Třídní sraz

Celkom pohodová nostalgická záležitosť... čas už nevráti nikto späť. Šťastie, že väčšine z tej partie ich plány vyšli a v konečnom dôsledku si celkom príjemne vyrazili. Príbeh samotný ma síce nenadchol, aj keď podobné stretávanie po rokoch mám veľmi rád, no snímok dýchal akousi zvláštnou atmosférou, ktorá mala svoje čaro. Lepší priemer. 65/100 (02.07.2018)

Tohle se mi moc líbilo, přitom třídní srazy nesnáším. Úspěšně se jim vyhýbám po té, co jsem absolvovala asi jeden a půl této bizarní nucené zábavy v otřesném salónku, kdy jsme si s dvojicí kámošů, která mě ostatně provází soukromím dosud, zavolali taxi a odjeli raději pařit do Desperáda, které Michal zavřel v osm ráno, vypil s námi bar, tequila tekla proudem a my tři se shodli, že tyhle srazy asi nebudou nic pro nás. Chlapi jak chlapi, ti jsou vlastně všichni napříč mentálním spektrem docela fajn, ovšem banda zahořklých slepic, kterým ujel vlak i mládí, pročež se rozhodly vdávat a porodit dvě děti před dvacítkou, které zrovna v těch osmadvaceti ještě nezačaly normálně žít, čili pro takové byla svobodná, upravená, vcelku úspěšná ženština, která pere jednou týdně, hotovým peklem, protože a vyloženě proto, že ještě nemá a nechce mít děti, ani manželíčka, a celkově: neukazuje album s fotkami, nebaví se o sporáku, no hotový děs běs. Dotyčná skutečně neměla potřebu rozebírat jejich posrané životy, ze kterých dnes už mladé maminy mentální východisko lepší mají, jenomže v devadesátkách to bylo stále v módu pakárny největší, čtyř stěn, minima peněz a koprovky s vejcem, no ale normální byla nakonec aspoň jedna, skutečně rozumná, přívětivá žena, která platila na základce za tu nejblbší a nejšikanovanější, světe div se, najednou z ní byla očividně milující a s osudem absolutně srovnaná maminka, spokojeně vdaná za hodného muže, smířená s běžnými starostmi, srdečná, z níž jediné čišela upřímnost a pohoda. S takovým člověkem jeden posedí moc rád. Z filmu na mě všechno dýchlo a jelikož jsme o další dekády dál a doneslo se mi, jak mnozí dopadli, musím se smát. Píše spokojeně vdaná máma dvou dětí, která o nic nepřišla, zachovala si smysl pro humor i pro pařby, čas na zájmy a jak s chutí ironicky říká: stále z nich vypadá nejlíp a proto na srazy nechodí. Moc pěkný film. Ocení ho více dospělejší divák, který už v životě něco zažil. (31.07.2021)

Jediná, ale zato neotřesitelná zásada školních srazů-----------------NETAHAT NA SRAZ SVÉHO PARTNERA!!!----------------------- K tomu tady bohužel došlo a tak se první půlka dosti vleče, protože se čeká, až drahé polovičky, znuděné a uzívané, odtáhnou spát na hotel nebo někam...Na sraz se jezdí řešit a hledat staré věci, tahat kostlivci ze skříní a říct věty, které měly být už dávno řečeny anebo je dokonce po dvanácti rumech vykřiknout nahlas přede všema. Jezdí se tam okouknout jak která spolužačka vypadá a co by se s ní ještě dalo dělat, jezdí se tam navodit si pocit, že jsme pořád ještě ti staří bouráci, kterým záleží jen na holkách a kamarádství. To, jak to nakonec dopadá, je úplně jiná věc a každý se s tím musí poprat jak umí. Americká kultura má dosti jiný přístup k látce, ale lidi jsou to v základu víceméně stejní. Takže i tento film šlape po vyšlapaných cestičkách výše naznačených. Je tam pár naprosto blbých momentů, ty bych zrušil, spousta sentimentu pro sraz nezbytného, ale taky pár dobrých vtipů a pár pěkných postaviček do džezu. Vcelku slušně napsané dialogy a pro každého nějaká ta krasotinka. Pro mne Kate Mara. 75% (01.12.2013)

Bože, tohle byl tak skvělý film, že si vlastně ani nepamatuju, kdy naposled jsem z filmu cítil tak pohodovou energii a tak dobrý vibe. Neskutečně zábavná, ale zároveň uvědomělá komedie s pekelně áčkovým obsazením (vážně, doslova každá postava zde je prostě známá tvář), skvěle napsanými charaktery, jejichž vzájemnou interakci a chemii jsem žral od úvodních minut a se strašně fajn průběhem od komediálního začátku až po citelný a nenuceně emotivní závěr. K tomuhle nemám výhrady, už dlouho jsem se totiž u filmu necítil takhle uvolněný a nedokoukal jej s tak uspokojivým pocitem. (27.04.2023)

Myslím, že k tomuto filmu existují 4 základní přístupy : ten, kdo již podobný reunion zažil, tak se mu buď za a) vrátí příjemné a nostalgické vzpomínky jak na střední, tak na setkání samotné, nebo se mu za b) připomenou trýznivé hodiny ve škole a trapný pocit ze setkání s lidmi, se kterými si již neměl co říct krom nudných, obecných formalit; další skupinu tvoří ti, které znovushledání po x letech teprve čeká a mohli se buď za c) začít těšit na lidi, které dlouho neviděli, jejich životní změny a příjemné chvíle s nimi strávené, a nebo se za d) začít podobného dýchánku děsit a uvažovat, zda si má vůbec co se svými bývalými spolužáky říci a zda je vůbec dobrý nápad se něčeho podobného účastnit. Do jaké kategorie se kdo zařadí, je každého volba. (10.01.2013)