Armadillo

Naprostá fantazie! Armadillo je svým způsobem naprosto perfektní film, i když se tu považuje za dokument. Já jsem totiž čekal všecko možný a především jsem tušil, že hlavní kamera si zahraje pokra o to, která akční scéna se bude víc klepat, abych z toho jako divák měl větší hovno, a ono kuloví. Režisér to natočil s citem, natočil to naprosto přirozeně a já na ty dánský vojáky koukal s naprostým nadhledem, který jsem v žádném případě nečekal. Armadillo je prostě nářez. Představí Vám válku opět z jiného úhlu v rámci jiné země, která se zapojila do protiiráckého tažení a především Vám ukáže obyčejné lidi, obyčejné arabské pastevce, obyčejné elektrikáře co mají v Dánsku rodinu a především obyčejné city, se kterými se tu každý z nás setkává každý den. Ta tuna myšlenek Vás zaručeně rozlomí vejpůl. Výborný nápad ještě líp natočený. Překvapilo mě to, hodně. Dokonce jsem nedokázal zpustit oči aniž bych se bál, že se mi kolikrát rozkočí nad zblázněnou kamerou. Prostě to samotný režisér dokázal. Dokázal natočit autentické záběry tak, abych si myslel, že tam s nima jsem a přesto jsem z toho měl kulturnější zážitek než dědek s babkou na koncertu Evy a Vaška. (19.12.2010)

Cože, on to byl dokument? A ti vojáci, jejich rodiny, kdokoli, to nebyli herci? Fakt čistokrevnej dokument ?Jestli ano, tak jsem v šoku. Mě to tedy přišlo jako dokumentariodní film, ale fakt nevím. V každým případě vynikající film. Pardon, dokument. Z tohohle filmu pochopí asi úplně každý, že války prostě být musí a vždycky bude dost ehm... chlapců, kterým nestačí simulátory a počítačové hry, aby se cítili dostatečně živí a šťastní. Jeden by fakt neměl to srdce jim to upírat, že? Možná si to takhle naférovku neuvědomují nebo nepřiznají, ale je to tak, muži válku milují. A vždycky se najde nějaký ten podivný sveřepý chudý nárůdek a hornatý pouštní státeček, kde se dá nějaká ta super válka vyrobit. Tak jen si to užívejte, chrabří hoši bez bázně a hany:)----------- btw: asi nikdy úplně nepochopím, jak si někdo může myslet, že nakloněná a rozkymácená kamera může člověku dodat pocit autentičnosti. Takhle přeci nikdo v terénu svoje pohyby nevnímá, mozek to přepočítává do normálního obrazu. Tohle dělá jedině kamera. Takže když takovej záběr vidím, automaticky mě to naopak vzdaluje do pozice pozorovatele skrze kameru, možná sedícího doma v křesle u vychlazené Plzně, ale rozhodně mě to nepřiblíží do pozice vojáka běžícího rýžovým polem. Ještě pochválím hudbu, byla naprosto skvělá ! (21.06.2014)

Reportážní snímek z války snad ani nelze natočit lépe. Z Armadilla je cítit kolik času strávili tvůrci jeho tvorbou. Tím, že v rychlém sledu jedna událost střídá druhou Armadillo občas působí jako hraný film. Člověka napadne kolik materiálu asi muselo skončit v koši. Vše podstatné v něm ale zůstalo. Odlet optimisticky naladěných vojáků, dlouhé chvíle na základně, kontakt s afghánskými civilisty a na závěr plnohodnotná přestřelka. Kamera je při všem, což se podepisuje ne výrazné autenticitě filmu. (18.11.2011)

Toto som rozhodne nečakal! Už prvá scénka na letisku, ked sa lúčia chlapíci so svojimi rodinami. Tie matky, fotrovia, frajerky... Zovrelo mi to srdce a tlačilo normálne slzy do očí i napriek tomu, že tí ľudia mi boli cudzí a mohol som ich mať akurát tak v prdeli! Pri prvej prestrelke a nočnej akcii som ani nedýchal a keby som mal zarazený papier medzi dvoma polkami, ťažko by ste ho vytiahli z tade! Na druhej strane som aj vymäkkol, ked tam ukázali tých dvoch dedov, ako rozprávajú o tom, o čo všetko prišli. No a lahôdka v priekope.... no, bude to dosť nerozdýchateľná záležitosť pre niekoho. Ja som si vždy myslel, že ked sa vrátia živí, že tam hovno robia a len gule váľajú. Teraz mám úplne iné pocity a hlavne rešpekt pred chlapmi ktorí tam boli a stále sú! P.S. Musím to doporučiť kámoške, ktorá tam má teraz frajera, nech ju jebne ! :)) (19.02.2011)

Tak takhle si představuju dokument, který jde až na dřeň a dokáže bez jakýchkoli manipulativních praktik zprostředkovat svému divákovi realitu války ve vzdálené zemi, a to tak, že i člověk bez znalosti hlubších souvislostí, kontextu a historie afgánského konfliktu se dokáže dobře orientovat v pozici evropského vojáka, který má napravovat 20 let omylů dvou supervelmocí. Teprve tady si člověk uvědomí, jak absurdní je představa, že se podobný konflikt dá řešit silou. Je to srážka dvou naprosto odlišných civilizací a konflikt, který nemá konce. Při potlačování partyzánské války jsou těžké zbraně a ultramoderní vybavení často naprosto k ničemu. Tanky a automobily ničí pole rolníků, jejichž zájmy chtějí vojáci hájit. Stejně tak jakékoli vojenské akce dopadají na vrub civilního obyvatelstva, které obvykle dá přednost místním bojůvkám, jejichž jazyku a kultuře rozumí, před cizími vetřelci. Dokument ukazuje dánské vojáky jako normální kluky, kteří mají myšlení odpovídající jejich věku a životním zkušenostem. Chtějí zažít nějaké dobrodružství, touží po akci, mají normální lidský strach a projevují běžné emoce. Armadillo je cenné právě tím, že si na nic nehraje, a jestli je něčím šokující, pak spíš tím, jak hystericky reagovala média a veřejnost na chování vojáků v dokumentu. Mně přijde chování vojáků v daných situacích naprosto logické a soudnost schází spíš na té opačné straně. Celkový dojem: 95 %. (13.09.2012)