Nástroje smrteľníkov: Mesto kostí

Jediný důvod proč jsem se na tento film podíval, byla přítomnost mé oblíbené herečky Leny Headey. Samotný obsah filmu i nepříliš lichotivé odezvy na internetu mě totiž dopředu varovaly, že tohle zřejmě nebude podívaná pro mou maličkost. Nejsem totiž zrovna moc velkým příznivcem dobrodružných fantasy, ve kterých se vyskytuje přehršel romantických pasáží a zamilovaných trojúhelníků. Tady navíc bylo citelně znát, že scénář napsala žena (Jessica Postigo), která se nespokojila jen s klasickým trojúhelníkem dva chlapci a nerozhodná dívka, ale ještě k nim pro jistotu přidala i čtvrtého do party (homosexuála). To zřejmě proto, aby byla její story co nejvíce IN a moderní. K mé smůle se tu však Lena moc dlouho neohřála (lépe řečeno dostala jen velmi málo prostoru) a já si tak musel vystačit jen s Lily Collins. Tato mladá herečka se sice snažila předvést co možná nejlepší výkon, jenže sama na to stačit nemohla a příliš velké podpory se od svých kolegů nedočkala. Tudíž jsem se snažil zaměřit svou pozornost na hororové prvky, které se zde vyskytli. Když pominu ty blbé oblečky lovců stínů a jejich fixkou nakreslené tetování, narazil jsem tu na několik docela vydařených akčních scén, při kterých byla cítit i zlepšená atmosféra. Kupříkladu souboje s démonickým psem či upíry nevypadali zas až tak tragicky. Pozitiva však bohužel na plné čáře porazili negativa. Hlavně ta přemrštěná délka a přemrštěná porce romantiky mi lezly na nervy asi nejvíce.40% (24.06.2017)

Film, který vypadá, jako by ho od základu vymyslela i natočila skupina sedmnáctiletých metalistů/gotiků/čehokoliv podobného - oops. Někdy v sedmnácti by se mi patrně i dost líbil, pokud bych si barvil vlasy na černo a nosil pentagram na krku. Nepochybuju o tom, že jiné ambice Mortální Instrumenty ani neměly - svoji cílovku patrně uspokojí a nás ostatní neurazí (pokud přimhouříme všechny oči nad občasným znásilňováním logiky). Plusem zůstává, že je zde přítomno docela dost zábavy chtěné i nechtěné - na každý pád si ovšem nemyslím, že bych někdy toužil po opakovaném vidění. (06.09.2016)

Hahaha, Aidan bude hrát s umělými špičáky v puse navěky, chudáček. Ale teď seriózně: Poté, co mě minule velice příjemně překvapily Nádherné bytosti, jsem si řekla (knižní předlohu neznaje), že když už někdo do tohohle filmu obsadil čtyři moje krasavcózní oblíbence (Jonathan, Aidan, Jamie, Kevin - skutečně nebývalá koncentrace, nad tím je potřeba se pozastavit), měla bych mu dát taky šanci, ale bohužel, překvapení se neopakovalo. Ve filmu se nachází několik opravdu podivných replik, zpravidla pronášených Jamiem, mají takový ten flirtovací nádech a v kontextu filmu jsou dle mého velmi nepatřičné. Vnitřním vzkazem je, že dokud člověk nemá tetování a sukni pod zadek, nemůže vykročit do světa dospělých. Vnější zápletkou je dilema mezi dvěma krasavci, ne nepodobný twilightovému zoufalství, ale zde snad o trochu více snesitelný, i když každý z oněch dvou je i zde jistou část filmu od pasu nahoru nahatý. Nejvíc cool část, Tiší bratři a to opravdické Město z kostí, se ve filmu objevuje asi tři minuty, a bad ass mnichové mají dohromady jedinou repliku, což docela zamrzí. Hned jsem si sama pro sebe začala v hlavě osnovat příběh mladého citlivého hocha, který zjistí, že rozumí věcem víc a líp než ostatní a vydá se na cestu, na které skončí v podzemí v sutaně s telepatickými schopnostmi a sešitou pusou a vysává energii z dávno mrtvých bojovníků, a hned jsem se víc bavila. Bohužel to, co mi film doopravdy nabídl, už mě tolik nezabavilo. Nějaké dospění hlavní hrdinky se nekoná, nevím, jestli je to mdlou herečkou nebo špatným scénářem, ale její postava je od začátku do konce víceméně stejná a "cesta", kterou ve filmu urazila, tudíž nemá žádný význam. Místo toho se soustředí na to, s kým má vlastně chodit. A to při vší úctě nemůžu odpustit nikdy. Zde nacházím ten hlavní kámen úrazu - okolnosti můžou být za jistých podmínek pitomé (třeba hotel plný stovek upírů, ze kterého naše nepočetná skupinka hrdinů unikne bez jakýkoliv zranění), ale pokud ani jádro příběhu není opravdové, tak je film odsouzen k zániku. Jo a ještě jsem zapomněla: Příšerně mě iritovalo, že v průběhu filmu tvůrci používali píseň s unylým ženským zpěvem - velmi to vyrušuje při ponoření do předkládaného univerza. (22.12.2014)

Šíleně zkratkovité. Knihu jsem nečetla, ale mám pocit, že kdyby ano, byla bych z filmu pekelně zklamaná (to jsem i teď, ale nijak se mě to citově nedotýká). Nic jsem se nedozvěděla, měla jsem pocit, že koukám na ukázky z filmu a ne na celý film. Moc jsem to nepochopila. Asi bych si mohla přečíst knihu, alespoň takhle mě to oslovilo. (17.05.2016)

Přiznám se, že než jsem se dostala k napsání svého komentáře k filmu, tak jsem musela nějakou dobu počkat. Musela jsem si totiž nejdříve pořádně uspořádat myšlenky a ne neustále myslet na to, co o filmu napsal Slartibarkfast, jelikož on to vystihl ženiálně přesně. Nic výstižnějšího mě nenapadá. Navíc! mě svým komentářem k Městu z kostí tak rozesmál, že ještě po deseti minutách prostě nejsem schopna se soustředit ... Jeho komentář jsem si přečetla i před zhlédnutím, ale dokonale si všechno spojit a ocenit jsem ho dokázala až teď. Narozdíl od něj dám filmu alespoň hvězdičky tři. Co mě, jako správnou romanticky založenou ženskou, dostalo, byla scéna v jejich soukromém arboretu. Jinak film je stvořen opravdu pro mladé dívky snící o tom pravém nebo pro ty, kteří se do těch let chtějí vrátit aspoň touto cestou. Takže proč ne, každý jsme v tom věku byli, snili a líbily se nám věci, které dnes považujeme za stupidní. P.S. prosím vás nevšiml si někdo jaký tvar má ta tetovačka runy na úklid baráku? (03.03.2014)