Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jeden z prvních filmů v 50. letech, které ukazovaly, že mládež má i jiné starosti než usilovně hledat způsob, jak se vyhnout mimopražským umístěnkám - nikdo se tehdy neptal, kde chtějí pracovat. Jedna se ukvapeně rozhodne pro sňatek, i když novomanželé nemají kde bydlet. Ženich svou ženu propašuje do bytu nic netušících rodičů. Na scénáři se podílel začínající Miloš Forman. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (30)

Master19 

všetky recenzie používateľa

Celkem psycho na komedii. Chtěl jsem hvězdičku ubrat za to, jak je film vzdálen ode dneška, ale pak jsem si to rozmyslel, protože by to bylo alibistické. Tento film je totiž dobrý. Postavy jsou napsány výborně, nejsou stereotypní, ani v přehnaném afektu, takže není problém se do děje vžít - jakkoliv jsem zmínil jeho přežitost. Abych nezapomněl, přece jen jsem se zasmál - když nevěsta s provinilým výrazem pípla: "Upadl mi salám." :-) ()

MickeyStuma 

všetky recenzie používateľa

Co to byli pracovní umístěnky už současná mladá generace nemá ani potuchy. Tento snímek jim to může ukázat spolu s tím, jak se tomu mládež snažila vyhnout. Těžko hodnotit reálnost potíží s úmorným a neúspěšným hledáním bytu v 50. letech, ale na faktu zůstává, že tento problém přetrval do dnešních dnů. Nato, že film byl natočen v době, kdy vznikala jedna agitka za druhou, krapet připadá jak z jiného světa. Natočen byl v klidném nespěchajícím duchu a tak dnešnímu diváku může již připadat místy nudně. Jako výpověď o problémech a starostech tehdejší mládeže však dopadl velmi dobře. ()

Reklama

Skuby47 

všetky recenzie používateľa

Dobový film, na kterém je znát Formanův rukopis, je velmi příjemný, civilně pojednaný a co si vzpomínám na mládí, tak i pravdivý. Pamatuji si na pracovní umístěnky i neochotu mládeže jít za prací do přidělených lokalit mimo místo svého bydliště. Taky bytová otázka byla zobrazena pravdivě. Moje pražská teta měla jen jednu univerzální místnost a společné WC na chodbě starého pavlačového domu. Bylo to jako ve filmu. Tady vedle mladé začínající herecké generace - Jelínek, Panýrková, Brejchová, Stivínová, která dostala příležitost, se v epizodních rolích objeví i zkušení borci - Lukavský, Kopecký, Menšík, Zíma, Pivec, Krejča, Kopecký, Záhorský. Milá nostalgická vzpomínka na mládí. ()

Volpe 

všetky recenzie používateľa

Jestli mi Štěňata přijdou v něčem opravdu zajímavá, pak je to především ambice referovat potíže tehdejší dospívající mládeže (a tehdejší stav Prahy) s takovou důsledností, která je spíše typická pro filmy následující dekády.  Sledujeme zde humorně laděný (i lehce ironický) vývoj mladého páru, který prochází od jednoho nezdaru k druhému, dokud si oba neuvědomí, co vlastně jeden od druhého chtějí. Navíc se nám zde otevírá obraz tehdejší Prahy, která má se svými špinavými zákoutími a drolící se omítkou opravdu daleko k blyštivému charakteru socialistického velkoměsta. Ne nadarmo se nejspíš na filmu podílel jako scénárista a pomocný režisér Miloš Forman. ()

Una111 

všetky recenzie používateľa

Na tomto scénáři už je silně patrný podíl pětadvacetiletého Formana: scénář má všechno, co bude Miloše Formana provázet v další tvorbě. Satira, černý humor, generační střet dětí a rodičů a další. Nevím, jestli by film zaujal i dnešní mladé diváky. Pro mne byl milý i tím pohledem na Prahu, jaká kdysi bývala, jaká není a nikdy už nebude. Také jsem si kdysi myslela, že bez Prahy nemohu žít. Praha se ale změnila, svět se změnil, změnila jsem se i já. Dnes by byl naopak život v Praze pro mne čirým utrpením. A asi i proto mi ten závěr filmu vůbec nepřišel přehnaně optimistický, ale moudrý a šťastný. ()

Galéria (1)

Zaujímavosti (7)

  • Při natáčení filmu se spolu seznámili Jana Brejchová (Marie Marková) a Miloš Forman, po skončení natáčení se vzali, a započal tak jejich čtyřletý vztah. (JoranProvenzano)
  • Film byl po svém uvedení na banskobystrickém I. festivalu československého filmu v roce 1959 podroben kritice a na několik let stažen z distribuce. Stejně tak dopadly další filmy jako například Zde jsou lvi (1958) nebo Tři přání (1958). Zpět do kin byly zakázané filmy uváděny až s politickým uvolněním po roce 1962. (Stegman)
  • Vladimír Menšík je v úvodních i závěrečných titulcích uveden ještě pod svým rodným jménem Vladislav Menšík. (bomber7)

Reklama

Reklama