The Vikings
The Vikings
The Vikings
Réžia:
Richard FleischerScenár:
Calder WillinghamKamera:
Jack CardiffHudba:
Mario NascimbeneHrajú:
Kirk Douglas, Tony Curtis, Ernest Borgnine, Janet Leigh, James Donald, Alexander Knox, Maxine Audley, Frank Thring, Orson Welles, Peter Douglas, Marco Perrin (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Vikingský vůdce Ragnar (E. Borgnine) zabil během jednoho ze svých nájezdů anglického krále Northumbrie a zneuctil jeho ženu, královnu Enid (M. Audleyová). Když se království ujal králův bratranec Aella (F. Thring), královna se začala bát o život svého narozeného dítěte, potomka Ragnara a dědice trůnu, a poslala jej z Anglie pryč do Itálie. Jeho loď však napadli vikingové a malý chlapec vyrostl v zajetí jako otrok Erik (T. Curtis) u samotného Ragnara, aniž by kdokoliv znal jeho skutečný původ. Jednoho dne Erik připraví o oko nelítostného válečníka Einara (K. Douglas), Ragnarova syna a svého nevlastního bratra, čímž zažehne mezi nimi plamen nenávisti. Před jistou Einarovou pomstou zachrání Erika čarodějka Kitala (E. Wayová) a spojenec vikingů lord Egbert (J. Donald), který v něm pozná dědice trůnu a vezme jej pod svou ochranu. Einarův únos velšské princezny Morgany (J. Leighová), zaslíbené králi Aellovi, poté rozpoutá otevřený boj na život a na smrt mezi oběma bratry, kteří se do ní zamilují… 50. léta přála historickým velkofilmům, a i když snímky ze středověku zaznamenávaly jistý divácký úspěch, nebyly tak výrazné jako biblické spektákly nebo velkofilmy z antického Řecka a Říma, které tehdejší době kralovaly. Etapa vikingských nájezdů byla pro filmaře ještě méně vyhledávanou tématikou než rytířské příběhy a vzniklo jich pomálu, o to víc však vyčnívá právem úspěšný snímek Vikingové Richarda Fleischera z roku 1958, který je ukázkou kvalitního dobového řemesla. Vznikl na motivy předlohy "Viking" Edisona Marshalla z roku 1951 a do podoby scénáře jej zpracoval Calder Willingham. Natáčel se v autentických lokacích norských fjordů a také u francouzského hradu Fort la Latte (La Roche Goyon), které v nádherných obrazech zachytil kameraman Jack Cardiff. V hlavních rolích se objevili Kirk Douglas a Tony Curtis se svou ženou Jane Leighovou po boku. Ačkoliv byl snímek z hlediska vyobrazení vikingů 8. – 9. století a jejich života v rámci své doby věrohodný, tvůrci navlékli Angličany do kostýmů z pozdější éry vrcholného středověku, aby je odlišili od Seveřanů. Samotný kamenný hrad Fort la Latte, kde probíhala závěrečná bitva, je taktéž dílem až původně gotických architektů z poloviny 14. století. Nic z toho však neubírá na atraktivitě dobrodružného příběhu o souboji otroka a jeho pána o lásku jediné ženy, jenž je hrdým zástupcem svého žánru. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (64)
50. roky historickým veľkofilmom priali. Bola to ich zlatá éra. Na plátne sa ale nebojovalo len rímskej, či gréckej ríši, ale aj na ďalekom severe, v nordických diaľavách a moriach. VIKINGOVIA sú starou dobrou hollywoodskou ( čiže učesanou ) dobrodružnou jazdou so skvelou výpravou, hviezdnym obsadením a dobre zvládnutou akciou. ()
Ďalší z rady historických amerických a britských veľkofilmov na prelome 50.-tych a 60.-tych rokov. Oproti ostatným mu však chýba silnejší príbeh, ktorý je tu len jednoduchou romantickou linkou zaobalenou do pseudohistorického balastu. Inak ale pomerne dobrý film s miestami až prekvapivo kvalitným technickým spracovaním, slušnou výpravou a skvelým obsadením, korunovaným podľa môjho názoru jedným z najlepších hercov v histórii filmu vôbec - Kirkom Douglasom. ()
