Láska rohatá

První, co upoutá, je hudba. Stále se opakuje několik málo motivů, navíc v kytarovém provedení. Druhé, co upoutá, je demence hlavní postavy (čerta-Mádla), který neumí ani pořádně mluvit. To je odporný. Třetí, co upoutá, je absence jakéhokoliv napětí a děj naprosto vycucaný z prstu. Sla-bo-ta. Čt fuj! (24.12.2009)

Zlá a hodná služebná, nenažraná milostpaní, která si vymýšlí čám dál větší hovadiny (omletá variace na hodnou nevlastní a zlou vlastní dceru) tady už byly aspoň 500x a není to fuk? Hodná jde pro zlatý voči (abych citovala přesně) a jde se poradit do pekla, inu i to už tady bylo vícekrát a není to fuk? Neschopný čert, který vlastně nechce být čert tu už byl milionkrát a není to fuk? Dva vychytralí podvodníčci už tady byli mnohokrát také, a není to fuk? Čertova babička (snad dokonce s jménem Elvíra ale rozhodně v podání paní Bohdalové) tady už taky byla, no a není to fuk? (V tomhle případě mi tedy vadilo, že se pitvoří stejně, jako Nesmrtelná teta a Bída a Fany.) Zlaté oči nejsou na koukání, to je dobrý postřeh. Buďte opatrní na svá přání. A šťastný konec je v každé pohádce a tak to má být. Proboha, lidi, pohádky na klasické náměty byly už zfilmované, Popelky máme dvě, Sůl nad zlato taky, Šípkovou Růženku rovněž. Zkrátka - ze starých ingrediencí se míchají nové variace, ono i prolínání pohádkového a současného světa není žádná novinka, první takové momenty se objevují v Ladových pohádkách. Nemůžeme čekat něco, co tu v žádném ze svých prvků nebylo. Chcete-li novinku, absolutní novinku, hledejte v zápisech patentových úřadů a nekoukejte na televizi, nechoďte do kina a nejezte, protože i jídlo jsou variace ze starých ingrediencí. (26.12.2011)

Koukám, že pohádky ještě nejsou uplně ztracenej žánr. Obzvlášť se pochlapil Jaroslav Uhlíř, kterej do své hudby zapojil i elektrickou kytaru (když přiletěl Táborský), a skvěle se to k tomu hodilo. Příběh se mi taky docela zamlouval, mělo to docela dobry nápady a asi aji jako harantovi by se mi to libilo. Z mé strany překvapivě spokojenost... (03.03.2013)

Poslední půl hodina to mírně vylepšila, ale i jako kulisa to bylo celkem špatné. Zoufala jsem si nad demencí čerta Záprtka, ale pak mi došlo, že čertík "populární" v dobách mého dětství (Blanarovičová) snesitelněji nepůsobil. Tady je to ale o to horší, že Záprtek je hlavním hrdinou, který se nakonec ožení. (24.12.2009)

U této české pohádky, se musíme trochu zamyslet, z jakého pohledu ji budeme hodnotit. Já Jirku Mádla nemusím, ale tady to sehrál docela pěkně. Bohdalová v roli čarodějnice také. Ale přesto tahle pohádka nemá na plných 100%. Toto nejsou ty starší pohádky jako např. S čerty nejsou žerty. Režiséři musejí přijít s něčím novým, aby ohromili diváky. Ale jinak to šlo a průměr stačí. (28.07.2010)