Arrietty ze světa půjčovníčků

Milá japonská rozprávka o liliputánskej rodinke žijúcej pod podlahou domu. Už ani poriadne neviem ako som sa k tomu dostal, ale bolo to veľmi pekné. Tá japonská animácia má proste niečo do seba a má to úplne inú atmosféru ako tie nové americké animované filmy. Zachovalo si to proste svoju identitu a to je len dobre! Čo sa týka príbehu tak aj ten sa mi veľmi páčil, zaujímavé poňatie námetu o 3-člennej rodinke malých ľudí, ktorí žijú v obave, že ich niekto objaví. Dokonca aj tie proporcie dosť zodpovedali realite a nič také tam nebolo prehnané. No a tie rozhovory Arrietty so Šóom boli normálne miestami až dojemné - taká pekná empatia vznikla medzi nimi. Koniec som očakával inší, aj keď ani tento nebol na zahodenie. (18.08.2013)

Požičiavať si veci nevyhnutné pre život zo sveta navôkol. Tak aby to tomuto svetu a jeho obyvateľom nevadilo. Pokúsiť sa žiť v jednom priestore veľkých a mocných a malých - bezbranných. Byť ostražitý pred živočíšnymi predátormi. Nie vyhubeniu, áno koexistencii. Všímať si maličkosti, nadväzovať kontakty s maličkými zvieratkami. Pretože v rôznosti života a rešpektu k nemu sa ukrýva nádej nevyhynutia druhov, ktoré človek dosiaľ ani nestačil spoznať. Koncept napojenia sa maličkých ľudí na už vytvorené obydlia veľkých a mocných ľudí bez ich poškodzovaní je návodom na vytvorenie účinnej sociálnej solidarity vzdaním sa časti svojich zdrojov konkrétnym núdznym ľuďom bez toho, aby darca pociťoval ujmu. Zároveň je pokusom o naznačenie prežitia vo svete, kde nikomu nič prirodzene nepatrí a preto zdroje slúžiace prežitiu a živé bytosti musia byť predmetom úcty. Prírodné a nerastné bohatstvo patrí prioritne planéte Zem a nie umelo vytvorenému konceptu "vlastníctva". Slobodné bytosti pohybujúce sa po jej povrchu je zase potrebné rešpektovať a maximálne ich a ich prirodzené prostredie šetriť. Využívať každú odrobinku, ak už sa musia loviť pre potravu, ako to robili Indiáni, ako to robia maličkí ľudkovia, prinútení k odchodu do neznáma vďaka ich prezradeniu. Snáď prežijú, aby mohli podávať ďalej správu o možnostiach iných prístupov. (11.04.2014)

Skvostný pohádkový příběh o soužití posledních malých skřítků v domě lidí. Kouzelná, technicky dokonalá animace, poetická, přívětivá atmosféra, krásná hudba, působivé ztvárnění miniaturního světa skřítků i dojemného přátelství Arrietty a nemocného chlapce Šoa. Co dodat? Snad jen to, že by se takových pohádek mělo točit co nejvíc. (03.07.2017)

Naprosto luxusní záležitost. Neslyšel jsem o tom, nekoukal jsem na trailer a najednou "puf!", je tu něco od studia Ghibli. Na to se musím kouknout, pravím pro sebe. Usadím se pohodlně do křesla, dám před sebe 3 krajíce chleba, máslo, med a započínám sledování. Po snědení prvního kousku si všímám, že už uplynulo 40 minut. Arrietty dokáže neuvěřitelně krásně vtáhnout do děje. Je milá, odvážná ~ dá se říct, že jak všechny hlavní Ghibliovské dívky (Chihiro byla, pravda, trochu jiná). Její rodina je na jednu stranu rozvážná, na druhou trhlá. Dceruška se jim povedla kombinovaně. Na scénu vstupuje také nemocný mladík, který se chce s malou dívčinou za každou cenu spřátelit. Ale jde na to velmi jemně, nenásilně a hlavně od srdce. Nenapadá mne moc věcí, které bych vytkl. (Upřímně: nyní absolutně žádná) Cítím, že to nedosahuje 5*, ale velmi silných hvězdiček čtyř. Vypravte se do krásné krajiny a prožijte kouzelné dny z pohledu malých lidí a jejich problémů. 90% (27.06.2011)

Po těch animovaných japonských dramatech, co jsem viděla den předtím, tohle byla velmi příjemná změna. Musím vyzvednout hudbu a animaci přírody... báječné. Člověk si mohl všímat třeba i takových detailů, jako když se jen posunula noha na keramickém květináči, tak byl slyšet ten typický zvuk, když se zavadí o keramiku.. prostě do detailu propracované. Jedním slovem bych tohle shrnula asi jako gorgeous a ani to nevím, jestli to dostatečně vystihuje. Btw. ten špendlík, co nosila jako šavli ji neskutečně sekl. (18.01.2014)