Bojová loď

"Soudruzi a soudružky, imperialistický šmejd z vesmíru opět vztahuje své smrduté pařáty po naší matičce vlasti, tentokrát se mu zachtělo cachtat se v našich odborářských letoviscích na Havaji. Na hrdý odpor se mu vedle našich urostlých herců, dlouhonohých národních umělkyň a krásných lodí staví i soudruzi veteráni a soudruzi kriplové. Do kroku nám hrají zasloužilí umělci z AC/DC." Přísahám, že už jsem se v kině dlouho tak upřímně nenasmál. Bitevní loď se sice mariňácká agitka poskládaná z těch nejpitomějších žánrově-ideologických klišé, ale je tak přepálená, že budí jisté pochybnosti nad tím, zda si z vlastenecké zakázky neudělal Berg a jeho scenáristé tak trochu prdel. Neudělali, samozřejmě, v americkém blockbusteru je možné dělat si švandu z židů, katolíků, žen, gayů a vládních úředníků, ale rozhodně NE z mrzáků a důchodců s metály (takže se smiřme s tím, že to, čemu se my nevěřícně smějeme, bere běžný americký divák odkojený přehlídkami a patriotickým výkladem dějin zcela vážně). Základní tabu "kripla ani ufonem nepokosíš a veterána ani kusem děla neuhodíš" tudíž ctí, příběh dotahují k patřičně ráznému vyznění a divák si z kina odnese hřejivý pocit, že u maríny je švanda a dobrá parta, i když horda vousatých ještěrek z Green Lanterna plení přímořská letoviska (a navíc se poblíž Pearl Harboru kamarádí Amík a Japonec a snaží se pochopit Sun-C´ovo Umění války). Berg prostě vzal všechno, co na podobných filmech nesnáším a poskládal to do poměrně přehledného a hravého nesmyslu, který je přesně tak sarkastický, aby člověk pobral i jeho "impérium stále žije" message. Podobně hodnotím nakažlivé vrcholy realismu socialistického, tak proč ostrakizovat žánr agitky v tom kapitalistickém, že? (17.04.2012)

Překvapivě dynamická a svižná jednohubka, které by v některých momentech to množství energie záviděl i Bay. A Berg zvládá hravě i všechen ten patos, takže po většinu času neurazí a někdy i překvapí. Viděli jste někde jinde zpomalený cool příchod domova důchodců, který má být krásnou poctou generaci opravdových hrdinů? Já ne, plus film má skvělé rockové vypalovačky, hromadu eye-candy záběrů a nápadů a vyčerpaného ex-slušného rejžu Michaele splachuje do záchodu. Co na tom, že scénář je přinejlepším chabý, postavy ploché, Kirsch nevýrazný a vůbec. Jako protipól Pearl Harboru to fungovalo skvěle. Po technické stránce to je sice všechno jenom pixelované a několikrát jsou vidět nedokonalosti, ale řežba to je stejně. A nezapomíná to každou chvíli odkazovat na tu Hasbro hru. Berg vždy dokázal točit pro diváky a dnes to není jinak. Návrat k přízemnější akci a lepšímu příběhu ale stejně vezmu rád. PS: Ach, jak nádherné vidět transformer-like akci bez infantilního humoru a prvoplánové trapnosti. PPS: j, a Jablonsky udělal fajn hudbu (22.08.2012)

Na Battleship většina komentátorů chválí úsměvné sebereflexivní špílce, ale to přeci není v žánru monstrózních blockbusterů nic nového a objevného. U Emmerichova 2012 i Bayových Transformers 3 dosahuje míra sebeuvědomění vyšších met a pracuje se s ní daleko hravěji. Oba filmy také obsahují mnoho zábavných odkazů a komentářů k současné politické situaci (2012 mluví o mezinárodních vztazích ve světě, do nějž vstupují nově se rodící velmoci, Transformeři komentují rány na prestiži USA, utržené jak v ekonomické krizi, tak nesouhlasem podstatné části světa s jejich vojenskými intervencemi) a mohou se chlubit důmyslně vystavěným fikčním světem, což z nich činí daleko zajímavější podívanou, než by představoval pouhý sled diváckých atrakcí. Battleship je bohužel podstatně mělčí, což pár sebeshazujících hlášek a jedna zpomalená promenáda hrdinných důchodců rozhodně nezachrání. Z děravé fabule ani není možnost vyčíst, z čeho lidští hrdinové usoudili, že se střetávají s předvojem ničivé emzácké invaze, když sami mimozemšťané po neozbrojeném lidském mase evidentně neprahli. Jak mohou ostatně obyvatelé planety G zareagovat na situaci, kdy se jejich výzvědná výprava ze Země vůbec nevrátí a ani o sobě nepodá zprávu? Nebyli to tedy nakonec právě lidé, kdo zavdal příčinu k meziplanetární válce? Triky samozřejmě patří k současné špičce a inscenaci akce má Berg dobře zvládnutou, ale na můj vkus se až příliš opírá o (neutichající a pořádně hlasité) zvukové efekty a dunivou (ne)hudbu a la Počátek, jakou teď asi v příštích několika letech bude obsahovat 100% hollywoodské akční produkce. (21.04.2012)

„V Boha věříme, všechny ostatní sledujeme.“ Battleship je čítankovým představitelem kraviny na kvadrát, která je celou svou pitomostí tak úžasná, že jsem se prosmál celej film. Chtěný hlášky se totiž kvapem střídaly s těmi nechtěnými, mariňáckej fotbal ve mně vyvolal mexickou vlnu, cyborg v keckách mi taky docela naložil, Rihanna drsně svírající kulomet spolehlivě rozesmála oba přihlížející diváky a když pod kotlem, za zvuku kytar AC/DC, zatopili hrdinové některý z dřívějších světových válek, tak jsem si tu analogovou genocidu emzáků prostě musel užít. (07.10.2012)

Oslava amerického námořnictva, pocta jejich veteránům a honění si ega z hvězd a pruhů, že jsme stále nejlepší. Ale taky žánr naruby, kdy si z toho Berg stíhá dělat prdel, takže nabíjí děla za zvuku AC/DC a nechává staříky mentorovat digitálem odkojenou mládež nad tím, jaké ty analogové časy byly pecka. Potud dobrý. Jenže to má celé 130 minut a všechna ta šaškárna, kdy to opravdu začne bavit, se začne dít až ve druhé polovině. Do té doby ryzí utrpení a esence toho, co z čeho si pak v závěru film utahuje. Po druhé už bych to nepřežil. 3 a ½. (06.08.2012)