partička" mě film zajímal jenom z důvodu obsazení (Ondřej Sokol po letech v celovečerním filmu). Ondra mě nezklamal, byl naprosto fantastický a obdivuji ho opět o něco více. I Kotek mě po všech těch "Rafťácích" mile překvapil, předvedl možná svůj nejlepší výkon v kariéře. Soundtrack se také vydařil. Na druhou stranu musím uznat, že samotný začátek filmu byl rozpačitý a nudný. Co se týče vtipnosti, nedávní "Muži v naději" vycházejí z tohoto boje vítězně. Od komedie zkrátka čekám, že se budu svíjet smíchy, což se mi u "Perfect Days" stávalo pouze u Ondrových scén. Z toho plyne, že Ondřej táhne celý film, což asi není úplně dobře, ale já byla spokojená. (06.11.2011)

Jaká škoda, že Alice Nellis nakonec nemohla natočit ty Lidice... "Bohužel" se vrhla do klasických romanticko-komediálních vod, ve kterých Chýlková přímo září, určitě by jsi opět zasloužila více hlavních rolí. Vedlejší postavy jedou tak půl napůl a v neposlední řadě Ondřej Sokol kterému občas chybí malinký krůček k přehrávání, ale pořád skvěle odhaduje kam až si může dovolit zajít. Ději sice nijak moc neškodí předvídavost, ale spíše zkrácený a odfláknutý závěr. Nejvíce rušivým elementem stejně zůstává nesmyslné vecpání amerických tradic, nejspíš snaha tvůrců uspět i v zahraničí. (04.11.2011)

JALOVÝ PREFABRIKÁT. Začínám být alergický na tyto novodobé české rádoby komediální paskvily „ze života“, které se sice tváří strašně uvolněně a free, ale jsou tak prázdné a umělé, že je to až politováníhodné. Nellis jde bohužel ruku v ruce s posledními Vejdělkovými veledíly. ~ Jen pár postřehů: Naprostá absence normálně fungující rodiny – uvidíte jen prapodivné solitéry (různé orientace, asi aby to bizarní a málo pravděpodobné panoptikum postav bylo ještě o něco pestřejší a pro cílové publikum tedy zajímavější); páry, kdy muž a žena jsou (v nejednom případě) od sebe dvě generace… Povrchní vyumělkovanost a zdánlivá dokonalost... Však oni se lidi nadchnou miminkem, dojme je smrt, když se předtím postavy rozejdou ve zlém, udělají jim radost zvířecí čepičky a stromeček pro zvířátka atd. !!! (05.08.2012)

Podobně jako u Tajností mám potřebu napsat, že film na mě nezapůsobil tak silně především proto, že jsem dvacetiletý kluk a neumím se moc vžít do pocitů ženy v přechodu. Jenže u Tajností mi to vlastně až tak nevadilo, protože mě nějak dokázaly vtáhnout. Ale Perfect Days, to už je opravdu nepříjemně nastavovaná kaše. Je to film střižený zcela podle konzervativního trendu českých filmů - buď točíme hořké komedie o období socialismu a nebo právě takováhle vztahová melodramata (Román pro ženy, Líbáš jako Bůh, Bestiář...), v nichž sledujeme hrdiny ve středním věku, co zoufale hledají lásku.. A objeví se chvíle vtipné, vážné i lehce erotické, přesně tak, jak konzervativní české publikum odchované na nekonečných seriálech vyžaduje. Ano, Perfect Days jsou vlastně takovým lépe natočeným (kamera, herci) dílem nekonečného seriálu. Po celou dobu sledujeme výjevy typu: dvě ženy sedí u vína a povídají si ,,Hele, tak co David?" ,,No, já nevim, ten je asi pořád s Monikou." ,,A ty bys s nim nechtěla nic mít?" ,,Tak jako asi jó, ale víšco, teď se o mě zajímá Martin, tak nevim, co s tim..." A já si vždycky v hlavě naštvaně promítám široké spektrum všech těch geniálních filmů o vztazích mezi mužem a ženou - od Amélie z Montmartru a Annie Hall přes Lásku nebeskou až ke Kdo se bojí Virginie Woolfové... A říkám si - jak je možné, že nám to tak zoufale nejde? Jak je možné, že český film nedokáže jít do hloubky a vždy skončí u toho, že tam lidi u vína řeší nějakého ,,Richarda" a ,,Adama" a ,,Davida", ačkoli nikoho nezajímají? Vždyť stačí jediné - neopakovat stokrát ohrané postupy, ale pokusit se na současné mezilidské vztahy podívat nějak originálně. Perfect Days vlastně nejsou až tak špatným filmem, ale jednak jsem od Alice Nellis čekal víc a druhak už mě nebaví dávat lepší hodnocení jen proto, že jde o český film, na který se aspoň dá koukat. Už jsem z toho unavený. (01.05.2013)