My Little Pony

Tenhle seriál je pro mě záhada. Asi má v sobě něco nadpřirozeného, protože jinak si nedovedu vysvětlit, jak je možné, že má takovou oblibu mezi dospěláky a hlavně muži. Proboha, jak je to možný? Rozhodla jsem se, že tomu přijdu na kloub a seriál si pustila. Po pár dílem jsem musela uznat, že na tom fakt má podíl něco napřirozeného, čím dospělé chlapy uhrane, protože jsem nepřišla na nic vyjímečného, co by tenhle seriál obsahoval. Nepřijde mi na něm nic zvláštního, čím by vybočoval z řady dalších dětských seriálů. Že jsou poníci roztomilý, to přece nestačí, navíc mi ta animace přijde trochu otravná, o hlasech ani nemluvě. Musí v tom být něco jiného. Musí to být asi třeskutě vtipné! Ale výsledek? Nic moc. Nejspíš mají muži v mozku nějaké neprozkoumané místo, na které Poníci útočí a oni tím zmagoří. :-) (16.01.2017)

Pokud se divíte, proč jsem dal tomu tolik, kolik jsem dal, dočtěte tento komentář do konce. Byla středa večer, a já byl jako obvkyle na ČSFD. Nějakou náhodou jsem narazil na tento seriál a když jsem viděl, kolik to má procent, tak jsem se tomu neskutečně divil. Začal jsem si číst komentáře a dost jsem se divil tomu, že někdo tento seriál sleduje i ve svých 27 letech. A protože se rád někdy kouknu na film nebo seriál, o kterém dopředu vím, že je to sračka, a pak ho s chutí zkritizuju, rozhodl jsem se, že se na to podívám, abych viděl, co s tím všichni mají. Stáhl jsem si dvě epizody. Když jsem si pouštěl první, do očí mě udeřila ta animace, která asi víte jaká je. A musím přiznat, samotná epizoda nebyla zas tak špatná. I když jsem ji měl v českém dabingu, který se zrovna moc nepovedl (ale znám i filmy, kde to dopadlo hůř). Po dokoukání jsem si dal přestávku a přemýšlel nad tím, proč to dělám. V tu dobu byl můj názor 2*. Pak jsem se ale kouknul na druhou epizodu. A přišel zvrat. Animace mi nevadila, už jsem si na ni zvykl. Už jsem tak nějak věděl, jak se jmenují hlavní hrdinky a věděl jsem do čeho jdu. Ale... ta epizoda, na kterou jsem koukal, byla zajímavá, vtipná a neskutečně optimistická. Popravdě, se mi ten díl líbil. Vzhledem k tomu, že jsem byl tak nějak mezi, stáhl jsem si ještě dvě epizody. A opět: docela pobavili, zápletka vůbec nebyla špatná. Teď to zhrnu celkově: Na animaci si člověk musí zvyknout, pak už je to v pohodě. Je to docela vtipné, zápletky taky nejsou špatné. Ačkoli se jedná o seriál pro pětileté holky, dokázal pobavit i mě, i tu většinu, co to hodnotila a komentovala. Ponící jsou strašně roztomilí, nejlepší je Rainbow Dash. Dávám čisté 4*, tohle bylo fakt překvapení i pro mě. EDIT: Ano, mezi mých 10 nejoblíbenějších seriálu to fakt patří. Málokterý seriál mě takhle dostane. (10.07.2016)

Zábavné, správně ujeté, extrémně roztomiloučké a zároveň ohromné psycho. Autor jistě snídá polévkovou lžíci LSD, protože jinak by to nikdy nemohl vymyslet. Nicméně je to rozhodně pěkný dětský seriál, který se snaží o skutečně výchovný obsah a dospělého skvěle pobaví svými geniálními animacemi, popkulturními odkazy a šílenými poníky. Zdravím všechny bronies. (23.10.2011)

V devadesátých letech jsem je měla jako hračku a to ještě žádná Twilight Sparkle neexistovala, prostě to byly my little pony s česací hřívou a doplňky. Pak to na nějakou dobu utichlo a nalezla jsem i hru, která mě připomněla moje dětství. Jako proč ne, baví mě to. Proto jsem se rozhodla podívat i na ten seriál, abych pochopila ty elementy harmonie, proč každý poník je reprezentuje a tak podobně. A další plus, že to vidím v anglickém znění a je jim krásně rozumět. V každém z nás je kus dítěte a mě to prostě baví. (24.02.2015)

Kedysi som bol jeden z tých, ktorí kúzlu MLP prepadli (hoci dodnes úplne nerozumiem tomu, ako). Príjemná animácia, kopa odkazov na súčasnú popkultúru a taká tá všeobecná roztomilosť. Až po opustení komunity som si uvedomil, aká je divná, často združujúca ľudí, ktorí by "tam vonku" nemali šancu uspieť alebo boli považovaní za čudákov a MLP fandom je pre nich bezpečným miestom, kde ich podivnosť nebude nikomu vadiť. Nebol som jediný, kto k takémuto názoru dospel. (24.12.2012)