Pouť

Já věděl, že se mi to bude líbit, po přečtení děje/námětu. Možná proto, že je mi to tak povědomé. Pro vášnivé cestovatele, jako jsem já, je to pošušňáníčko. Skvělé obsazení, charaktery, solidní kamera, lahodící hudba pod opět kvalitní režisérskou taktovkou Emilio Esteveze. Určitě si to všechno vychutnám někdy znovu. (24.09.2013)

Příběh člověka, jenž se vydává na dlouhou pouť, aby uctil památku svého syna, který na oné cestě zahynul. Postupně se k němu připojí další dva muži a žena. Každý z nich má jiný důvod k vykonání pouti. Během jejich putování se střetávají jejich zájmy a rozdílné charaktery, výtečné záběry kamery a mimořádně dobrý hudební doprovod dotváří atmosféru celého snímku, který je naplněn dobrodružstvím, několika zdařilými zápletkami, ale rovněž lidskou samotou, potkáváním nových lidí, získáváním zkušeností a přehodnocováním vztahů a postojů. Ačkoliv mohla být Pouť o čtvrt hodinku kratší, neváhám a dávám plný počet hvězdiček, neboť na mě dýchla ona atmosféra putování po krásné krajině. (22.04.2012)

233. Pouť, cesta na níž se lidé vydávají s různými pohnutkami, s rozdílnými úmysly a očekáváním, pěšky, jen s tím nejnutnějším sebou, někdy po důkladných přípravách, jindy naprosto spontánně, z náhlého podnětu, třeba tak, jako se ve filmovém příběhu rozhodl jeden již postarší muž, řadu let vdovec, žijící sám, jen pro práci, právě až otřes ze smrti syna na jedné z jeho mnoha dalekých poutí se pro něj stává tím závažným důvodem, vyjít také na cestu, pokračovat jakoby za něj do míst, kam on již nestihl dosáhnout, završit sám jeho pouť v naději, že právě tak najde v sobě sílu ke smíření, že zahladí v sobě žal a bolest z jeho nečekané ztráty. Společně s ním se tedy vypravujeme i my na mnohadenní pochod, vzdorovat obtížím, únavě, do nejistoty, jen jít a otevřeně vnímat, nechat na sebe volně působit moc doširoka se rozprostírající krajiny a poddat se sílícímu zážitku, nechat se prodchnout proměnou, kterou v nás taková pouť trvale zanechává. Nádherné a přitom prosté dílo, s myšlenkou hlubokou tak, jak jen jí my sami dokážeme do svého nitra vpustit, sugestivní tak, že bych se na takovou pouť vydal s chutí také. Zajímavý komentář: Fridecka (11.12.2014)

Tmavě zelená barva trávy. Prach cest. Plnost a žlutá barva obilí. Vítr života zacnou kal silněji a vzal si co si vzít musel. Směr se najednou změnil. Celý život se změnil. Pak už jen jít a jít dál a dál az oceánu. Ta cesta je prošlapána mnoha a mnoha poutníky a je jedno jaký byl důvod po ní jít. Snad budu mít někdy štěstí a budu moct jít do Santiaga... (07.03.2013)

Tady mi neoriginalita celého příběhu nijak nevadila, stejně v těchto road movie snímcích jde většinou o toho ducha cestování a s tím spojených zážitků, což mně bylo v tomto případě hodně blízké, protože právě zrovna do Španělska já jezdím moc ráda a navíc ve mně film dokázal vzbudit neodbytnou touhu odhodit všechny starosti za hlavu a střihnout si tu lehce duchovní pouť do Santiaga, jen tak s batohem na zádech, také.Filmová výzva 2016 (02.04.2016)