Klamári

Americkému dobytku sa vlna všemožných (a nemožných) CSI asi zunovala. Snaha nadviazať na staré kriminálky ich novými, pestrejšími variáciami, je ale prekvapivo podarená. Podobne ako geniálny Dexter, zábavný Castle a ľahučko nadpriemerný Mentalista, aj Klamári vytŕčajú zo šedého priemeru vďaka trochu nadprirodzenej alebo minimálne netradičnej postave. Veľká filmová hviezda, Tim Roth, rozhodne nepatrí medzi mojich obľúbencov, ale hereckého talentu nemá málo a ako policajný psychoanalytik je rozhodne presvedčivý. Uvidíme, koľko originality ponúkne seriál v širšom rozsahu, zatiaľ mi to ale pripadá svieže a príjemné. UPDATE: Neblahá predtucha sa naplnila, Lie to Me rýchlo upadá do priemeru, a začína sa podobať CSI sračkám. Škoda premárneného potenciálu. (60%) (04.09.2010)

Je to průměrný seriál (případy, které se řeší jsou opravdu "a la kriminálka XY"), který má ale zajímavou metodiku vyšetřování (na základě gest a mimiky) a navíc se vtipně strefuje do celebrit a zejména politiků-prezidentů :o) Víc než dva díly po sobě už jednoho trochu nudí, nicméně Tim vás dokáže přesvědčit abyste se postupně koukli i na další díly. Beru to jako příjemnou oddechovku a začínám si všímat výrazů lidí kolem sebe... (17.02.2010)

Naozaj neznášam kriminálne seriály a to z veľmi pochopiteľných dôvodov: 1. nezaujímajú ma ako z vizuálnej, tak aj z obsahovej stránky; 2. sú nekonečne dlhé a po vymedzenom časovom úseku strácajú svoju kvalitu; 3. so zdĺhavosťou súvisí obrovské množstvo "prípadov", čo extrémne uberá na reálnosti; 4. po o niečo viac vymedzenom časovom úseku sa stávajú komerčnými. Tento seriál však všetky štyri faktory postráda a celkom dobre si udržal kvalitu a nápaditosť (možno vďaka tomu, že bol vysielaný len tri roky). Oproti väčšine kriminálkam je toto naozaj originálne, tvorcom nedochádzajú nápady a Tim Roth v hlavnej úlohe je naozaj geniálny a priemerný divák mal príležitosť vidieť ho v celkom inom svetle. Pre mňa je to vcelku jedno veľké pozitívne prekvapenie. (26.11.2017)

Seriál Antomie Lži mě lákal už dávno svoji premisou, kdy jsem poněkud naivně doufal, že se od něj i něco přiučím, co se týče proklamovaného odhalování lži skrze čtení řeči těla. První díl se sice odehrává právě v tomto duchu, ale prakticky hned od dalšího se hlavní hrdina velmi silně profiluje jako druhý "Dr. House", kdy on se podívá a prostě ví víc než ostatní, aniž by byl čas na to vysvětlit "jak". Nadprůměrné tempo seriálu už jen sype z rukávu esa protagonistů, kterými se dostávají v jednotlivých kauzách o mílové kroky dál. Pokud byste čekali, že třeba rázem uvidíte to, co hlavní hrdinové, nebo vám snad seriál dá prostor k tomu, abyste si to pohledem do tváří postav "zkusili taky", jste samozřejmě na omylu. Anatomie lži je velmi zajímavá kriminálka s odlehčeným Gregory Housem v hlavní roli, ale je silně hollywoodská, tedy jaksi učesaná a svým způsobem divácky nenáročná. Postupem času se z ní však stalo poměrně příjemné trávení mých večerů, takže hodnocení zaokrouhluju nahoru. 7/10 (02.04.2023)

S Housem bych to určitě nesrovnávala, to už bychom mohli srovnávat rovnou s Poirotem nebo Sherlockem. Roth nepoužívá žádné impertinence ani vulgarismy jako Haus, je prostě sympaťák, který se zabývá něčím tak běžným a jednoduchým jako je pravda a lež, řečí těla a mimiky vůbec, v jednoduchosti je vždycky pořádný kus geniality. Skvělá myšlenka, skvěle zahrané, má to kvalitního ducha,výborný nápad bylo prokládání fotografií politiků a celebrit, i když nějaká hluchá místa nebo nedostatky se najdou, přesto dávám za čtyři, bavila jsem se. (25.08.2013)