Zlatý pavouk

Tahle kriminálka stojí za zmínku kvůli neuvěřitelně špatně udělané hromadné přestřelce v úvodu, kvůli výbornému Martinu Růžkovi, nerozpoznatelné Květě Fialové a teenagerce Janě Brejchové. Hlavní hrdina je opravdu toporný a na ruku mu hraje jen lehce divadelní pojetí, tak oblíbené v prvorepublikových filmech. Na druhou stranu osobnostní rozklad jeho postavy je znázorněn povedeně a uvěřitelně. Pokud tedy máte slabost pro naivní prvorepubliková dramata, dá se tu něco najít. (26.04.2017)

Zubařský asistent ( R. Vrchota ) se na konci váljky po zatčení kolaborantského zubaře dostává na jeho místo a buduje slibnou kariéru. Od zastřeleného nacisty vzal na konci války tašku, která obsahovala zlato pocházející z Osvětimi. Toto zlato ukrývá ve sklepě v sudu, ale neopatrně dá své snoubnece ( J.Brejchová, mimochodem jsem jí málem nepoznal ) před svatbou šperk v podobě zlatého pavouka. Šperk je samozřejmě identifikován židovkým obchodníkem, který ho daroval ženě, která zahynula v Osvětimi. Vše nakonec vyřeší kladný komunistický příslušník SNB ( J. Bek ), který odhalí celý příběh svého kamaráda z děštství, zubaře Hrušky. Nepříliš záživná detektivka, kde komunisté samozřejmě trestají zlé a hamižné kapitalisty a vykořisťovatele. Nejlepší zážitek z filmu je pro mě Květa Fialová. (08.08.2011)

Pravá česká krimi to není. Je to spíš napínavý příběh (teda až od druhé poloviny, první polovina filmu je poměrně nudná) zubaře, který si na konci druhé světové války nechá německé zlato (především zlaté zuby a hlavně ozdobu zlatého pavouka, kterého dá své snoubence), a film ukazuje, co s ním toto zlato udělá. Shodou okolností u sebe doma ubytuje policistu, a tak žije v neustálém strachu o prozrazení, k čemuž také nakonec dojde. Události pak vrcholí podle divákovi předem známého scénáře - zlato a bohatství člověka mění a podle toho se také nakonec zubař zachová. Za druhou poloviny dávám mírný nadprůměr. (18.10.2013)

Odporně uvědomělý nepodplatitelný špehounský fízl Bek, který musí zvítězit a zlikvidovat celkem kladného hrdinu, aby bylo socialistické spravedlnosti učiněno zadost. Ta je ve finálním dialogu zargumentována až do morku kostí, protože kapitalista musí pochopit, ze kradl, kradl a nic než kradl (tehdejší nesmyslné zákony považovaly každou nalezenou věc za majetek státu, a kdo ji neodevzdal, byl zloděj, a to se tento ubohý film snaží dokázat a obhájit...) V roli nesnesitelné husy manželky (scény, kdy na sebe s panem doktorem zamilovaně civějí, patří k nejpitomnějším, a klávesa šipka doprava, která posunuje děj o 5 sekund vpřed, snášela vždy alespoň 5 stisknutí v rychlé kadenci bez rizika ztráty orientace v ději) září Jana Brejchová, která je tak zmalovaná, že jsem ji celý film nepoznal a dočetl jsem se o ní až v titulkách. Hrozná hudba jenom stupňuje utrpení z filmu. (17.01.2010)

Ten začátek je slušný. Střílečka s koncentráčníky a esesmany na náklaďáku. Vrchota prostě jednal tak, jak by jednal každý. Rozhodně bych státu žádné zlato nedal, komunisti za humny a vím, co by se s ním stalo. Jenže pak ten film nudí a nudí. Brejchová vůbec nehraje, jen se šklebí. Vyzvedl bych Martina Růžka, opravdu drsný kluk. Jeho ženu Květu Fialovou, solidní děvka a hlavně krásná děvka. Ale jinak je to režijně i scénáristicky zprasené a musíte mít velkou trpělivost dodívat se do konce. Bek je Bek. Oddaný slouha propagandy. (13.08.2018)