Poslední mlčení

Tak vida, už znám svou první německou detektivku, kterou mohu s klidem vychválit! Po všech těch Kriminálkách Kolín, Stuttgart, komisaři Rexovi a mnoha jiných, na něž se nedá pro plochost postav i děje dívat, a které okupují celá desetiletí televizní schémata všech našich televizních stanic, je to skoro jako zjevení. Nejvíc bych asi vypíchla drobnokresbu líčení chování pozůstalých (většinou to v každé detektivce postrádám a nikdy se tomu nepřestávám divit). Závěr je, pravda, nekonvenční, ale možná o to silnější. A bližší realitě... (05.11.2015)

Přesně tak, přátelé, jak píše můj kamarád Josef Blažek, takhle nekompromisně, napínavě, paranoicky a odhodlaně by působil seriál Dark, kdyby se neztratil v mytologickém a sci-fi balastu. Baran bo Odar si vybral pro svůj debut příběh podle knihy, který je rozkročen přes několik žánrů, ale každému dává, co potřebuje a nikde nic nechybí. Fakt mistrovský kousek, škoda, že není více znám!! (26.11.2020)

Nemecká tvorba nie je priam moja šálka kávy, ale po počiatočnom skepticizme ma Silence veľmi príjemné prekvapil. Zo strany Nemcov sa jedná o skutočne prvotriedne natočenú kriminálku, ktorá vynikajúco vyvažuje pomer medzi drámou pri ktorej diváka zaujíma každá a jedna postava a napínavým thrillerom s postupným odhaľovaním súvislostí. Pojedná o pedofilnej vražde z 80. rokov, kde sa pátranie následne presúva do súčasnosti. Stojí však hlavne na vynikajúco napísaných a vyprofilovaných postavách, ktoré majú komplexné motivácie k tomu čo vykonali a ako sa chovajú. Samotných páchateľov potom predstavuje ako bežných ľudí „od vedľa“, ktorí pre svoje činy majú v podstate obhájiteľné dôvody a nie sú len jednorozmernými figúrkami v podobe vyšinutých vrahov ako je vo väčšine prípadov zvykom. Rovnako plnohodnotne je rozpracovaná aj každá z vedľajších postáv, ktorá má v deji svoje miesto. Všetky samozrejmé podporené kvalitnými hereckými výkonmi. Film zo začiatku buduje prevažne melodramatickú líniu a zaujímavo mätie diváka tým, že presunom udalostí do súčasnosti mu hneď v prvom momente jednoznačne nepredstaví všetky postavy a tak je otázne s kým vlastne sympatizovať a s kým nie. Postupne umocňuje dusnú atmosféru policajným vyšetrovaním až v závere namiesto toho, aby adrenalínovo zintenzívnil finále prináša na scénu skôr depresívne pocity. A aj keď je ten príbeh v jadre zvrhlý, tak divák postupne dokáže pochopiť konanie obidvoch strán. V podstate mi vadila len postava mierne vyšinutého detektíva, ktorému umrela manželka a ktorý sa do takto v reáliách zasadeného príbehu svojimi výstupmi občas až nehodil a jeho postava zachádzal do zbytočnej karikatúrnej roviny, dokonca mierne iritovala. Našťastie týchto scén tu nebolo mnoho. CELKOVO: 4* (8/10) (27.06.2014)

„Je dobře, že seš zas zpět. Zrovna jsem nakoupil. Najíš se se mnou? Pak si můžeme pustit film, nebo tak něco. Jestli chceš.“ - „Taky se chci dívat na film.“ - „Na to musíš ještě trochu vyrůst…“ Režisér mě zaujal už o 4 roky mladším snímkem Who am I, ale Poslední mlčení je tematicky, žánrově, tempem, cílovou skupinou i vyzněním někde jinde. Už „jetý“ vyšetřovatel (výborný Blomberg), který vstoupí do pokoje mrtvé dívky a přímo před její matkou začne s úsměvem na rtech skládat dceřinu Rubikovu kostku, naznačí, že postavy budou divné, což platí i pro rovněž výtečné zahrané duo viníků v podání Möhringa/Thomsena. Mimo slušné atmosféry, řemeslné kvality, špetky humoru (vyjma vyšetřovatele se o něj stará i těhotná policistka) nechybí též něco k zamyšlení (Jak je to se zlem ukrytým hluboko v nás? Co kromě tužby cítí pedofil?) a povedený, hodně zneklidňující, nehollywoodský konec. Za mě solidní 4*. „Minule byl u vás nějaký pán. Byl to příbuzný?“ - „Ne. Byl to přítel. Dlouho jsem ho neviděl. Proto jsem mu poslal zprávu.“ - „A dostal ji?“ - „Ano.“ (12.04.2020)

Baran bo Odar mě nedávno nadchnul svým hackerským thrillerem a tady ukázal, že úspěch jeho druhého filmu nebyl náhodou. V tomto případě se ani tak nesoustředí na pátrání po vrahovi, ale spíš na utrpení rodičů, které nezmizí ani po třiadvaceti letech. Stejnou měrou film odhaluje i psychická muka jednoho ze dvou viníků dávné vraždy, kterého po nejnovějším zmizení přepadnou výčitky svědomí v té nejčernější podobě. Celkově věrohodné, výborně zahrané a v závěru silně nasírací. Ale tak to halt v životě chodí. 80% (15.10.2015)