Réžia:
David FincherScenár:
Steven ZaillianKamera:
Jeff CronenwethHrajú:
Daniel Craig, Rooney Mara, Christopher Plummer, Stellan Skarsgård, Steven Berkoff, Robin Wright, Yorick van Wageningen, Joely Richardson, Geraldine James (viac)Obsahy(2)
Reportér Mikael Blomkvist pátra po praneteri švédskeho priemyselníka, ktorá záhadne zmizla v roku 1966. Spojí sa s nekonformnou hackerkou Lisbeth Salanderovou, ktorá je aj napriek výstrednému vzhľadu punkerky vynikajúcou špecialistkou a detektívkou. Pre svoju tragickú minulosť nenávidí spoločnosť aj ľudí, a má na to vážny dôvod - kedysi bola sama ich obeťou, obeťou sadistických a psychopatických mužov, čo nenávidia ženy.
Keď si finančný reportér Mikael Blomkvist chce očistiť meno po tom, čo ho obvinili z verejného ohovárania, nečakane sa naňho obráti magnát Henrik Vanger, jeden z najbohatších podnikateľov vo Švédsku, a požiada ho, aby mu pomohol rozlúštiť tajomstvo dávneho zmiznutia jeho milovanej pranetere Harriet, ktorá sa stratila ako 16-ročné dievča ešte v roku 1966. Priemyselník Vanger je presvedčený, že ju zavraždil niekto z členov jeho rodiny. Mikael sa vydáva na odľahlý ostrov pri švédskom pobreží bez toho, aby tušil, čo tu naňho čaká. V tom čase spoločnosť Milton Security poverí svoju výstrednú, ale veľmi výkonnú a úspešnú detektívku Lisbeth Salanderovú, aby preverila osobu Mikaela Blomkvista. Pri plnení tejto úlohy sa Lisbeth s Mikaelom stretnú a spoja svoje sily pri vyšetrovaní vraždy Harriet. Hoci sa Lisbeth dištancuje od sveta, ktorý ju opakovane zradil, jej hackerské schopnosti a dokonalé sústredenie sa ukážu ako kľúčové a vďaka nim nakoniec dokáže spolu s Mikaelom odhaliť šokujúce tajomstvo rodiny Vangerovcov.
(TV JOJ)
Videá (7)
Recenzie (1 538)
Ano, je to detektivka; ale kde je problém? Na sever Severozápadní linkou je dobrodružný film, Stopaři jsou western, Psycho je thriller, Mafiáni jsou gangsterka a Zpívání v dešti je muzikál. Říká snad někdo o těchto dílech, že jsou to „jen" dobře odvedené žánrové filmy, filmy na zakázku, či něco podobného? (Dobře, jistě říká, ale kdo někoho takového bere vážně?) A žánrové jsou zhruba stejně jako Fincherův film, který vlastně mnohem víc než detektivku připomíná diskusi o možnostech kriminálního žánru. Pokud se od základního příběhového vzorce o odhalování tajemství daleké minulosti posuneme na obecnější úroveň vztahu mezi stylem, vyprávěním a tématem, odkryjeme mnohem důmyslnější řídící princip, než je prosté odhalování pachatele. Více viz Douglasovy poznámky ()
Scénář: Steven Zaillian .. David Fincher má můj obdiv. Jako nekompromisní tvůrce s osobitým režijním i vizuálním stylem. Bohužel nyní mám pocit, že udělal až příliš kompromisů a produkt vypadá víc jako „něčí“ než jeho. Vlastně dostál jen té technicko-řemeslné úrovně. Zkrátka, za tohle mu květiny v rámu posílat nebudu. Nejen já, i Akademie bude taktně mlčet. _ Z herců jsem se především těšil, jak se jinak a případně lépe, jako Lisbeth Salander, předvede „Social“ objev Rooney Mara. I když její kreace není špatná, působí bohužel jen tak cool a postupně na jejím podání uvadá celý film (třeba její osobní motivace pro daný případ úplně chybí - a to mají být případné další dva filmy především o ní), protože svou neproniknutelností a finálním zaláskováním se prostě nestane tím silným středobodem, kterým má být. Navíc, nato, že chtěl Fincher stavět tento film na jejím vztahu s Blomkvistem, tak to vzal tedy hodně povrchně. A dopadlo tak spoustu aspektů, nehledě na chybějící spád a emocionální dopady. Ani ta hudba, jakkoliv občas zajímavá, tentokrát prostě správně nenakopává. Vychvalovaná perverze, násilí či dechberoucno se prostě nekoná a řekl bych, že ti, co tam tohle vidí, prostě nemají moc široce nakoukáno. _ Detektivně odfláklé, přesahy obroušeny na minimum, atmosféra vlažná a emoce vyměněné za tu více tu méně vhodné vtipné momenty. I to anální znásilnění potřebuje