Signum laudis

UPDATE 2021: Ano ano mistrovský výkon Velkého  Vlada. ----- Jak to, že před 30 lety to šlo s pár skorokaskadéry, barrandovským fundusem, něco výbuchy a pořádným nánosem bláta ... a teď to nejde ani za 80 milionů? Hmmm? Skvělý malý film o jednom velkem egu, které přivede do záhuby celou jednu jednotku. Vlado Muller je Tarantinův Panchart jak vyšitý. (03.08.2011)

Popravdě řečeno nechápu, že mi takový film tak dlouho unikal. Každopádně pochybení je napraveno a já si užil velmi kvalitní filmový zážitek. Na pozadí válka, která funguje jako mlýnek na maso a nikdo neví, koho semele jako dalšího (technické zpracování bylo přesně tak chaotické, jak ho mám u snímků z první světové války rád), trochu nevyvážená hudba (místy jsem v ní cítil 80. léta, což není u tak dobového filmu zrovna trefa do černého; no ale i mistr tesař se sem tam utne) a pak střety charakterů a národností (bohužel nezvýrazněné užitím více jazyků), obyčejných vojáků, nižších důstojníků a dokonce generálů. Film na svých bedrech suverénně táhne Vlado Müller, jehož Adalberta si nakonec divák oblíbí a plně mu fandí až do konce, ale i postavy podle hodnosti nejvyšší jsou velmi zajímavé, nejvíc mě z nich zaujaly asi König a Kostolány. Atmosféru zmaru a deprese pak ještě podpoří maximální hořkost v závěru a ironický úšklebek nad pochodem generálů. Silné 4*, rozhodně doporučuju. (02.10.2013)

Skvělé válečné drama s nezapomenutelným hereckým obsazením. Když pominu Vlada Mullera, tak na mě nejvíce zapůsobil Josef Bláha v roli cynického a věčně ožralého kapitána Koniga - jeho rozmluva s kaprálem Hoferikem v pozadí rozpadlýho baráku a popíjení flašek ve spojení s Liškovou nevtíravou hudbou je opravdu hodně silná a dechberoucí scéna, kterou mám snad z celého filmu nejradši. Je obrovská škoda, že panu režiséru Hollýmu film tehdejší cenzura vystříhala. (15.04.2014)

"Čemu vy svině vlastně věříte?" aneb výborná česká odpověď na Železný kříž a Stezky slávy. Film doslova nabitý úvahami a oplývající dobře mířenou kritikou. Každá z postav, jakby tu reprezentovala společenskou neřest, ať už třeba proradnost, vypočítavost, alibismus či pohrdání sociálně a společensky nižšími jedinci. Původně nejsympatičtější člen velení Josef Bláha coby hejtman Bruno se ukáže jako největší svině. Jedněmi nenáviděn, druhými pohrdán, zásadový při plnění povinností, takový je kaprál Hoferik, férový muž se smyslem pro zodpovědnost, jemuž de facto zlomí vaz takřka až fanatická víra ve vlastní ideály. Ideály, které elita káže, ale které jsou jen vyprázděnými pojmy, protože jde-li o kejhách, veškeré cnosti jdou stranou. A závěr, co věta, to perla. "Orientujete se, kudy máme jít, pane redaktore?" - "Já se orientuju vždy, generále." Jedinou slabinu představuje hudba, film by si zasloužil nápaditější a bohatší doprovod, ale i tak se přikloním k nejvyššímu hodnocení. (18.05.2013)

Buď, anebo. Vzestup a pád kaprála Hoferika na pozadí válečných událostí během první světové války je symbolickým poselstvím o nevypočitatelnosti mocných. Někdy je lepší být živým zbabělcem, než mrtvým hrdinou. Excelentní Vlado Müller v titulní roli, následovaný neméně skvělým Bláhou, Prachařem, Kodetem, Zahajským a dalšími. Jeden z nejlepších československých filmů vůbec. (21.02.2017)