Černej Dynamit

Film, který jsem si před pár lety v kině neskutečně užil. Výborná parodie na blaxploitation movies, která si dělá srandu nejen z tohoto specifického žánru, ale obecně i ze starších kriminálních thrillerů ve stylu "Drsný Harry" apod. Nemusíte být filmoví znalci, abyste si to užili, ale přece jen docela pomůže, když jste nějaké blaxploitation už viděli. Jinak vám nemusí dojít, proč je všechno tak stylizované a že to vše, co sledujete, vlastně nakonec není ani tak moc přehnané. (05.02.2014)

Dynamit mi bouchnul v ruce už loni ve Varech. Onu natřískanou půlnoční projekci uvedl sám režisér, byť zcela neznámý, na první pohled zaujal svou uvolněností a nadšením, že hned druhý film, který natočil je uveden ve Varech. A k tomu ještě moderátoři s totálně cool afro hárem, + perfektní znělka z filmu, kterou pouštěli pekelně nahlas a pořád dokola… Ovšem přičtěme k výsledku i to, že jsem dorazila pozdě a musela jsem sedět na zemi, navíc ještě u plátna… Po chvíli jsem si ve snaze vytvořit alespoň nějaké pohodlé lehla na zem a opřela se o lokty. Jeden loket na tašce nějakého hocha, na druhej loket se mi přilepila žvejkačka, k obličeji mi nějaký baťůžkář strkal své vonné fusekle a pode mnou seděl někdo s obří hlavou (a to neměl paruku!). Mstil se mi snad celý sál. Jenže po čase jsem už nadšeně pozorovala pološílené bubáky, jak se mlátí nunčaky a klejou přitom, aniž by ovšem věděli, že to nejdůležitější se jim odehrává dole v gatích. Kdyby to mělo ještě tak o čtvrt hodiny víc, bylo by to sotva za 3*, ale krátká stopáž, režisérovi koule natočit tak stupidní parodii + možnost pobavit se i bez znalosti blaxplotation žánru = dobré 4*. (06.07.2009)

Dosti bylo Samotářů a Rocky Horror. Black Dynamite je pártyfilmem pro nové tisíciletí. Chápu, že si to asi neužijí úplně všichni, ale i pokud máte méně než půl promile v krvi, musíte ocenit, že Sandersovi se podařilo výjmečné: natočit parodii a upřímnou poctu v jednom. Nejlepší na Černým Dynamitovi bylo to, že zachovává z původních blaxplotation amatérské kouzlo nechtěného. Finální záběry jednotlivých akčních sekvencí jakoby náhodou končí asi dvě-tři vteřiny poté, co dosáhnou svého vrcholu a přehoupnou se tak z macho-ultra-khůl pózy do jemné trapnosti. Právě tyhle vychytávky způsobují, že jsem ze Sandersova filmu tak nadšenej. Tyhle a závěrečný souboj s Nixonem :) (06.07.2010)

Tento film by mal dostať minimálne za to ako stvárnil atmosféru 70-tych rokov (v resp. béčkových filmov v tej dobe natáčaných) nejaké ocenenie. V jadre má síce skor parodický charakter, no audiovizuálne spracovanie (a koniec koncov aj scénár a réžia), robia z tohto filmu v dnešnej filmovej produkcii taký malý zázrak. A ústredná postava...páni moji...Fist of Fury, will of iron, hard, steel....BLACK DYNAMITE! Niećo tak strelene dokonalé a takú salvu hlášok vypustenú z jednych úst v jednom filme som ešte nevidel :). Čierny Dynamit však ľudí neodzbrojuje len drsniackymi hláškami, ale aj svojmi päsťami (prip. nunchakmi) v štýle Brucea Leeho. Bruce Lee sa nezameniteľne podpísal na tvare akčného filmu 70-tych rokov a tak ako je ich nedeliteľnou súčasťou, tak je aj podpisom a súčasťou tohto filmu. Ešte na adresu Whitea. Producenti by si už konečne mohli všimnúť jeho talent a dať mu príležitosť účinkovať v kvalitných filmoch. Imho patrí medzi to najlepšie, čo akčná filmová scéna v súčasnosti ponúka. (9/10) (30.03.2010)

Parádna pocta sedemdesiatkovými blaxploitationom či dokonca bruceploitationom, vtipne a s patričným nadhľadom parodujúca najväčšie nedostatky a dobové klišé, typické pre tieto, dnes už mŕtve subžánre. Kým napríklad v Undisputed 2 na mňa Michael Jai White v konfrontácii s mrštným Adkinsom pôsobil trochu ťažkopádne, tu mu to sekne a predvádza skvelú one man show. (30.03.2012)