Victor Frankenstein

Obvykle se nijak nebráním filmovým inovacím klasických příběhů, ale v tomto případě bych upřednostnila hlubší charakteristiku hlavní postavy a celkově větší ponor do filozofie Shelleynyho díla, před tou zbytečnou dějovou linkou s neoriginálním záporákem. Victor je sice v podání Jamese McAvoye nepřekvapivě okouzlující i maniakální zároveň, ale většinu doby je jeho konání ovlivněno spíš jen povrchní pýchou zneuznaného génia, než skutečnou vnitřní touhou po překonání hranice nenáviděné smrti. Tyto pravé pohnutky sice nakonec přeci jen na přetřes přijdou, ale v tak k uzoufání plačtivé verzi hollywoodského klišé, až je to skoro k smíchu. Tím pádem přijde vniveč i podařený nápad postavit proti Frankensteinovi jeho ideologickou nemesis v podobě nábožensky založeného, stíhajícího policejního inspektora, protože jejich názorové střety nemají zkrátka tu pravou sílu. A tak zbývají jen trikové a akční scény, které jsou vůči danému žánru sice celkem velkorysé, ale ke strhující filmové energii staršího Branaghova Frankensteina se nepřibližují ani náhodou. (05.03.2016)

,,PEVNĚ VĚŘÍM, ŽE SE SMRT MŮŽE STÁT JEN DOČASNÝM STAVEM. ŽIVOT JE DOČASNÝ. PROČ BY MĚLA BÝT SMRT JINÁ?... /// Režisér i scénárista jsou kreténi! Divně to vypadá, divně to mluví, navíc divný herecký kreace. Maximální snaha o šílený vědecký pokusy by parádně sekla k Burtonovi. Tady je to laciný pozlátko, který se nerozzáří ani stvořením bezbožné stvůry pomocí blesku. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stojím na prahu stvoření života ze smrti. 2.) Film nemusí bejt dobrej, stačí když je temnej. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ne (15.08.2016)

Dnes již nesmrtelný příběh o Frankensteinovi a jeho monstru znají snad všichni. A to především díky nespočtu filmových či divadelních adaptací. Neznám snad nikoho, kdo by nevěděl o co že se jedná. Poslední dobou však i já zastávám názor, že už je zřejmě naprosto zbytečné, pořád natáčet další a další filmy s již značně vyčpělou zápletkou, zvláště když většina těch novodobých kousků za moc nestojí a dělají spíše ostudu, starým klasikám. Sice se najde spousta režisérů (scénáristů), kteří se snaží okořenit děj vlastní myšlenkou, ale většinou z toho vzejde jen prach sprostý blábol a absolutní ztráta času. No a tady to není jiné. Prvních čtyřicet minut jsem doslova usínal nudou a nebýt pasáže s opicí a akčněji pojatým koncem, tak jsem tomu nejspíš rovnou vlepil ODPAD. Nikdy jsem nebyl velkým obdivovatelem Daniela Radcliffa a celá ta sága o Harry „Poserovi“ šla absolutně mimo mou maličkost. Nechci nějak snižovat jeho herecké kvality, ale pro mě určitě nebyl žádným tahounem toho filmu. Spíš se mi od prvních minut dost zprotivil a nebýt vyšinutého Jamese McAvoye, šlo by to do kytek i po herecké stránce. No a Jessica Brown Findlay? Tak ta tu byla jen do počtu a mnohem více mě okouzlila svými domácími fotkami, které se dostaly na internet, než svým hereckým nadáním. Vytlačení jebáku na zádech, ani Igorův hrudníček lehce pokrytí chmýřím na mě moc velký dojem neudělal. 40% (07.01.2017)

Zatímco se něžně sál absces, přiopilí hoši rozverně dováděli na podlaze a z asistenta se stával partner (až to vypadalo, že za předponou „hom“ nebude jen unkulus), o mizanscénu tradičně pečující McGuigan oděl známou historku Mary Shelley do kabátu z krejčovství na Baker Street. Bez znepokojivé atmosféry, neuceleně a s monstrem, které vypadalo jako Kryton po zkratu tříselné zásuvky. McAvoy se snažil situaci zachránit ceněním zubů a uslzenými pohledy z rejstříku Lea DiCapria, ale kde nic není, ani výboj blesku nepomůže.. (07.10.2020)