Chata v horách

Jsem ten divák, který v tomto nenašel zdaleka to, co většina dnešních hororových nadšenců. První polovina nic moc, vykrádačka klasik, chata v lese, teenagerské téma atd. Divák sice od začátku tuší, že s celým filmem není něco "krapítek" v pořádku, ale nějak nejde poznat a odhadnout co. A pak to příjde ... Druhá polovina je sice fakt jízda, ale nic, zo by zde nebylo ... Film třeba evidentně čerpá z klasiky Waxworks (1988) a dalších "přenosových" srandiček. Je to vlastně taková kombinace Kostky (a jejích pokračování) a Waxwork (1997). Takže revoluce se nekoná, triky jsou nenápadité, příšerky počítačové a ne příliš kvalitní, humor umělý ... Dobře se na to dívá samozřejmě, ale je to taková pohodovka, i když ten "průjezd výtahem" je fakt pecka!! Ale jinak krásný průměr, revoluce příště ... možná ve dvojce ... ;-) (24.08.2012)

Jsou zde nepopiratelný plusy. Škoda jen, že to není zrovna TEN horor, co by děsil. Tenhle spíš, než že by děsil, tak baví. V kolonce žánru totálně schází pojem "komedie," možná snad i "parodie". Ale to nevadí. Protože takhle origoš zápletku už jsem dlouho neviděla a pak ten chlap, co hraje postavu vyhula, tak ten je naprosto jasnej. Hlavně jeho "You think I'm a puppet, ha? You think I'm a puppet! Gonna do a little... fucking puppet things?!" za zběsilého pohazování končetin, no to mě rozsekalo, geniální. Rozhodně nečekejte vážně se beroucí strašidelnej horror, spíš něco jako horrorovu recesi a skoro určitě se budete dobře bavit. (23.09.2012)

Čisté žánrové potešenie, ktoré vďaka rafinovanému a scenáru funguje v rámci jednotlivých scén aj viaczmyselne a hoci sa spočiatku zdá, že pôjde v klasickejších koľajách, každých pár minút stíha prekvapovať niečim novým. Záverečné polhodinové inferno je následne tým najlepším čo mohlo duo Goddard/Whedon ponúknuť a mňa len teši, že po dlhočiznom čakaní a odkladoch je Cabin in the Woods presne taký film aký som si prial a v mnohom možno aj lepší. Nie všetky priania sa totiž zvyknú vyplňať. (17.08.2012)

Když ponecháme stranou hrstku kreativních a nápaditých titulů určených vytříbenému a poučenému publiku, jako jsou "The House of the Devil", "The Innkeepers" či "The Woman") a ojedinělé výjimky jako bravurní "Piraňu 3D" upadl v posledním desetiletí americký mainstreamový horor do zdánlivě nekonečné spirály sérií postavených na prvoplánových lekačkách a sadistických obrazech agónie. Do tohoto kontextu vstupuje "The Cabin in the Woods" jako ryzí zjevení. Jednak představuje film, který osloví obyčejné diváky i protřelé fanoušky, ale především navrací hororu zábavnost a humor, tedy elementy charakteristické pro žánrové klasiky osmdesátých a devadesátých let. Klasická a prazákladní schémata žánru jsou ve skvostném vyprávění jednak odhalována a zesměšňována, ale současně také oprašována a ospravedlňována, při čemž celý příběh o žánrovém světě vytvořeném pro ukonejšení rozmarných božstev lze vnímat po vzoru "Inception" jako otevřenou paralelu k fungování zábavního průmyslu vůči divákům. Ostatně vřískotovská figura filmového znalce, jenž dokáže dekódovat klišé a odhalit ústrojí šlapající v nitru příběhu, přivede celý "průmysl" do záhuby. Film vlastně předkládá ospravedlnění klasických schémat a přímo konstatuje, že jejich obcházení nabízí pouze slepé uličky, jež nakonec stejně donutí tvůrce vrátit se k osvědčeným postupům. A tak ačkoli z čistě ekonomického hlediska "The Cabin in the Woods" sama představuje jednosměrku, která žánr jednorázově osvěží, ale nemůže být základem trendu, jenž by mašinérii udržel v chodu na příští roky, pro konkurenci alespoň znovu objevuje sílu a životnost prazákladních formulí. Není vyloženě nutné, aby se studia a filmaři pokoušeli přijít s podobným mixem sofistikovaného nadhledu a dynamické zábavy, jakou předvedla malá chajda v lesích, ale pokud si k srdci vezmou přinejmenším to, že schémata mohou sloužit jako výchozí bod pro zábavné uchopení žánru, bude horor a s ním i svět zachráněn. (21.06.2012)

