Mesiac 44

Ale no tak... že to není dějově zázrak? Na to celkem kašlu. Film mě dostal atmosférou od první do poslední vteřiny. Vetřelčí vesmírná atmosféra na mě dýchala a navazovala takový zvláštní pocit, že to tam vlastně znám. Celkem dost tedy na dojmu zapracovala nostalgie. Ano našly se i chvilky kdy by nezaškodilo lehce prostříhat, ale na nadstandardní dojem to rozhodně stačilo. (11.07.2015)

Dodnes si vzpomínám jak jsem tento film s kamarádem nahráli na videorekordér z rakouské státní televize ORF a slavili díky tomu malé vánoce. Pořád byl odvysílán ve stereo zvuku a my jsme při následné projekci byli naprosto vyřízení. No psal se asi rok 1993 a domácí prostorový zvuk byl v plenkách a mohl si ho dovolit jen málokdo. A tak nám občasný stereo efekt, který se při přeletu vrtulníku či při střelbě objevil tu v levé či pravé bedýnce připadal jako zjevení. Film není až tak převratný či vynalézavý ve svém žánru, ale jako debut nějakého tehdy neznámého němce je ucházející. Mě tenkrát přišel vynikající, nezapomeňte v čem jsme vyrůstali. Dnes je člověk objektivnější. Už tehdy Emmerich ukazoval kudy se bude ubírat jeho filmová cesta. Pro spousty lidí se jeho díla jeví dost pateticky, naivně a hodně komerčně. S tím souhlasím, ale měli by jsme také uznat, že jeho filmy oplývají určitou dávkou originality. (01.04.2008)

Jednoduchoučké sci-fi, které je viditelně uděláno "na koleni" za pár drobných. Roland Emmerich jako budoucí největší ničitel planety Země předvádí svůj potenciál. Něco málo lze odpozorovat, ale dost to ruší převlečené vrtulníky za super future stíhačky:). Herci jsou, jak je u podobných filmů zvykem, průměrní a podprůměrní a nejznámější je z nich jistě Malcolm McDowell a Michael Paré. Měsíc 44 patří mezi filmy z konce 80 let a začátku 90 let, které se snažili využitý sci-fi "v tom dobrém" a ignorovali své možnosti. Na jednu stranu je to dobře, že takové filmy vznikaly, protože ukazovaly skutečné možnosti a nepřeberné nápady žánru, ale na druhou stranu jejich rozpočty neměly šanci dostat je dále než na vhsky.... Škoda, dobrých sci-fi je málo a každý pokus by měl být aspoň trochu oceňován. (20.02.2009)

Emmerichov vstup do Hollywoodu nemohol byť lepší. Áno, nie je to bezchybné dielo, avšak čo Emmerich dokázal vykúzliť s tým málom peňazí je neskutočné. Dean Devlin celkom mladučký vyzerá dobre. Michael Paré tiež. Scenár je celkom solídne napísaný a keby sa teraz s neho urobil remake, tak by to nemuselo vôbec vyzerať zle. Škoda len, že tomu chýba také väčšie bum, ktoré by tomu zdvihlo hodnotenie. (17.03.2018)

Jeden z prvních filmů Rolana Emmericha a i když je to zjevně béčko, které má trochu problémy s přehledností vyprávění, technicky vypadá na svou dobu a rozpočet velmi dobře. Poctivé efekty a špinavé umaštěné kulisy, temná atmosféra důlní stanice a skupina drsných upocených vesmírných mariňáků (resp. bývalých vězňů). A kupodivu to celé působí velice sympaticky a už i tady je vidět Emmerichův cit pro filmařinu. Jednotlivé charaktery jsou trochu zjednodušené, ale velice sympatické. Zejména Dean Devlin, těžko uvěřit, že takovej mladej floutek je jedním z lidí, kteří stojí za vznikem pozdější Emmerichovy kultovky Stargate. Ve skutečnosti mu ale v době natáčení Moon 44 bylo už 28, na což ve filmu vůbec nevypadá. (22.07.2016)