Jean Gabin, aristokrat a venkovan
Gabin intime, aristocrate et paysan
Obsahy(1)
Portrét slavného francouzského filmového herce. Hrál přesně ve sto filmech a dokumentární portrét, který uvádíme, vytvořil jeho přítel.
Původně se jmenoval Jean-Alexis Moncorgé, narodil se ve znamení Býka v roce 1904. Patřil mezi největší francouzské filmové hvězdy; měřil sto sedmdesát centimetrů. Hrál i na divadle a zpíval, ale nikdy se nesmířil s herectvím. „Obdělávat půdu je slušnější povolání než pracovat u filmu. Herectví není normální profese," tvrdil. Pověstný je i jeho další výrok: „Nejsem u filmu pro slávu. Pracuji pro peníze, které přepočítávám na krávy. A komisař Maigret, to je už pořádné stádo." Poslední film natočil v roce 1976 jen pár měsíců před svým odchodem ze života. Tehdy už všichni věděli, že bojuje s leukémií. Nemoc ho přemohla 15. listopadu 1976. Gabin v sobě nezapřel starého vojáka a námořníka. Přál si pohřeb s vojenskými poctami. Účinkoval ve sto filmech. Autor komisaře Maigreta, spisovatel Georges Simenon považoval Gabina za ideálního představitele titulního hrdiny. V roce 1962 byl jmenován důstojníkem Řádu čestné legie. Při natáčení komedie „Tetovaný" (1968) se jen těžko snášel s Louisem de Funésem. Mimo natáčení spolu nepromluvili ani slovo. Poslední část života strávil na své farmě v Normandii. Jeho popel byl rozptýlen do vod Atlantiku.
(Česká televize)
Recenzie (26)
Už dlouho jsem neviděla životopisný dokument, který by dosahoval kvalit Jean Gabina, aristokrata a venkovana. Speciálně dokumenty věnované filmovým hvězdám jsou často postaveny na vzpomínkách a zapomínkách nekompetentních lidí, ukázky ani dobové fotografie nedávají smysl, vybranou osobnost překrývá snaha o sensačnost. Toto ale naštěstí není ten případ. Žádné období života není vysloveně tabu, žádná část kariéry není vysloveně označena jako pominutelná. Snad jen ta vyjádření k tomu, proč se tak často ženil, se neobejdou bez subjektivních dojmů. Nicméně začátečník i pokročilý milovník francouzské kultury 20. století může být spokojen, nechybí vhled do rodiny Gabina, důraz je kladen stejnou měrou na divadlo i film, nechybí kapitoly z jeho válečného života nebo života v pokročilém věku. Doufám, že hodně potencionálních diváků najde zalíbení i v mladém Gabinovi a jeho tvorbě. ()
Do vedení ČT pravděpodobně vstoupil anděl, co umí dělat zázraky. Jak si lze jinak vysvětlit, že byl tento neznámý dokument odvysílán, i přesto že ČT, filmy s Gabinem poslední dobou trochu ignoruje. A ještě k tomu v normálním vysílacím čase. Sláva, sláva a ještě jednou sláva. Protože tento dokument je z hlediska informací, velice obsáhlý. Sice je už druhá půlka Gabinovy kariéry popsaná stručněji než ta první. Ale to není výtka, bacha. Bylo zbytečné to natahovat. Mohlo by to pak být i pro konzervativního diváka nezáživné. O dětství, začátku kariéry, 2.světové válce, experimentě v Holywoodu a návratu do Francie vám toho dokument opravdu dost řekne. Ideálně z něho pochopíte Gabinovu osobnost a celkově je moc hezký zpracovaný. Jako fakt, já jsem nadšen z toho kolik jsem se toho dozvěděl a jak to bylo celé hezky napsané. Opravdu velmi zajímavý dokument. Nemám důvod kliknout místo pětí hvězdiček na čtyři. Těch aktuálních 93 % je přesných. ()
Vynikající dokument o francouzské herecké legendě 20. století Jeanu Gabinovi. Přemíra zajímavých informací jak z jeho osobního života, tak i z neuvěřitelně dlouhé herecké kariéry doplněná ukázkami z jeho nejslavnějších a nejznámějších filmových i divadelních rolí. O tom, že byl skvělým hercem samozřejmě "žádná", ale z dokumentu jasně vyplývá, že byl neuvěřitelně silná osobnost, zásadový hospodář a především skvělý Člověk. ()
Tomu říkám dokument! Osobnost Jeana Gabina je skutečná studnice informací, hrdinství a důstojnosti a v tomto dokumentu toho tvůrce využil se vší vervou. Gabina miluji, je to první herec, kterého jsem znala už asi jako tříletá. Výrazně se mu totiž podobal můj dědeček a říkali mu to cizí lidé, když byl se mnou například na procházce v parku. :) ()
Jeana Gabina jsem vždycky viděla jako medvěda – bručivého, velkého, silného i chumlacího. A tenhle dokument můj dojem potvrdil, byť jsem místy nestíhala ten vodopád informací vůbec pochytat. Trochu jsem se jen mračila na Florence Moncorgé-Gabin, když tvrdila, že Annie Girardot debutovala filmen Maigret klade past a „předtím natočila jen Rocca a jeho bratry, nic zvláštního“ (ehm!). Rocco vznikl o dva roky později a říct „nic zvláštního“ o Viscontiho filmu je tak trochu svatokrádež. Alespoň pro mě a možná i pro Annie. Ale celkově to bylo pěkné a poučné. Taky bych byla ráda pohřbena v moři. Určitě se mi ta představa líbí víc než náhrobek s umělou květenou a nápisem: „Zde leží Vesper. Měla doma uklizeno.“ ()
Reklama