Volám sa Khan

Isteže, je to romantická slzopudná dráma. Lenže za prvé, ak je taká len o kúsok inteligentnejšia než drvivá väčšina drám, ukazujúcich životný štýl bohatých a úspešných a ich morálku, spočívajúcu v hromadení vecí a peňazí, tak takú si rád pozriem. Za druhé som rád, ak sa film nesnaží nanútiť spomenuté hodnoty veľkoburžoázie priblížením sveta ich nositeľov diváckemu plebsu cez poukazovanie na ich rozorvané duše a obrovské citové strádanie. Na Khanovi zaujali aj nasledovné veci: 1. Skutočne milujúci rodič si nájde spoločnú reč s potomkom aj bez dnes tak populárneho zástupu lekárov, psychoterapeutov, arteterapeutov, psychológov, špeciálnych pedagógov, ošetrovateľov a tak. 2. Svet sa skutočne nedelí na náboženstvá a politické prúdy. To je falošné delenie vytvorené systémom ovládania otrokov (či už pracujú fyzicky, mentálne, alebo nerobia nič). Svet sa delí na normálnych ľudí, hajzlov. Sú aj miešanci, ale miska ich váh sa v konečnom dôsledku nakláňa buď na stranu normálnosti alebo hajzlovstva. 3. Najhoršia strata akú človek môže utrpieť je strata vlastného potomka. Je to porušenie prirodzeného striedania generácií. Takú stratu len ťažko nahradí láska partnerská. 4. Solidarita má zmysel len pri vzájomnosti. 5. Obama línia a urputná snaha spropagovať prezidenta ako podporovateľa Khanových hodnôt vyznela až nepríjemne podbiehavo a sladkasto. Jedna hviezda okamžite letí nadol. (31.08.2015)

Přesně ten příklad filmu, s jehož sledováním kvůli tématu i délce dlouho dlouho otálím a když už se k němu konečně nic neočekávajíce donutím, zůstanu do televize celé tři hoďky zažraná jak skvrna od vína na bílé košily. A to mám z lékařských luhů a hájů dočasnej zákaz vejrat na obrazovku víc jak hoďku a půl, ale nedá se svítit, tenhle indickej Forrest Gump mě přiměl úplně zapomenout na čas. 90% (28.04.2014)

Když to trošku zjednoduším, Rizvan Khan je takový bollywoodský Forest Gump. Opravdu hodně silný dramatický snímek, který se z vás snaží všemi možnými způsoby poslední zbytky emocí a to ať už těch kladných (smích) tak těch záporných (zděšení, drama, strach). Čekal bych, že vzhledem velice natáhnuté stopáži mě bude film nudit, ale ani v jedné své pasáži nepolevuje a stále je na co se soustředit a co sledovat. Dal bych plných pět, ale bohužel závěr snímku se moc nepovedl, z toho jsem zklamaný, proto jedna dolů. (25.02.2016)

Filmové vyprávění o tom, jak po 11. září 2001 jistá část amerického národa šmahem odsoudila paušálně všechny muslimy a také i o tom, že není každý muslim terorista. Poněkud delší stopáž může potenciálního diváka odrazovat, děj je však trvale poutavý a čas uběhne jako voda. UPOZORNĚNÍ: nevhodné pro cynické rasisty!! :-) (18.07.2012)

My Name is Khan je absolutně okouzlující zážitek. Kouzlo všech předchozích filmů s Kajol a SRK vedle něj bledne závistí v každém směru. My Name is Khan je odzbrojující, dokáže ve stejnou chvíli dojmout a rozesmát. Z prvního setkání Rizvana a Mandiry jsem si odnesla víc než ze všech těch "oficiálně" uznávaných Casablanc a jiných nedotknutelných. Není větší vyznamenání, než nemoci odtrhnout oči a mít radost z každé minuty strávené s filmem. Za úsměv Kajol šel by světa kraj... A tohle všechno je při tom pouze první třetina, na kterou navazuje cesta po 11. září za prezidentem Spojených států, aby bylo předáno poslání: "Jmenuji se Khan a nejsem terorista." (14.01.2012)