To

Nic lepšího než To jsem od Stephena Kinga nikdy nečetl. Neuspěchal ho, s textem si dlouho hrál a nakonec vznikl román plný plíživého děsu a všudypřítomného napětí, jeden ze základních stavebních prvků moderního hororového žánru. Televizní adaptace mě svého času znechutila, kromě klaunovy masky v ní nefungovalo prakticky nic. Co říci o filmové verzi? O nejlepší kingovskou adaptaci určitě nejde, vítězství v téhle kategorii stále drží starý dobrý Kubrick se svým Osvícením. Ale umístění v žebříčku filmových zpracování Kingových děl bude mít Muschiettiho snímek víc než důstojné. Určitě stojí za návštěvu kina, velké plátno požitek ze sledování bezesporu zvyšuje. Fanouškům románu se asi nebudou líbit některé (vcelku zbytečné) úpravy, na několika místech režisér trochu nešťastně rozbíjí mrazivou atmosféru komickými výstupy (Georgův úder o hrazení, zastřelení fantoma jateční pistolí nebo probuzení "Šípkové Růženky" polibkem). Mnohé filmy bych si představoval kratší, tady bych neváhal čtvrthodiny přidat. Řada scén je uspěchaná, chybí proces znejistění, nenápadných náznaků ztráty kontroly nad svými smysly. Lekačka má být až tečkou na konci věty. Film taky podle mého příliš okázale předvádí plakátové přátelství, vyskytuje se v něm zkrátka moc velkých slov. Románoví hrdinové své kamarádství víc žili, než aby ho předváděli. Přes všechny dílčí výtky se ale nakonec přikláním k 5 hvězdičkám. Široko daleko nevidím snímek, který by mohl momentálně ve své kategorii s It soupeřit. Pomáhají mu skvěle vybraní dětší představitelé, výborná kamera, odpovídající výprava a hudba, která dokáže nervy napnout k prasknutí. Zkrátka je to tam, i když "tím" myslím něco jiného, než na co se těšili hororoví fanoušci. Muschiettiho To funguje spíš jako temná fantazy, jako dobrodružný příběh party kamarádů, kteří mají už tak nelehké dospívání ztížené soubojem s nadpřirozeným, iracionálním zlem. Celkový dojem: 90 %. (07.09.2017)

Jen pro pořádek - knihu jsem četl třikrát a televizák z devadesátého roku nostalgicky uctívám už od puberty, kdy to byla láska na první pohled, a hodně mě ovlivnil v mé pozdější tvorbě. Takže nová adaptace pro mě byla suverénně nejočekávanějším filmem roku. A rozhodně se povedla, protože zachovává ducha a nejzásadnější body předlohy a zároveň nepostupuje otrocky, řadu věcí si přizpůsobuje a tak zvládá (vesměs příjemně) překvapovat. O jednotlivých změnách nebo o tom, co z košaté knihy chybí, by se dalo sáhodlouze diskutovat, takže jen pár postřehů. Hodně příjemné překvapení je Ritchie, který narozdíl od knihy není okázale otravný, ale naopak tak vtipný, že bych si dal i jeho spin-off. Stejně tak bych uvítal víc sugestivních dialogových scén s Pennywisem, namísto toho, že jen odněkud vykukuje nebo se na někoho vyřítí. Linie Beverly a jejího otce na mě působila hodně drsně, což myslím jako pochvalu. Henryho a jeho otce vzali hodně hopem - v jedné scéně střílí Bowers starší svému synovi pod nohy a v druhé už syn... víte co. A potěšilo mě aspoň nakousnutí meziher z knihy, líčících Pennywisem způsobené tragédie v historii města. Kolem a kolem, hororové scény jsou slušně intenzivní, dětští herci dobře typově obsazení a přesvědčiví a vůbec by mi nevadilo, kdyby to mělo o hodinu (dvě, tři...) víc a u postav, vztahů i mytologie/historie Derry se šlo ještě víc do hloubky. (10.09.2017)

70% Potenciál v kvalitní předloze umlácený zbytečnou snahou strašit na každém rohu za pomoci vyhroceného audiovizuálního terroru. V některých momentech to bylo až příliš úmorné a vysilující. Palec nahoru za to, že se tvůrci nesnaží jet na 80. retro vlně a umí přitlačit i mimo vyjeté koleje (zdaleka nejstrašidelnější postavou je Henry Bowers a Pan Marsh). (26.09.2017)

Podle literárních předloh spisovatele Stephena Kinga toho vzniklo na filmovém plátně už nespočet, leccos je u mě hodně vysoko. Tentokrát podává obraz o problémech, které sužují svět dětí (a nejsou to lehká témata – sexuální zneužívání, rasismus, šikana), což samo o sobě stojí na pevných základech. Hlavní linie ovšem spoléhá na pološíleného klauna Pennywise, který je zosobněním zla a o kterém bychom se rádi dozvěděli víc. Smůla. Prostě se objeví, vyděsí, mučí, zabíjí, ovšem často bez logické opory. Navrch tamní policie se úplně nesnaží, takže fiktivní městečko obchází strach a zvyšující se počet zmizelých dětí. Kdo si vedle strážníků rozhodně nezaslouží přes prsty, jsou velmi šikovní malí herci. Casting se náramně vydařil, uvěřitelné mladé tváře potěší, velká chvála směřuje i na bezchybný herecký výkon Billa Skarsgårda. Stejně jako na práci maskérů a argentinského režiséra (Andy Muschietti), který nabízí příjemně gradující a zručně natočený kousek. Fanouškovská základna po právu roste (ona už dvojdílná televizní verze z roku 1990 solidně lákala), škoda jen, že tvůrci víc nehrozí atmosférou, ale lekačkami, jenže v tak předlouhém filmu nakonec divákův zájem kapku povadne a celkově budování napětí přestává působit. Což je velká škoda. PS: Sophia Lillis kouzelná. (30.10.2017)

Takto mala dopadnúť verzia z roku 1990. Dodnes by sme na ňu spomínali ako na jednu z referenčných Kingoviek. A dnešná verzia mala stáť na sofistikovanejšom, wanovskom strašení. Čím ju ale nechcem karhať. Film je zrežírovaný úmyselne "osemdesiatkovo", ctí predlohu i svoje postavy, vďaka kvalitnej práci s nimi ani pri 130 min stopáži ani chvíľu nenudí, v parádnom širokouhlom prevedení nemá jedinú remeselnú vadu, a poteší osviežujúcim záverom, aké sa už dnes v žánri nenosia. A hlavne hneď v úvode brutálne poruší pravidlo, ktoré som nedávno spomínal v komentári k druhej Annabelle - že deťom sa v mainstreamovom hollywoodskom horore nemôže nič stať. Ale k tomu strašeniu, ktoré je preň dosť zásadné - nebál som sa, a ani raz nezlakol. Akurát som s mladými vo finále cítil enormnú teamovú nasranosť a tomu uslintanému šmejdovi som chcel dať strašne do držky. (07.09.2017)