Zrodenie Planéty opíc

Pohľady opíc sa postupne stanú úprimnejšími a výmluvnejšími než pohľady živých hercov, a spočiatku vodcovský vedec James Franco a jeho kompánia sa stanú křovím. Inými slovami: Rise of the Planet of WETA. Filmové kúzlo fantasy svetov, rýchly spád, množstvo vizuálnych i scenáristických nápadov, perfektná akcia, hordy emócií, decentne načrtnuté eko-posolstvo, a hlavne neustály pozitívny feel-good imidž bez potreby temnoty a násilia, hoci rozpráva o vážnych veciach. Nie je možné, že to trvalo iba niečo málo cez 100 minút. Pre mňa srdcovka, dokonalý divácky zážitok a najpríjemnejší blockbuster od polovice deväťdesiatych rokov (Jurský park, Twister). A ja že je to mnou, že sa tam neviem vrátiť... (29.07.2011)

První část snímku je ještě poměrně zdařilá. Sledování lidského světa skrze oči dospívajícího šimpanze je, pokud nic jiného, originální. Zajímavým se stává už ve chvíli, kdy si divák uvědomí, jakým směrem se bude Zrození planety opic nadále vyvíjet. Každé zklamání a nepochopení, které lidské chování vyvolává v očích přechytralého primáta tak může vyvolávat emotivní odezvu i v diváckých řadách. Je jasné, že tvůrci s tímto diváckým očekáváním počítali. Viditelné to je zejména na jejich snaze začlenit Caesara do rodiny (či spíše života?) dr. Rodmana – tedy na poutu, které je odsouzeno k utlumení. Jistým kalkulem je pak vykreslování Caesara jako nevinného tvora, který doslova přejímá emoce spatřené ve svém okolí. Zpočátku zná jen milující rodinu, ale postupem času se setkává i s odvrácenou stranu lidskosti, což je samozřejmě jen další způsob jak z diváka vykřesat emoce a zároveň ho donutit k většímu přimknutí k Caesarovi. Tato vypočítavost bohužel první část sráží, i když naštěstí ne příliš hluboko. Příliš nenapomáhá ani hloupost, kterou se tvůrci snaží skrýt v rychlém sledu událostí, či v lepším případě neuvěřitelnost. Každopádně i přes tato negativa je tato část sledovatelná a v některých momentech dokonce zábavná, což se bohužel nedá říct o tom, co následuje. Lavina digitálních primátů vedená zrazeným Caesarem se dere do monumentální bitvy s až na pár známých tváří anonymním lidstvem. Zrození planety opic překvapilo svým začátkem a zklamalo svým koncem. Snímek těží hlavně z jednoduché, ale semknuté, dějové linie a rychlému průběhu. To má však i svou stinnou stránku. Díky předvídatelnosti začíná být postupem času otravný a nudný. (12.11.2011)

[imdb: 8.0/10] | me: Tento film radím jednoznačne medzi to najlepšie z blockbusterov, ktoré za posledných pár rokov vznikli. Má náboj, má tempo, má dušu a k tomu všetkému skvelý trikový vizuál pred ktorým skladám klobúk. Neuveriteľne uveriteľné. Film, kde opice konkurujú človeku aj po hereckej stránke... Množstvo emócií ale i napätia kráča ruka v ruke v dokonalom tempe až po záverečné titulky .... a ďalej. Dynamický, zábavný film, ktorý chytí a už nepustí. Prekonal moje očakávania. *THUMBS UP* (16.08.2011)

Díky kapkám krve na košili vzteklého souseda mi hned došlo, jak vlastně došlo k zalidnění, resp. k zaprimátování planety Země. Geniálně to zapadá do příběhu Pierra Boulleho a úžasného filmového zpracování z roku 1968. Nicméně pokusy na němých tvářích nejsou mým šálkem houbičkového čaje, proto jsem poločas filmu trnula obavou o táhnutí se příběhu v duchu laboratorních experimentů. Nakonec mi bylo jasné, že bylo prostě nutné se vším prokousat od začátku, kdy se mládě narodilo, tajný přesun do Willova domu, jeho puberta a dospělost. Domácí chov šimpanzů není zcela obvyklý, kór, když se Cesar rozhodl vyřídit si sousedský spor po svém a dostane se tak do opičího pasťáku. Jak jsme viděli a s čím mnozí nepočítali bylo, že on ty ostatní svou inteligencí vysoce převyšoval. Jak já těm opičákům fandila! Zlý, zlý Malfoj u jehož postavy se nabízelo hned od počátku, že co zasel, v tom se také vykoupe. Takže hurá do sekvojového lesa! (01.11.2014)

90%. Fantastický filmový úlet, ktorý je zábavný, primerane dojímavý, chvíľami skrz detailné opičie pohľady krásne emocionálny a čo mnohí oceňujú, má rýchly dejový spád. Som zbláznená do nových technológií (najmä kvôli nim hodnotím tak vysoko) a ako fanynka virtuálnych svetov som si digitálne opice vychutnávala tak, ako naposledy kingkongovské megalomanské bitky s dinosaurami. Problém ale vidím v krátkej minutáži. Tú dokážem odpustiť prostoduchým popcorňákom ako "Limitless" alebo "Source Code", ale tu s opičím potenciálom, ma tá dejová skratkovitosť trochu ubíja. Kvôli tomu je snímka hlavne vynikajúcou letnou zábavou s kúzelnými efektmi, ale nedosahuje epickej veľkoleposti filmov Pán prsteňov, King Kong či Avatar. Mala by som sa uchýliť k 4*, ale Caesarom (ktorý vôbec nepôsobí ako počítačová atrakcia, človek má pocit, že sa díva na ozajstného živého tvora) som tak fascinovaná, že je to málo vzhľadom k tomu, že aj pre tieto vizuálne efekty filmy milujem z celého srdca. So svojím výpovedným výrazom v tvári, ktorý je dokonale snímaný z každého uhla, mi ten šimpanz ešte aj teraz behá po rozume a zamilovala som sa do jeho prenikavého pohľadu tak, ako sa Pomo zamiloval do Carterovej šimpanzích očí v Burtonovej Planéte opíc :) (21.08.2011)