Život po životě

Přímá setkání se smrtí napříč světem mně nějak extra nedostala. Ovšem to neznamená, že film nemá své kvality. Realita smrti je každému naprosto jasná, ale bližší informace o "onom světě" už nemusí brát lidé tak reálně, jako smrt. Proč také, jsme zvyklý na náš hmatatelný svět a všudypřítomní šarlatáni, nás jen utvrzují v tom, že se to každý musí nakonec dozvědět sám. Nemáte-li samozřejmě po ruce Matta Damona, který zde není vůbec špatný. Film jsem sledoval na HBO a musím přiznat, že francouzskou část jsem si díky půl vteřiny trvajícím titulkům moc neužil. Závěrečné (možná až moc náhodné) setkání všech zúčastněných, je docela dojemné. Pro mně určitě kvalitní průměr. (05.10.2012)

Zrovna dneska v Rusku spadlo letadlo s nějákýma našima hokejistama. Takže mi ŽIVOT PO ŽIVOTĚ celkem sedl k tématu dne. Clint nevyměkl, ale zestárl a tak si řekl, že si povinou důchodcovskou rozvahu o smrti rovnou natočí a předhodí, po jeho filmech lačnícímu, publiku. Stylový úvod se spláchnutím vlnou (tahle geniální scéna musela ukrát největší kus rozpočtu) pokračuje konverzačním dramatem tří lidí, jejichž ostud se (nečekaně) protne a všechno to tak nějak v pohodě skončí. Snímek je nacpaný výbornými hereckými výkony, jen scénář je někdy trochu moc užbleptaný. (07.09.2011)

Je až s podivem, jak člověk, který mě před 2 lety uhranul emotivním Gran Torinem, mě může tak solidně uspat pomocí tohodle chladného a nudného filmu. Scénář je o ničem, celé to putuje od nikud nikam, postavy jsou nezajímavé a herci jedou na volnoběh. Jediná Bryce Dallas Howard tady hraje dobře a donutí probudit z herecké apatie i Matta Damona. Eastwoodovi to navíc celé vůbec nesedlo a i když tam místy probleskne jeho styl, tak většinu času to působí až příliš rutinně a neoriginálně. Velké zklamání. (25.03.2011)

Jednou tam musíme všichni. To si řekl Clint Eastwood a natočil film o lidech, kteří zažili setkání se záhrobím. Ocitnout se na druhé straně je téma fascinující, ale Eastwood ho doslova prohospodařil za vydatného přispění ledabylého a povrchního scénáře Petera Morgana. Matt Damon hraje muže, který po operaci v dětství získal psychotronické schopnosti. On to však nebere jako dar, ale jako prokletí. Dokáže navázat spojení se zemřelými, promlouvat s nimi a jejich vzkazy předávat jejich živým příbuzným. Stačí mu na to jen chytnout živého člověka za ruce, a hned je spojení s nebožtíkem navázáno. Jenže to je za dvě hodiny asi ta nejdramatičtější scéna, jakou ve filmu uvidíme. A rozjezd s vlnou tsunami je přitom tak slibný a je to nejlépe natočená katastrofická scéna, jakou jsem kdy ve filmu viděl. A pak už nic. V klinické smrti se asi ocitla i většina herců na place. Damon hraje, jak kdyby ho opakovaně v karavanu probírali a polévali studenou vodou po bujarém večírku a on si protíral obličej a před budícími asistenty říkal " aha, jo já vím, já bych chrápal až bych brečel, ale musím jít hrát". Bryce Dallas Howard, která už dávno neplatí za ošklivku a dceru ošklivého režiséra sice hraje ze všech nejlépe, ale výskyt její postavy je záhadnější, než to co nás čeká po smrti. S rovnými vlasy a nalepenými řasami připomíná modelku, která krátce nevysvětlitelně navštíví kurzy vaření, kde se seznámí s Damonem, a ten pak s ní udělá seanci, a ona pak stejně nevysvětlitelně z filmu zmizí a už o ní nepadne jediné slovo. Cécile De France jsem v roli moderátorky posedlé zážitkem z klinické smrti ani nepoznal a hlavně její postava byla neskutečně otravná a jen brzdila děj. Další postavy byly tak hrozné, že nemá smysl se o nich rozepisovat s čestnou výjimkou Jay Mohra, který psychotronikova bratra hrál dost přirozeně. Tempo filmu bylo ubíjející a přesně symbolizovalo vláčně se pohybujícího Eastwooda tentokrát (díky bohu) jen za kamerou. Tam asi v přestávkách trénoval skoky do rakve, a proto si usmyslel na sklonku života natočit film s tématem o životě po životě. Jenže vůbec nic v něm neřešil, nic jsem se nedozvěděl, zajímavé téma to nikam neposunulo a přišlo mně, že film se věnuje všemu, jenom ne a ne se s vervou pustit do toho hlavního. Na co pak tento film vznikl?! A ani se už nedivim, že propadl a naopak se divím, že soudnosti pozbyli Spielberg s Marshallem jako producenti. Povrchnější a nudnější film obsahující jednu vynikající, a tak trochu samoúčelnou scénu se tsunami, se jen tak nevidí. Pane Eastwoode jen tak dál. Točíte krásně povrchní filmy na usnutí. Nasedněte do toho Vašeho Gran Torina a odjedtě už někam do prdele. 40% (10.03.2011)

Treba sa chlapsky pozrieť pravde do očí. Eastwood, Spielberg, Morgan a Damon natočili zlý film. Dokonca veľmi zlý. Zo začiatku to ešte vypadá fajn a má to ten tradičný eastwoodovský príjemný flow. Potom začnú presakovať zlé herecké výkony (Bryce Dallas Howard) a dialógy plné jalových kecov ("Neutekaj pred tým, čím naozaj si." - uááááá!). Zhruba v polovici pochopíte, že všetko, čo film ponúka, sú iba príšerné banality. Akoby to nestačilo, v závere sa to zvrhne na nechcene smiešnu báchorku s totálne idiotskou bodkou. Nechápem, ako sa Clintovi a ostatným zúčastneným podarilo natočiť film o tri triedy horší, než sme od nich zvyknutí. 3/10 (17.03.2011)