Když jsem se dozvěděl, že Kirk Douglas v úctyhodném věku opustil tento svět, začal jsem okamžitě pátrat po snímku, kterým bych tuto hereckou legendu osamotě uctil. "Výběrové řízení" vyhráli Vikingové a rozhodně jsem nelitoval. Na dobu svého vzniku jde o počin s výbornou výpravou i solidním dějem, jehož akční scény dokáží potěšit i dnes. Být film o něco kratší, přidalo by to na údernosti. ()
V osmém a devátém století podnikali Vikingové ničivé nájezdy do Anglie, kterou za sebou zanechávali v potocích krve. Na jedné z těchto výprav zabije vikingský náčelník Ragnar (Ernest Borgnine) anglického krále a znásilní jeho ženu Enid (Maxine Audley). Enid své těhotenství drží v tajnosti, neboť musí svého syna, jediného legitimního pretendenta trůnu, chránit před usurpátorem Aellou (Frank Thring). Dítě je však odvlečeno a vyrůstá jako otrok pod jménem Eric (Tony Curtis). O dvacet let později upadne anglický lord Egbert (James Donald) v nemilost a spojí se s Vikingy, kde díky amuletu rozpozná dědice anglického trůnu...Podle stejnojmenného románu Edisona Marshalla. Klasika dobrodružného filmu. Banderas ať se jde zahrabat. ()
Nejspíše nerealistický pohled do života vikingské "smetánky", kde je každý čistotným, o sebe pečujícím a vzdělaným zástupcem rodu. V šedesátých letech se však na realističnost moc nehrálo (když například Kirk Douglas opravdu neměl dvacet let a představitel jeho otce byl dokonce o měsíc mladší). V popředí byly spíše romantické a dobrodružné prvky, zaměření na příběh, na osudové souboje hlavních hrdinů a na naivní lásku na první pohled. Vikingové nedosahují kvalit a věhlasu jiných dobrodružných fláků své doby, ale i tak se zasadili o boom filmů s vikingskou tématikou, jde také o jeden z nejoblíbenějších filmů Johna Miliuse. A Kirk Douglas si splnil dětský sen, zahrát si Vikinga. "Hail Ragnar! And hail Ragnar's beard!" ()
Galéria (29)
Zaujímavosti (16)
- Kirk Douglas produkoval tento film, aby si splnil svoj detský sen hrať Vikinga. (westerns)
- Tři vikingské lodě ve filmu byly navrženy pomocí plánů pro skutečnou vikingskou loď zachráněnou z vody a restaurovanou ve vikingském muzeu v Norsku. Ukázalo se, že lodě postavené pro film byly velmi přesné. Herci byli vyšší než jejich historické protějšky, proto každý druhý otvor pro veslo musel být ucpaný, aby muži měli prostor pro veslování s plným záběrem vesla. Jinak by naráželi do zad veslařů sedících před nimi, když tlačili rukojeti vesla dopředu, aby zahájili každý nový záběr. (Marek06)
- Na konci filmu je vikingská loď zapálena planoucími šípy v podání tradičního vikingského pohřbu. Režisér Richard Fleischer se velmi staral o to, aby lučištníci procvičili střílení na loď, trénoval je, aby vystřelovali šípy na povel „tři“, a doufal, že alespoň některé šípy vystřelí správně, aby zasáhly plachtu lodi a zapálili jí. Při natáčení režisér řekl: „Dva,“ když jeden příliš nedočkavý lukostřelec vystřelil šíp, který dokonale zasáhl plachtu. Pak Fleischer zavolal: „Tři“ a ostatní lučištníci vystřelili šípy. Fleischer byl se záběrem spokojený a nechal ho ve filmu, protože to vypadalo jako součást obřadu. (Marek06)
Reklama