Cela 211

Chtěl se v novém zaměstnání vytáhnout a ukázat, že ho nehodlá brát jen jako nutné zlo odkroucených hodin. Jenže Juan je budoucím vězeňským strážcem a vinou vzpoury se s násilníky a vrahy potká nedobrovolně tváří tvář. Bez mříží, bez obušku, jen s jednou zoufalou lží, že je jedním z nich. To, že je nově dopraveným vězněm, samozřejmě nějakou dobu zabírá, jenže postupem děje je jasné, že scénárista i divák si přál, aby se vše začalo zamotávat. Syrové podání maskulinního světa má slušné koule, není to navíc jen o tom „hele, rozsekáme pár cel a budeme čekat, než nám sem nahází slzný plyn“. Scénárista moc dobře věděl, jak proplést několik osudů, jak spustit poměrně originální vývoj situací. Poukazuje na zkostnatělý vězeňský systém i přesahy do politiky (trumfy vězňů jsou cenění kolegové z ETY), v druhé polovině mu ale (přiznejme si) viditelně dochází dech. V tu chvíli měl přijít režisér a otěže vzít pevněji do rukou. Nestalo se. Pohnutky několika ústředních postav jsou už hůře uvěřitelné, chování hlavního hrdiny „z dozorce vězněm“ dostává trhliny, což mrzí především!! Jinak ale velmi razantní dramatický zástupce z Evropy s kvalitními herci a bez výrazně hluchých míst!! (15.02.2013)

Jak může jedno rozhodnutí, jednoho nového zaměstnance věznice ze dne na den změnit úplně všechno co doposud měl. Nebýt jeho aktivity, tak se ze sluncem zalitého, nádherného vztahu s vidinou šťastného rodinného života nedostal do vězeňského pekla a to na samotné jeho dno. Toto špatné rozhodnutí následovalo další, tentokrát jeho kolegy a následný běh událostí na sebe nenechal dlouho čekat. Přehnanou aktivitou zřejmě netrpěl jenom Juan, ale také jeho těhotná žena, která neudržela hormony na uzdě a jela se osobně přesvědčit, že její choť není na seznamu obětí vězeňské vzpoury. Velmi silný a strhující příběh člověka, jenž se snažil přežít díky své duchapřítomnosti a pohotovosti. Je plný jak osobní převahy, emocí, násilí, šílené bezmoci, tak i nečekaně pevného přátelství. A poučení? - nebýt zbytečně aktivní, jen abyste na někoho zapůsobili... rozhodně se to nemusí vyplatit! (26.09.2014)

Tragédie téměř antická - místo, čas i děj - a deus ex machina za pomoci těch nejhorších bohů rozhodla o osudech několika hrdinů... Každopádně tento výlet do míst vězeňské vzpoury stál za námahu, ačkoliv bylo nutno překonat místy až fyzickou nevolnost z lidí ze strany zákona i mimo něj, ale zároveň autor poselstvím ostrým jak žiletka z filtru cigarety píše vzkaz na velké plátno - lidsky se lze projevovat všude, jen je potřeba mít stále na paměti, že jsem člověkem (neplatí pro drogerii dm :-D). Exkurze do světa, kam se nikdo z nás nechce dostat, s excelentním Luisem Tosarem a autentickou kamerou. (23.05.2012)

Brilantní vězeňské drama, který vás od první minuty nepustí od obrazovky. Ba co víc, adrenalin se vám bude zvyšovat stejně jako vzbouřeným vězňům s vědomím, že se chystá ozbrojený zásah policejních těžkooděnců. Nápad umístit nešťastnou náhodou mezi vězně jednoho z dozorců o němž nikdo neví, že je dozorce je originální a neotřelý. Tleskám!!! Jo a hlavní záporák byl sympaťák. (20.07.2011)

Vězeňských dramat je tolik, že by si jeden řekl, že další vidět nepotřebuje. Ale Cela 211 přichází se zcela originálním počátečním nápadem, který je pak stejně originálně a překvapivě rozvíjen v dalších minutách. Drsní herci, drsná atmosféra, ale současně spousta předem zpočátku těžko představitelných a přitom logických a pochopitelných emocí. Celkovému výsledku velmi pomáhá exhibice pánů Luis Tosara, Alberto Ammanna, ovšem i Marta Etura, byť co do minut na plátně zdánlivě okrajová, je skvělá. (01.09.2012)