The Doors - When You're Strange

Je rozhodně dobře, že se dokument nesnaží zbožšťovat Morrisona nebo se nimrat v jeho osobním životě a soustředí se spíš na hudbu a na kapelu jako celek. Je ale taky pravda, že pro toho, kdo Doors poslouchal a důkladněji se o historii kapely zajímal, nepřináší vlastně nic moc nového. Orámování s postavou Pseudomorrisona je celkem zbytečné a konec, který se raději uteče ke scénám na lodi, je snad až příliš vyhýbavý. Každopádně jde ale na dané téma o velmi dobrý film. (09.06.2014)

Připoutejte se, prosím... k valící se nirváně, zabořené v edenu i infernu umělecké neposlušnosti. Zkrocen nevyzpytatelností. V kůži rebelské. Zachycen ve dveřích srdcem uctívačů mikrofonu rockerského. „Dveřník“ J. Depp otevírá tím správným klíčem fatalistický flám nedočkavého tažení extáze výpadů „nebeské zkaženosti.“ V temnotách slávy, ve službách pravidel svobodo(s)myslnosti. The Doors kolem dokola. The Doors – ikonicky náchylné, vzpurně žádané, světským kontraktem hýřivé, bohémským playlistem opojené. Bytostný rauš doorsmánie, divoký zlatý hřeb chráněnce kultu rozeklané virtuozity, excentrického dobývání pod pódiem. Pohled přes práh zběsilých démonů. Beatnický prapor stoupá vzhůru, platonická dekadence vzdoruje. Honorář zhynul. Mikrofon byť osiřel, neumlkl. Prokletý básník kvílení 20. století Jim Morrison, provazochodec psychedelických rituálů, balancující na okraji fenoménu génia a potenciálního vyděděnce konformní absurdity, kalných incidentů přitažlivosti, za dveřmi lokálu cizoložného vnímání. When you´re strange, but not lost. Immortal Jim Morrison. Infinity of The Doors. (13.02.2015)

Moc velká spokojenost. Nic světoborného, co by bylo pro fanoušky skupiny zásadním způsobem nové a překvapivé a přesto - Deppův komentář a DiCillova režie pomohly novým, intimním záběrům poskládat další hodnotný a zajímavý pohled do kuchyně jedné z největších skupin 20. století. Záběry jako ten, kdy lehce sjetý Jim pomáhá v zákulisí ošetřovat fanynku, která na koncertě dostala židlí po hlavě stojí jednoduše za to... Přesto bych tenhle dokument bez mluvících hlav (čistě archivní materiál) doporučil hlavně pro ty, kdo do Dveří teprve vstupují. 70% (31.10.2010)

Jak už zde mnozí napsali, tak i já se přikládním k názoru, že tenhle dokument nenabízí nic nového... Ale? Čemu to hergot vadí? :o) Tohle je náhodou skvělej hudební dokument, kterej ukaze dráhu jedné z nejprůlomovějších "rockových" kapel. Dřív mi hudba této sebranky říkala zhola nic, ale teď už si z vesela notuju s celou kapelou, no abych nepřeháněl, tak se mi od nich líbí cca 10 songů, zbytek není až tak dle mého gusta. Ale Doors beru jako průlomovou kapelu bez který by rock n´ roll nebyl rock n´rollem. Pokud se někdo zajímá o tuto partičku, která si velice ráda a velice často libovala v jemňoulince omamných látkách :o), tak se rači mrkněte na celovečerák Doors, který je mnohem víc narvaný písněmi, který tam sou celý a ne jako tady jen v krátkých úryvcích. Navíc je to natočeno s mnohem větším citem pro umění a né jako tento obyčejný dokument o neobyčejný kapele... (03.11.2011)

Frontman - The Doors - Jim Morrison, bol spevákom, ktorý si VKUSE KOLEDOVAL O SVOJ - život, HOLDOVAL - ALKOHOLU a DROGÁM, zomrel mladý, pričom jeho život by vydal na celistvý román. Nebudem ho len odcudzovať - úvodnými - kritickými, ale pravdivými slovami, bol i geniálny spevák, ktorý si sám spôsoboval problémy svojim správaním sa, asi bolo v móde, aby vtedy zomierali mladí a brilantní speváci - Jim Hendrix, Janis Joplin, či dnes - Amy Winehouse... Skrátka, sú to všetko ľudia, ktorí zomreli vlastným pričinením sa, a to pod 30. rokom života. Dokument zachytáva všetko, pozitívna reakcia - strieda negatívna. Výborný i pre obsah - najznámejších pesničiek, ktoré som koľkokrát zachytil vo filme, napr. asi najviac v Apakalypse. Nie som znalec ich hudby, ale hneď sa mi dostaví myšlienka, že som to už niekde - niekedy počul. Trochu tiež spadá kontroverzia, aký bol Jimbo - v reálnom živote, okrem toho, písal i zaujímavé básne. Brilantná - záležitosť. (05.01.2016)