Panství Downton

Úchvatný historický seriál s příchutí červené knihovny. 1)  Atmosféra doby se mi zaryla hluboce pod kůži. Nejlepší je v první řadě, později jsou už staré zlaté časy rozmělněny válkou a poválečnými společenskými změnami. Tato "konzervativní idylka" (gudaulin***) je vzpomínkou na časy, kdy šlechta šlechtí a služebníci slouží, všechno je jak má být a lidi jsou šťastni._____ 2)  Jasně, že vím, že to tak většinou nebylo a ani být nemohlo. A je to snad důvod, proč bych měl podobné výtvory odmítat? Pohádky taky sleduji s chutí a se zájmem, i když vím, že tak to v životě nechodí. Konec konců i na Ženu za pultem koukám s nostalgickou vzpomínkou, přestože stylizace (jinak řečeno lživost) díla doslova bije do očí. Ale řekněte, nebylo by krásné, kdyby to bývalo takhle bylo?_____ 3)  Dějově bohatý scénář (bravo, pane Fellowesi) si hravě poradil i s nejrůznějšími překážkami (například odchod Dana Stevense ze seriálu), ačkoli chvílemi mi dějové zvraty přišly jen málo uvěřitelné. Ale o to přece nejde. Julian Fellowes stvořil svět plnokrevných postav, které máme rádi nebo nesnášíme, které někdy jednají podivně a nepochopitelně, ale i tak jsou nám blízké, protože jsou jako my, jsou lidské. Přijal jsem je do svého domova, bydlí tu s námi, a my se oplátkou trápíme a radujeme s nimi. Co by si mohl scenárista přát víc?_____ 4)  Nezapomenu na lady Mary a lady Edith s jejich věčnou vzájemnou válkou a nešťastnými láskami, šaramantního Matthewa Crawleyho i Toma Bransona a z paměti mi nikdy nevymizí neobyčejně charismatická Violet, hraběnka vdova, jejíž sarkasmy mě budou provázet mým dalším životem. Dolní patro zastupuje majestátní majordom Carson se svým ženským protějškem přísnou, i když útěšnou paní Hughesovou, svérázná paní Patmorová i přesvědčivě hloupá holka pro všechno Daisy a hromada sluhů, z nichž mimořádnou pozici zaujímá úskočný nafoukanec Thomas Barrow._____ 5)  U podrazáckého Thomase mě poněkud mrzí, že jeho homosexualita je svázána s mizerným charakterem, i když chápu, že tím scenárista chtěl zdůraznit, jak ostrakizace působí na povahu člověka._____ 6)  Pěkné herecké výkony odvádějí 62letý Jim Carter (majordom Carson), 57letá Lesley Nicolová (kuchařka Patmorová) či 76letá Maggie Smith (hraběnka vdova)._____ 7)  Ani na přitažlivé kluky nezapomenu. Výrazný 26letý Theo James (Turek Pamuk) se sice objeví jen na pár minut, ale zamotá hlavu mnohým po několik řad. 28letý Dan Stevens (Matthew Crawley, dědic panství) v průběhu let tloustne a hubne, ale šarmu mu to neubírá. Rovněž 29letý Ir Allen Leech (šofér Tom Branson) stojí za zmínku. A pak  je tu 24letý Thomas Howes (sluha William), 24letý Ed Speleers (sluha Jimmy), 25letý Michael C. Fox (sluha Andy) a 22letý Matt Milne (sluha Alfred)._____ 8)  Věk protagonistů uvádím k roku prvního výskytu v seriálu._____ 9)  Viděl jsem všech šest řad. (19.03.2022)

Velice anglická, příjemně atmosferická nostalgie... Ke konci možná až moc velké melodrama a některé postavy jsou na můj vkus zbytečně černobílé (Thomas, O`Brien), ale jinak nemůžu jinak než doporučit. Když už pro nic jiného, jen pro své formální kvality (hudba, kostýmy) si tahle série vaši pozornost zaslouží. 80% 2. série: Nevidím větší důvod, proč měnit hodnocení, chvála i kritika zůstává v podstatě stejná - občas je to na můj vkus trochu moc sladká limonáda, ale většinu času si užívám velice povedeně vykreslené charaktery postav (např. veskrze rodičovské duo pana Carsona a paní Hughesové). Dialogy jsou kvalitní a pro cyničtěji založené jedince se stále najde dost důvodů, proč u téhle podívané vydržet. (08.02.2011)

