To

Je fakt, že to starší televizní zpracování bylo knížce přece jen o něco věrnější. Ale doba se holt mění a dneska by pár stříbrných kuliček neplatilo už ani na strašáky z kanálů. Asi i proto původního vlkodlaka s mumií vystřídal podobně hnusnej houmlesák a hlavně klaun, co se z celkem zábavný figurky změnil na klasickýho bubáka. To za mě asi jediná výhrada, protože jinak nová verze Toho je o něco zábavnější, krvavější a (zatim) komplexnější než jeho předchůdce. Uvidíme, jak se tvůrci poperou s obsazením v následujícim sequelu, poněvadž tady se s dětskýma hrdinama trefili naprosto přesně. (90%) (24.09.2017)

Možná bych filmu mohla odpustit, že se rozhodl soustředit na pouhý bezvýznamový sled expozičních lekaček a děj řešit během poslední čtvrthodiny, kdyby tak strašně neoslabil a neponížil svoje dětské hrdiny. Knižní předobrazy jsou chytří, organizovaní, stateční a vyspělí hrdinové s komplikovaným zázemím a komplexními problémy. Tady je to banda zmatených řvounů bez morální síly. Bill Skarsgard je uvězněný v digitálních tricích a společně se vším tím řvaním nemá šanci předvést skoro nic. A kromě toho, že se tvůrcům nepodařilo vybudovat představu, co je Derry vlastně za místo a co dělá s lidmi a dospělými, si myslím, že posun děje z padesátek do osmdesátek nefunguje. (11.09.2017)

Jestli je film dvouapůlhodinová otravná pruda, nebo ne, se dá vcelku zdařile kriticky indikovat tím, jaxe vám chce v kině chcát. Mně se chce skoro vždycky, protože před tím do sebe zpravidla kopnu jedno až dvě lunga, a celou dobu pak intenzivně zapíjím přesolené čipsy, které sežeru ještě dřív, než začne spektákl samotný, abych tolik netrpěl, když mi zkuzvysynský Cinezmrd za mohutně přežiděných 160 kulí začne svévolně přerušovat parádní půlhodinový reklamní blok nějakým posraným filmem, ať chci, či nikoliv. Pardon, nepatrně jsem se opět nechal nadšením unést, ale cítím se vždycky jako bez předehry brutálně opíchaný do prdele dvoumetrovým černochem, když se tolik těším na skvostný komerční blok úplně zadarmo a někdo mi ho v nejlepším vypne. Ale zpět k tomu Tomu a sofistikované chcací determinaci. Takže, existují předlouhé filmy, u nichž, ač vám málem praská močový měchýř, sedíte přikovaný k sedačce, na hajzl ani nepomyslíte a radši si uděláte uzel na egu, jen aby vám z toho skvělého a napínavého děje něco neuniklo. A pak tu jsou ty, u kterých si celou dobu intenzivně přejete, aby už to, kurva, skončilo, a vy se konečně mohli jít vychcat, avšak nejdete, aby vám náhodou neuniklo to, proč z toho všichni ti přechytřelí gayxperti tolik cákají a ženou to do hrubě přeceňovaných výšin, až nakonec litujete, že jste si zbytečně uháněli problémy s prostatou, protože se u toho dalo chodit v pohodě chcát co deset minut. To „proč“ se u tohohle Toho dá vcelku jednoduše vysvětlit dvěma způsoby. Buď neviděli staré To či nečetli knihu, nebo jsou to prostě kokoti. Toto To a tamto To jsou totiž totálně totožné. Skvělá věta pro kokotavé, co říkáte? To nové To má akorát trochu více efixů, lépe hrající nesympatické děti, makabroznější rejtyng a pevnější režii, ale zase horší atmosféru, patinu i Penyvajse než to staré To. Ale jinak je to nachlup stejná časově přebušená nuda s otravnými fakany, plná obvyklých Štefanových midráků ze šikany a úchylných maloměstských rodičů, jež je jen grafomanskou overturou k famózní druhé polovině s dospělými, a kdyby byla o hodinu (300 stran) kratší, vaše hemoroidy (sítnice) by dozajista zaslaly panu Králi děkovný dopis. Můj měchýř říká „hnusná trojka“, nicméně je žádostiv, jak dopadne ta lepší část. (13.09.2017)

Dětská dobrodružství s nádechem osmdesátých let započal před pár lety Super 8, ale na plno to rozjel až seriál Stranger Things v roce 2016. Rok pak trvalo, než to po komerční stránce vzorově využili i u filmu To. Ten toho využil opravdu se vší parádou, protože, co jsem četl, tak se z něj stane asi komerčně nejúspěšnější americký horor vůbec. A přitom bych osobně ani neřekl, že se jedná o horor. Dobře, začátek je trošku drsňačina, ale zbytek je úplně klasický dětský letní dobrodružství, kde si s castingem poradili úplně dokonale do posledního detailu. Popravdě mi ta parta až moc připomínala partu v Stranger Things. Jedna holka s klučičím střihem, jeden intoš, jeden ukecanej, jeden černej a tak dále. Na druhou stranu mi ale vůbec nevadí, že tvůrci tuto fungující myšlenku využili a představili právě v To. Naopak. Trošku mi ale po pravdě vadilo, že řada lekaček tu byla až moc umělých a na oko. Po shlédnutí jsem ale usoudil, že jsem vlastně nekoukal na horor, jako spíš na dětské dobrodružství a jako takové jsem si to užil opravdu perfektně. (20.09.2017)

Na horory nijak zvlášť nejsem a mám raději psychologičtější strašení. Od Kinga jsem přečetl klasiku Nadaný žák, Tělo a z novějších Puls a zaujaly mě. Všechny zásadní filmové adaptace jsem viděl. Tohle mě ale dostalo. Začátek, nechutné i krvavé scény. Zajímavé bylo, jak snímek řešil dětské problémy a trable dětí s naprosto nedětskými starostmi. Viděli jsme spoustu klasických myšlenek, ale i přes to měl způsob, kterým parta strachu čelila, na diváka stoprocentní dopad. Za mě žádné námitky a zvědavost na druhý, "dospělý" díl, je nezměrná. Škoda, že budeme muset čekat tak dlouho. (11.09.2017)