You have seen it many times. Bunch of young people going somewhere and... you know the whole story. This movie begin just like this. But then... You've never seen anything like this. Ever. Be so goddamn sure, this story show you an experience like never before. Creepy funny experience. Tak toto byl extrémní nářez:) I zářez do moderního hororového žánru. Chata v horách je svým způsobem geniální dílo. Vývoj situace je zcela nepředvídatelný a rázem vaše očekávání či domněnky zcela brutálně "zneškodní" tak, že si nemůžete být jisti, co dalšího tvůrci ještě přichystali, či co se to tam vlastně sakra děje. Něco takového jsme ještě neviděli:) Film předkládá jeden z nejosvědčenějších formátů hororového žánru typu "Parta mladých lidí se vydá na výlet/chatu/kalbu, kde je potkají ty největší hrůzy a šílenosti, jaké si ani nedokáží představit. Budou se muset semknout a postavit se tomu nejstrašnějšímu, co kdy existovalo.":) K tomu přikládá ta nejohranější klišé a postupy. Ústřední parta "hrdinů", jako by byla vytvořena podle "kalibrů" ze Scary Movie. Máme tu prsatou blondýnku, jejího přítele, plakátového svalovce a sportovce, chytrého a tichého chlapce, obyčejnou, milou holku a intelektuálního huliče. Poslední jmenovaný, Marty, mi byl ze všech nejsympatičtější a přála jsem mu hodně štěstí. Získal si mě svými filozofickými názory již v úvodních scénách. O nějakých strhujících hereckých výkonech tady nemůže být řeč, protože o nich přece v těchto filmech nejde, že:) Takže, vše začíná tak, jak bývá zvykem. Parta mladistvých se vydá na chatu, kde si chtějí pořádně užít víkend. Cestou narazí na benzínku, kterou vlastní "divný chlápek", který pořád vyplivuje na zem nějaké svinstvo. Má stejně divné řeči, urazí prsatou blondýnku a chlapci se chystají mu vrazit. Raději toho však všichni nechají, a protože z něj nemají dobrý pocit, vydávají se dál na cestu. Už scéna, kdy kamera zabere letícího ptáka, který do "čehosi" narazí, dává tušit, že toto nebude horor, na jaký jsme zvyklí. Poté se rozjíždí ta pravá "show." Skvělý Richard Jenkins i Bradley Whitford v rolích "big leaders." Následující děj a jeho rozvíjení by se dalo shrnout následovně: Evil Dead meets The Army of Darkness, The Cube and Hellraiser. Scéna, která následovala poté, co se dvojice hrdinů dostala do onoho komplexu, by se zase mohla nazvat: "Vypusťte Krakena!" Celý ten ultimátní "brutal massacre", který se pak začal dít, mi připomínal závěrečné levely z legendární hry Doom, kde se objevily všechny příšery ze všech levelů. "Ples příšer" či "Armáda temnot" je myslím, docela výstižné:) A v závěru se objeví i milé překvapení v podobě ženy, která bojovala s těmi nejoriginálnějšími kreaturami ve vesmíru. Samotný konec filmu je dokonalou a "gigantickou" třešničkou na dortu. (25.01.2013)