verbálně vyzdvihnutí namísto pozvolného obrazového dopadu na divákovu empatii s postavou. _ Ve výsledku sice nejde o nic u čeho by hrozilo uzívané nudění, ale do spirál nadšení a blahého lebedění si v přesahu se také nedočkáte. Navíc, den po projekci, marně vzpomínám na nějakou stěžejní scénu, kterou bych měl stále v hlavě (rozsekaná kočička to tedy nezachrání) a mohl na ní stavět (nejsilněji tam působí vzpomínka, kdy na chvíli vypadl v sále obraz). ___ Pročetl jsem si některé komentáře a diskuze a znatelně vyplývá jedna věc. Tento „remake“ (já vím, jiná adaptace knihy) sklízí úspěch zejména za jméno vepsané u režie. Kdyby tam nebylo, odnesla by to patrně stejně tvrdě, jako většina amerických úprav osobitých Evropských/Asijských předloh. No jo, jenže tahle nekompromisní reakce chybí. ()
Je docela jedno, jestli se podíváte na tuto verzi nebo méně komerční švédskou verzi z roku 2009. Příběh je navlas stejný, jen podání různých pasáží se liší svojí složitostí. Zatímco u starší verze se mně víc líbila kriminální část příběhu, Fincher zase dokázal lépe podat konec filmu. Pro mě je to plichta. ()
Moc nechápu Fincherův záměr, proč adaptovat knihu, jež byla zrovna nedávno adaptována a proč ji adaptovat velice podobným způsobem tak, aby vznikly dva skoro stejné filmy - tedy aspoň z pohledu širokého obecenstva. Samozřejmě po hlubším prozkoumání zjistíme, že Fincher nepochybně je schopnější režisér a docela pana Opleva zahambil hlavně co se týče v dávkování informací, strukturovanosti, logičnosti a celkové preciznější výstavbě nadprůměrně dlouhého thrilleru. Fincherova "chladnost", tedy upřednostňování racionálních informací nad iracionálními pocity postav se zde, myslím, velmi hodí, přesto stejně jako u starší verze musím zmínit, že hlavní dějová linie, tedy případ 40 let staré vraždy Harriet zkrátka nemá takový filmový potencial (jako třeba Zodiac), tento film zkrátka utrhne koule jen málokomu. K dalším srovnáním - ne vše dokázal Fincher vylepšit - představitelka hlavní ženské role, Rooney Mara je poměrně fajn, ale na Noomi Rapace bohužel nemá. Dále intenzita finále se mi zdála ve švédské verzi vyšší. Fincherovo zjednodušení (vypuštění stěžejního flashbacku z dětství a s tím i spojené možnosti volby) nebylo dobrým krokem, naopak v úplném závěru rapidně ubylo patosu, za to palec nahoru. Celkově tedy horská dráha kladů i záporů a nakonec velice podobný zážitek... 7/10 ()
Musím dát plně za pravdu Tetsuovi. Pokud srovnám procedurální rituál Zodiac a tenhle bezpohlavní žánrový pastiš, je jasné, že Fincher plnil studiovou zakázku. Severské detektivky nejsou cool. Jsou pořádně divné. To se téhle verzi vůbec nepodařilo zachytit. Vyšetřování je tu na druhé koleji a co mě u Finchera mrzí dvojnásob - zcela tu proklouzává jakýkoli patologický náboj. To, že si vrah pouští Enyu, je slabá náplast. Anální sex v podobě, v jaké ho film nabízí, může skutečně pobouřit pouze neprošťouchnuté katoličky a těch míst, kde jsem marně hledal Fincherův vklad, bylo víc. Osobně jsem větší část filmu protrpěl - a cosi mi říká, že pokud člověk nezná knihu, některé věci nebudou dávat smysl (v případě detektivky je celkem zásadní motivace vraha a detektiva, což je tady hodně na vodě). ()
Galéria (148)
Zaujímavosti (48)
- Na konci filmu ve sklepě, kde je držen Mikael (Daniel Craig) a následně osvobozen Lisbeth (Rooney Mara), se ho Lisbeth zeptá: „Můžu ho zabít?“, na což ji Mikael kývne. Není zde pochyb, že jde o narážku na filmovou sérii Jamese Bonda, kde Daniel Craig ztvárnil agenta 007, který taktéž žádá o povolení zabíjet. (venca)
- Po filmu The Social Network (2010) se jedná o druhou spolupráci mezi filmovými skladateli Trentem Reznorem, Atticusem Rossem a režisérem Davidem Fincherem. Na filmu se podílela i Rooney Mara. (Karlos80)
- Piercingy, které má Rooney Mara na obočí a na bradavkách, jsou pravé. Nejedná se tak o kosmetické simulace. (MeanWhile)
Reklama