Odsun

Zrovna nedávno jsem viděla Elle s'appelait Sarah, který je zaměřený na stejnou "událost" a pokud mám porovnávat, tak La Rafle je jednoznačně lepší. Už proto, že se soustředí na celkový odsun, ne jen na jednu rodinu, navíc ukazuje i co se stalo předtím a krátce potom, ale přesto není zbytečně natahovaný. Smutné a dojemné je to hlavně z pohledu mateřského, jak už tu někdo zmínil. Děti hrály vážně skvěle, Jean Reno a Melánie Laurent taky mile překvapili, jediným opravdovým přehmatem je Hitler. A jeho knírek. Pro ty,co se zajímají o holocaust povinná záležitost. (10.07.2012)

Při přemítání nad snímkem a jeho nejvýraznějšími nedostatky mě napadají snad jedině nadbytečné a až karikaturní scény z Hitlerova okolí, které by bylo vhodnější buďto úplně vynechat, nebo je nahradit novinovými výstřižky či útržky Führerových projevů. Tento záporný bodík ovšem hravě přebíjejí mnohá pozitiva: nemálo povedených a sugestivních scén (shromaždiště na kolodromu; osudové odloučení žen, mužů a dětí; dojemná závěrečná shledání za doprovodu Debussyho nesmrtelné „Claire de Lune“), výborní dětští představitelé, strhující výkon Melanie Laurent a sympatická rolička pro Jeana Rena. Francouzi v otázce holocaustu sice nebyli zcela bez viny (nic ovšem není černobílé, postoj francouzského obyvatelstva se nijak výrazně neodlišoval od ostatních evropských národů a za činy představitelů jejich politické elity nelze obžalovat Francii jako celek) a určitá míra studu za jejich spoluvinu je zřejmě na místě, avšak v souvislosti s touto ožehavou tematikou se minimálně za jednu věc rozhodně stydět nemusejí, a to za tento povedený snímek. (02.03.2013)

Trošku přidávám kvůli námětu. Film téměř dokumentárního střihu, který je silný hlavně tím, že popisuje skutečné události, aniž je příliš komentuje, a nechává je působit svou vlastní vahou. Pro mne je zajímavý i tím, že popisuje epizodu druhé světové války, o níž jsem toho příliš nevěděl, totiž odsun židů z území "svobodné" Francie do koncentračních táborů. (25.04.2011)

Nahlédnutí na to, co stálo v pozadí ze odsunem židů z Paříže v roce 1942 a jak samotný odsun probíhal. Konec byl trochu melodramatický a posledních pár minut zbytečně nataženo, ale kvůli nim nebudu snižovat hodnocení, které je v mých očích hodně dáno historickou (dokumentární) hodnotou filmu, protože po "umělecké" stránce to je průměr. (20.11.2010)

Nemam prilis rad filmy o holokauste a preto ich obvykle nevyhladavam. Tento som si pozrel len kvoli tomu, ze tu hra moj najoblubenejsi herec Jean Reno. Vykon ktory podal je slusny, presne vystihol to, co sa od neho chcelo. Figurku sympatickeho privetiveho doktora. Scenar mu tentokrat nehadze polena pod nohy v podobe nejakych nezazivnych dialogoch ako v jeho poslednych filmoch, ale ani mu nedopraje nejaku vyraznu scenu, aby poriadne vynikol. Aj ked film rozhodne nie je bezchybny, tak ocenujem, ze mal aspon potencial byt niecim viac ako len rutinným filmom, ake v poslednej dobe toci. No a samotny film by som oznacil ako celkom pekny. A to je ten hlavny problem. Film s takouto tematikou by nemal byt celkom pekny, ale mal by vo mne vyvolat nejake emocie. Tomuto filmu sa to ale vobec nedari. Nejake vyraznejsie vypjate sceny tu uplne chybaju. Najzvlastnejsie posobi zobrazenie Hitlera ako komicku az trapnu karikaturu a snaha o kontrast medzi jeho luxusnym sposobom zivota a mizernymi zivotnymi podmienkami v internacnych taboroch zlyhava. Tento film vo mne vyvolava dojem ako keby sa Francuzi zrazu rozhodli vyriesit si svoj mindrak so svojim podielom na holokauste, ale zaroven sa bali, aby film ktory o tom natocia nevyvolal nejake kontroverzie. Vysledkom je sterilny film, ktory vas necha uplne chladnym napriek tomu, ze zdeluje krute veci. (11.12.2010)