Na Mamuta!

Tadiaľto cesta nevedie. Očakával som road movie plnú francúzskeho šarmu, poetiky, možno smutného humoru a dostalo sa mi narcistického príbehu plného najbizarnejších postavičiek. Neberiem nikomu možnosť vyjadriť svoju túžbu po živote artovým alebo artovejším spôsobom, ale toto šlo mimo mňa. Jediným obrovským kladom je výkon Gérarda Depardieua, ktorý ma svojim spontánnym herectvom opäť potešil. (21.02.2011)

Plně souhlasím s textem na přebalu DVD. Pokud měl být film Na mamuta! komedií nebo snad parodií, angažováním Gérarda Depardieu se z něj stalo něco úplně jiného. Bizarní road-movie s hlavním hrdinou, který vypadá nevábně, chová se jako buran a slovo "Blb" slyší častěji než kterýkoliv vrátný "Dobrý den", je totiž jeho koncertem. Když se Depardieu prohání na té stařičké motorce, úplně jeho náhlou a dlouho hledanou "důchodovou" volnost cítíte, a každé setkání s podivnými lidmi a každá z půvabných hořkosladkých vzpomínek vám pomalu a jistě odhaluje jeho citlivé nitro. Film se mi líbil o dost více než předchozí práce dua Kervern/Delépine, mrzelo mě jen to, jak si oba snímky byly podobné. Úvod byl vlastně takřka totožný, IQ ústřední postavy taktéž. Chválím nápad natočit celý film jako video z dovolené - barvy jsou někdy přepálené, jindy vyšisované, obraz občas zrní až hanba... Milé. A hraje k tomu velice dobrá hudba. (10.12.2011)

Odvážný snímek o ničem, v němž Depardieu na motorce loví potvrzení od bývalých zaměstnavatelů, aby dostal důchod. Důležitý je asi ale hledání sebe samého, vyrovnání se s minulostí. Kolem něj jeden úchyl větší než druhej, což je v jádru vtipný. Ale zas až tak velká jízda to není, i když je to docela milej film. 60% (05.03.2012)

[Cinematik 2014] Road movie: Crouton edition alias 35mm anarchia (aspoň v tomto formáte som mal možnosť dielko tandemu Kervern-Délepine vidieť) a nevyspytateľná žánrová revolta. Trpká realita rafinovane zahalená svojskou surreálnou poetikou, zavrhujúca skostnateľosť francúzskeho hlavného prúdu a sršiaca nápadmi, netradičným rozprávaním príbehu, prazvláštnymi obrazmi, vsuvkami narúšajúcimi chronológiu a pôsobivými audiovizuálnymi trikmi. Telesná postava Depardieua využitá do posledného mililitru tuku. Grandiózna ukážka sebestačnosti európskej nezávislej scény a nádych "toho pravého umenia". 100% (12.09.2014)

Francouzský film Na mamuta! je očistcem života a symbolika cesty má zde hmatatelný tvar. Osobité filozofické dílo prostřednictvím cesty bilancuje a vyvolává vnitřní katarzi. Bizarnost je střídána obrazovou provokací až do dekadentních sfér temné stránky lidské duše. Souhrn podivností vysvobozuje trápící duši z krutého zajetí mysli a nabízí novou šanci na život. Hlavní postavou svérázné sondy do duše člověka je Serge Pilardosse (velmi dobrý Gérard Depardieu), muž na pokraji jakéhokoli zájmu. Těžká manuální práce je svým způsobem únikem před traumatem minulosti. Každodenní návyky a rituály jsou přerušeny odchodem do důchodu. Toto mezičasí se stává dobou hledání sebe sama. Pátrání po vlastní identitě zákonitě vede přes vlastní marast mravní i existenční. V nepřehledném vnitřním bludišti nevyrovnaného světa lze sejít z cesty bez pozorování i návaznosti. Jedna osobnost se bortí a zaniká, aby nový obrozený jedinec povstal z popela očisty. Nový neznámý pocit vysvobození dává nové možnosti počátku. Hlavní ženskou postavou je Catherine Pilardosse (velmi zajímavá Yolande Moreau), prostá žena a manželka Serge. I pro ni je mezidobí, vedoucí k zmrtvýchvstání, očistnou kůrou. Ubíjející stereotyp jen s námahou toleruje toho druhého vedle sebe. Složitě se ohlíží po jediném důvodu k setrvání a jiné světlejší vyhlídky jsou v nedohlednu. Rovina symboliky je vedena skrze přelud ztracené lásky (šarmantní Isabelle Adjani). Pouze přijetí dlouho oddalované skutečnosti dovolí uzavřít nejtěžší životní očistění a konečné vysvobození ducha. Částečnou metaforou je také Solange Pilardosse (pozoruhodná Miss Ming), svébytný sirotek a neteř Serge. Její přirozená bezelstnost udává směr pouti znovunalezeného strýce po zpustošené krajině vlastní duše. Z dalších rolí: důsledný a sebevědomý hledač pokladů s detektorem kovů (velmi zajímavý Benoît Poelvoorde), na každou situaci připravená podvodnice (zajímavá Anna Mouglalis), Catherinina kamarádka a kolegyně Danièle (Catherine Hosmalin), Sergeův zestárlý bratranec Pierre (Albert Delpy), či zaskočený personální úředník (Bouli Lanners). Přelomové katarze probíhají přes vnitřní svět, celý ho zpřevrací, žádnou hodnotu nenechá na stejném místě. Až pád na dno hlubiny osvobozuje zakletou duši. Odhoďme bigotní morální zábrany a poznejme vlastní podstatu! Proti tomuto způsobu nazírání na filmařskou práci nemohu mít mnoho námitek. (15.09.2017)