The Doors - When You're Strange
When You're Strange
When You're Strange
Réžia:
Tom DiCilloHrajú:
Johnny Depp, John Densmore (a.z.), Robby Krieger (a.z.), Ray Manzarek (a.z.), Jim Morrison (a.z.), Adolf Hitler (a.z.), Janis Joplin (a.z.) (viac)Obsahy(2)
Dokumentárny film o legendárnej skupine The Doors prináša dosiaľ nezverejnené zábery z rokov 1966 - 1971, zobrazujúce obdobie od vzniku kapely až po záhadnú smrť Jima Morrisona. Významná postava amerického nezávislého filmu, režisér Tom DiCillo mieri hlbšie pod povrch ich príbehu, spätý so slávou, ale aj drogami a alkoholom, a snaží sa zobraziť Doors ako skupinu, ktorej dôraz na umeleckú slobodu a odmietanie kompromisov boli zdrojom inšpirácie pre celé generácie muzikantov i milovníkov dobrej hudby. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (165)
The Doors nepatří mezi moje nejmilovanější skupiny, ale několik jejich největších hitů se mi líbí, takže jim určitě nebudu upírat hudební umění. Na tomhle dokumentu se mi pak líbí, že dává divákovi možnost si vybrat na kterou stranu se přikloní, jestli byl Jim Morrison geniální hudebník nebo ujetej blázen. Fakta jsou totiž předkládána bez příkras a nejsou jen oslavná, což se musí cenit. Dokonce ani Johnny Depp jako vypraveč nerušil. ()
Moje srdce patří pouze pár skupinám, ale v čele jsou pro mě The Doors. A k Doors samozřejmě patří Jim, ke kterému vzhlížím s naprostou úctou. Jsou lidi, kteří tvrdí, že to byl jen další feťák a alkoholik, který toho nedokázal zase tak moc. Když slyším podobné názory, tak mi to trhá žíly. Jima beru především jako básníka. Navíc v jeho písních jsem našla opravdový smysl, prostě jde vidět, že moc dobře věděl o čem píše. Četla jsem knihy, viděla jsem film a i tento (perfektní!) dokument mi jen potvrzuje, že to byla obrovská osobnost. The Doors jsem úplně podlehla a není dne, kdy bych si nepustila aspoň jednu z jejich písní. Když jsem slyšela poprvé The End, tak jsem si říkala, že něco na tom Morrisonovi bylo. A taky že jo. Byl to Bůh. A dala bych cokoliv za jeden z jeho zápisníků a taky za to, abych mohla žít v době, kdy byli Doors na vrcholu slávy, abych na vlastní uši slyšela jejich výbornou hudbu a Jimovu recitaci básní. ()
Líbí se mi ten nestrannej pohled na kapelu, nikdo ji tu nepřechvaluje, ani nesoudí, je to prostě čistě historickej pohled na ní od vzniku až po zánik... Písniček se tam objeví jenom pár a díky 90 minutám to docela rychle uteče, navíc tu průvodce dělá Johnny Depp a jeho hlas zní tak free, že snad lepšího vypravěče pro tenhle film vybrat nešlo. ()
Trochu sklamanie. Pre nezasvätených dokument prináša určite zaujímavé informácie, no fanúšik skupiny sa zrejme nič nové nedozvie. Oceňujem autentické zábery a ukážky nielen hudobných nahrávok, ale aj Jimovej poézie. Uvedené fakty sa mi však občas zdali trochu nepresné, resp. nepresne podané a samotný "rozprávač" miestami príliš domýšľavý. Po formálnej stránke určite dobré spracovanie témy plné dobových záberov, po obsahovej stránke mi ostáva nejasné, komu je dokument vlastne určený. ()
Dalo by se říct, že se o The Doors nedá udělat nic nového. Nic natočit, nic napsat. Máme tu celovečerní film s Valem Kilmerem (pro ty pohodlnější z nás), množství různě laděných dokumentů, spoustu tištěného materiálu, opravdu všechno bylo řečeno. DiCillo ale tímto dokumentem dokazuje, že i vyčerpanou nádrž je možné naplnit znovu až po okraj. Naplnit ji tak, že přímo nadšeně přetéká. Živě sestřihané archivní záznamy, melodicky odpovídající hlasový tón komentáře v podání Johnnyho Deppa a v neposlední řadě samotná jedinečnost titulního formátu, dávají dohromady poutavou koláž notoricky známých událostí, kterou je radost sledovat, aniž by se divák nevrle ošíval jako při sté repríze oblíbeného pořadu. II Hudba: The Doors. 100% ()
Galéria (20)
Fotka © Studiocanal
Reklama