První série je zajímavá hlavně vzhledem k tomu, že kromě britsky vysokého standardu zpracování a produkce, dobře vykresluje styl života vyšších i nižších vrstev společnosti a také obrovské změny, jímž v první polovině 20. století toto uspořádání prošlo. Bohužel s přibývajícími epizodami 2. a hlavně 3. série už jakoby neměli scénáristé co víc říct a popisované události stále více připomínají tuctový romantický seriál. Zatímco zpočátku mě Donwton Abbey upřímně bavilo, se třetí řadou už jsem měl vztek, že jsem se na to vůbec začal koukat, protože některé zápletky jsou už hodně slabé, nadbytečné a díly jsou plné vaty, což je přesně to, co na seriálech nemám rád. Čtvrtou řadou už si čas krást nenechám. (12.08.2013)

Čítam tu niečo o sofistikovanom rozprávaní, ktoré využíva thrillerové prvky, čítam tu o dokonalej kostýmovej dráme, o distingvovanosti a inteligencii, vidím tu štvor- a päťhviezdičkové hodnotenia svojich obľúbených užívateľov a nestačím sa diviť. Ešte že mám naliaty svoj čaj... Pochopím, keď to povie taký JFL, tomu zmäkol mozog pri organizovaní festivalu brakových filmov, ale takýto všeobecný chválospev som nečakal. A možno som mimo ja. Istý čas som uvažoval či všetky tie telenovelovité postupy v podobe totálne prepiatych reakcií postáv, brakových zvratov (zafačovaný, vraj mŕtvy "kvázi-brat" sa po rokoch objaví na prahu domu a potom zmizne), manipulácií zlodušských rozmerov (komorníkova manželka a jej snaha zničiť manželovi život) a prekvapivých odhalení, nie sú myslené ako vtip. Ale zistil som, že nie. Zistil som, že to je vlastne len sofistikované rozprávanie, ktoré využíva thrillerové prvky. Za takýto eufemizmus by v politike priam vraždili. Dobre, milo ufrflaný konzervativizmus a ludizmus Maggie Smithovej mi bol extrémne sympatický, vlastne len kvôli nej som to vydržal pozerať do štvrtej série. Ona jediná so svojimi hodnotami vlastne stála v skutočnom konflikte a v opozícii voči prichádzajúcej dobe. Ale od Britov by som predsa len čakal trochu viac, najmä po skúsenostiach s Ivoryho adaptáciami Forsterových románov alebo s Návratom na Brideshead a Ságou rodu Forsytovcov. Dowton Abbey tu naozaj vychádza len ako hra na distingvovanosť, suchosť, inteligenciu a aristokratické hodnoty, pretože v jadre je to číro obchodnícka a okatá snaha zaujať diváka všetkými dostupnými a najmä vulgárnymi a šťavnatými prostriedkami. Ak by bola snímka zasadená do ružových záhrad alebo argentínskych plání, všetci by okamžite rozdávali odpady. Pokiaľ by niekto mal chuť na tematicky (zánik starého sveta šľachty a nástup sveta nového) a žánrovo (kostýmová melodráma) sčasti podobné diela, akurát bez "moderného" a "sofistikovaného" rozprávania, odporúčam mu Viscontiho Geparda a Ivoryho Súmrak dňa. Viem, nie sú to seriálové rodinné ságy, pracujú s inými naratívnymi postupmi, ale platí, že hovoria prakticky o tom istom a lepšie - pretože aj svojou formou sprítomňujú niečo z odchádzajúceho sveta a nerobia z toho len trápny, telenovelovitý spektákel. Nuž a potom je tu iný súčasný seriál, ktorý taktiež sleduje reakcie aristokracie na meniacu sa dobu, a to v spojení s rodinnými problémami - The Crown (a áno, aj v tomto prípade ide o trochu iný žáner). (02.09.2021)

S3: Fajn. Par podstatnejsich udalosti, inak zivot na Downtone pre pozorovatela plynie pokojne. Budem sledopvat dalej. // S1a2: Pekne. Niektorym postavam uz vylozene prajem stastie (za tie roky by ho veru uz niektori mohli najst), niektore som si neoblubila a niektore som si ani oblubit nemala. :) Kazdopadne vskutku velmi slusny serial a tesim sa na S3. (18.01.2012)